Aktuality v odbočkách

Kdo se těší dobrému zraku, ten pochopitelně Braillovo písmo v každodenním životě nepotřebuje. Znalost písma je ale zajímavou specialitou, se kterou se můžete pochlubit třeba před přáteli. Rovněž jde o jeden z nejoblíbenějších kódů používaných na šifrovacích hrách. Kdo rád luští šifry, ten možná ocení příležitost naučit se Braillovo písmo za pár minut.

Dnes jsme se zúčastnili komentované procházky centrem Ostravy. Aktivitu si pro nás připravil pan Petr Lexa Přendík ze spolku Ostravské pěšiny. Dozvěděli jsme se o svém městě spoustu zajímavostí, o kterých jsme neměli ani tušení. Procházka nás nadchla a velmi jsme si jí užili. Za krásný zážitek tímto panu průvodci velice děkujeme.

"Celkem 15 periodik, 7 druhů záznamů zpřístupňujících informace z různých oblastí lidem s těžkým zrakovým postižením to je ZORA."

Srdečně vás zveme na online besedu s šéfredaktorkou Zory, paní Danielou Thampy. Povídat si budeme o fungování redakce, o jednotlivých časopisech a vizi do budoucna. Prostor bude i pro vaše dotazy a připomínky.

I v červnu budeme druhé a čtvrté úterý hrát Qardo. Qardo je společenská hmatová hra pro nevidomé a slabozraké, kterou s nimi mohou hrát i vidící. Setkáváme se pravidelně každé druhé a čtvrté úterý v měsíci.

V pondělí se u nás opět konal oblíbený klub vaření. Tentokrát jsme si připravili polské pirožky plněné speciální tvarohovou směsí, posypané opečenou slaninou a cibulkou.

Zarmouceni Vám oznamujeme velmi smutnou zprávu, že nás během měsíců června a července navždy opustili tři naši členové. Paní Anna Halmová, pan Milan Staško a náš bývalý předseda SONS Kolín pan Jiří Černý.

Kdo jste je znali, věnujte jim spolu s námi tichou vzpomínku. 

Vážení členové a příznivci Oblastní odbočky SONS  Česká Třebová

zde si můžete stáhnout naše čtvrtletní okénko a již Vám nic neunikne 

Přinášíme informace z uplynulých květnových aktivit

• Qardo – hra pro nevidomé
• Setkání v muzeu

Navštívili jsme Památník Velké Moravy ve Starém městě  Nejdříve jsme prošli vcelku novou expozici „Haptická stezka – proti proudu času“.

Haptickou stezkou nás bezpečně vedlo kovové madlo podél kruhové místnosti a v nikách stěny jsme nalezli k ošahání autentické repliky archeologických nálezů. Ty byly s popisem jak v Braillově písmu, či podsvíceným černotiskem. Hmatem jsme poznávali meč, sekery nebo slovanské šperky - gombíku. Pro silnější hmatový vjem byly některé z předmětů zvětšené. Haptická stezka je doplněná i zvukovými prvky. Pokud jsme šáhli na meč, ocitli jsme se na bitevním poli. Pak jsme se s naší průvodkyní pohodlně usadili v knihovně a vyslechli si průřez dějinami proti proudu s detailní prohlídkou rukama jednotlivých exponátů.

Samostatně jsme si ještě prošli základy první objevené církevní stavby z doby Velké Moravy, která nás provedla důležitými dějinnými okamžiky Velkomoravské říše a životem na slovanském hradišti. Z popisu našich průvodců víme, že zde byly k vidění repliky dobových oděvů, obuvi, vzácných šperků, pracovních nástrojů a dalších nálezů z archeologických výzkumů.

Neopomenuli jsme ani procházku přilehlou zahradou, na jejíchž zdech byly haptické modely základů kostelů v okolí.

Začátek měsíce června jsme využili k uspořádání vícedenního poznávacího a relaxačního  pobytu pro naše členy v lázních Luhačovice, který se uskutečnil ve dnech od 5. do 7. 6..

Informátor na měsíc červen.

Besedy s mladými lidmi, kdy jim přibližujeme život lidí se zrakovým postižením, patří již dlouho do osvětové činnosti našeho spolku. Po covidové přestávce se do škol znovu vracíme. Po návštěvě ZŠ v Havlíčkově Brodě a v Okrouhlici následovala ta v Přibyslavi, se kterou naše odbočka dlouhodobě spolupracuje. Její žáci i učitelé se zapojují do sbírky Bílá pastelka a pomáhají nám sbírat víčka pro Ellenku, my pořádáme přednášky a besedy. V této škole jsme se obě - moje dcera i já - také vzdělávaly, proto se sem rády občas vracíme.

V letošním roce jsme se s vedením školy dohodli, že si popovídáme s osmým ročníkem. Ve čtvrtek 25. května nás přivítala paní zástupkyně a odebrali jsme se do 8. B. Marně bychom čekaly na klasické zvonění, které oznamuje začátek a konec vyučovací hodiny. V Přibyslavi se nezvoní, žáci i pedagogové si musí čas hlídat sami. Abychom besedu zahájily i ukončily včas a neubíraly z přestávky, k tomu perfektně posloužil mluvík, který byl zároveň jednou z předvedených kompenzačních pomůcek. Mladé dámy i pánové nás přivítali, pozorně naslouchali a dokonce měli i otázky. Kromě představení SONSu a činnosti naší odbočky jsme hovořily o zraku, hmatu a sluchu, o audioknihách, podrobně o výchově a práci vodicích psů. Když si žáci osahávali list s textem v Braillově bodovém písmu, pro odlehčení jsem přidala vtip: Nevidomý umývá nádobí. Umyje hrneček, odloží, do ruky vezme struhadlo. Osahává, osahává, potom zakroutí hlavou a povídá - takovou hloupost jsem už dlouho nečetl. To jen na důkaz, že nevidomí lidé neberou svou situaci smrtelně vážně, dovedou si udělat legraci i sami ze sebe a bavit se. Především kluci měli zájem vyzkoušet si i orientaci pomocí bílé hole, někteří pátrali v sáčku s hmatovým pexesem a jiní zkoušeli hmatové hrací kostky, líbil se i ozvučený telefon Blindshell. To už mluvík oznámil konec hodiny, my sbalily „fidlátka“ a pokračovaly do dalších dvou tříd. Někteří žáci se trochu styděli a mlčeli, ale vždy se našel odvážný mladík nebo slečna, ochotni předvést pomoc nevidomému.

Ve všech třídách jsme hovořily i o sbírce Bílá pastelka. Na naši prosbu, zda by se mezi přítomnými našli dobrovolníci, ochotní se připojit a pomoci, se mládež tvářila celkem pozitivně. Vzájemně jsme si poděkovali a popřáli pěkné léto a prázdniny. Ještě zastávka v zajímavém koutku budovy, kde jsou v opravdu nadživotní velikosti výtvarně zachyceny tváře slavných rodáků tohoto regionu. Paní učitelku a zároveň členku naší odbočky Moniku Linkovou a mne zvěčnila Mančina ve vzácné společnosti J. V. Stamice a nedávno tragicky zemřelého hudebníka, člena Pražského filharmonického sboru Jana Musila. O kousek dál shlížejí ze zdi Bohuslav Reynek, sochař a bývalý starosta města Roman Podrázský a další.

Ze školní kuchyně se linula vůně oběda, nedočkavé děti se hnaly chodbami a my v klidu opustily školu ...

                  napsala Marie Heilandová

SONS - to je téměř sedm desítek oblastních odboček a celostátních klubů v celé České republice. Každá z nich má svého předsedu. Na rozdíl od pravidelných porad administrativních pracovníků z odboček nemají předsedové tolik možností k vzájemnému poznávání. Proto vedení spolku pořádá jednou za čas celostátní setkání, které je zároveň poděkováním za jejich obětavou práci. Ústředí SONS připravilo takovou akci na letošní jaro a jako její dějiště bylo vybráno město Olomouc.

Ve čtvrtek 4. května se do historické hanácké metropole začali ze všech směrů sjíždět zástupci jednotlivých oblastních odboček a klubů. 

První termín návštěvy Regionálního muzea města Žďár nad Sázavou byl kvůli nepříznivému počasí přeložen na úterý 23. května. Zákon schválnosti funguje spolehlivě, a tak se stalo, že několika přihlášeným členům v účasti zabránila vyšší moc. Do dveří tzv. tvrze v historickém jádru města nás vstoupilo pouze šest. Že jsme se dostavili přesně v dohodnutý čas, potvrzovala právě hrající zvonkohra a hodiny na kostelní věži, které odbíjely devátou. Po zakoupení vstupenek se nás ujala velmi příjemná paní průvodkyně a společně jsme se vydali do Moučkova domu na prohlídku expozice. 

Bingo hrajeme moc rádi...

Přinášíme informace z uplynulých květnových aktivit

• Diskusní klub u kávy  
• Cvičení na židlích
• Mozkový jogging