Oblastní odbočky Jihomoravského kraje

Také v letošním roce se vánoce prolínaly na všech našich akivitách po celý měsíc prosinec.

I letos v čase adventním jsme vyrazili směr Praha.

Předvánoční turnaj v deskové hře Člověče nezlob se, speciálně upravené pro samostatnou hru nevidomých, se stal v naší odbočce už tradicí. Za ty roky máme propracovaný systém, kdy hrají čtyři družstva po čtyřech hráčích čtyřkolově. 

V polovině měsíce listopadu jsme v našich prostorách uspořádali besedu o změnách v cestování po Jihomoravském kraji. 

Ve spolupráci s Městskou knihovnou Hodonín jsme v jejích prostorách zorganizovali osvětovou besedu pro studenty Střední integrované školy Hodonín. 

Na měsíc listopad byla pro uživatele sociální služby naší cílové skupiny plánována exkurze do místní nemocnice. 

Ve výtvarné dílně jsme tentokrát recyklovali roličky od toaletního papíru na dárkové krabičky. Základem bylo naskládat potřebné množství roliček, které jsme pro uživatele předpřipravili vytvořením reliéfního vzoru pomocí embosovací kapsy. Na ty pak uživatelé samostatně nanášeli voskovou pastu, která dodala reliefu kovový lesk a zvýraznila vzor. Pracovali prsty a to byla úžasná příležitost na procvičení jemné motoriky s využitím citu v prstech. V této fázi polotovary čekaly na dobu podzimu, kdy se dozdobily výsekami různých tvarů z bílého vzorovaného papíru a bílé stuhy. Krásně prokoukly a už čekají na drobný dárek, který určitě přinese velké potěšení.

Během státního svátku, při výluce pražského metra na trase C, ve stanici Budějovická uspořádal Dopravní podnik společně se Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých ČR netradiční exkurzi, během níž si návštěvníci mohli doslova osahat prostory metra bez přítomnosti ostatních cestujících. Měla splnit důležitý úkol – nabídnout lidem se zrakovým handicapem informace o tom, jak se v metru bezpečně pohybovat i orientovat, stejně jako zprostředkovat seznámení s místy, kam se veřejnost běžně nedostane. Popudem k této osvětové aktivitě byla bohužel tragická událost právě nevidomé osoby.
Nabídku přijala i skupinka kyjovjáků, využili jsme příležitosti vyzkoušet si orientaci v prostorách či ve vozech metra a seznámit se s řídící kabinou vlakové soupravy, kolejištěm.
A co všechno dnes už víme?

Pražské metro má propracovaný systém orientace pro nevidomé - vodící linie, hmatové popisky či akustické prvky.

Ve vlakové soupravě metra jsme byli seznámeni s umístěním SOS tlačítek, už víme, že první a poslední vagón soupravy je upraven pro nástup vozíčkáře.

Bezpečnostní tlačítko přímo na panelu jezdících schodů, v případě nutnosti schody zastaví. Použije se první ze tří tlačítek. Informace, která možná postačí k odbourání strachu z jízdy po těchto schodech. Bezpečnostní tlačítko se nachází i na horním panelu "madla" uprostřed jezdícího schodiště.

Bezpečnostní tlačítka Nouzové zastavení vlaku jsou umístěna na nástupištích stanic metra pro každou kolej zvlášť, na začátku a na konci nástupiště, případně na sloupech.

Tlačítka jsou kryta ochranným sklíčkem. Sklíčko při zatlačení praskne, sjede směrem dolů a uvolní prostor ke stlačení. Při aktivaci tlačítka souprava nevjede do stanice.

Metro se v průměru pohybuje v tunelech rychlostí 80 kilometrů v hodině, do stanice pak vjíždí rychlostí zhruba 60 km/h, jeho brzdná dráha je sto metrů a rychlost zastavení 22 vteřin.

Při neštěstí, kdy člověk spadne do kolejiště ve chvíli, kdy je už metro na dohled se doporučuje lehnout si do žlábku mezi koleje, ty jsou v každé stanici upraveny.

Koryto, ve kterém soupravy jezdí, je 135 centimetrů hluboké. Pro nás byl přistaven žebřík a napájecí kolej nebyla pod napětím :-)

Za uspořádání této exkurze patří velký dík oběma organizátorům a z důvodu bezpečnosti zejména těžce zrakově postižených cestujících by nebylo na škodu všechny tyto bezpečností prvky připomínat byť i slovem častěji.

NejenVINÁRNA PO TMĚ

Tak zněl název naší propagační, osvětové aktivity.

24. září jsme se členy výtvarné dílny navštívili Výstavu výrobků HapAtelieru TC Brno. Věnovala se nám pracovnice TC a my si v klidu mohli prohlédnout co pěkného nevidomí uživatelé volnočasových aktivit a terapeutické dílny vytvořili. Byly to moc hezké výrobky, některé nám byly inspirací na naše tvoření. Ale my měli možnost se seznámit i s pomůckami, které nevidomým pomáhali zvládat různé techniky tvoření a taktéž nakouknout do terapeutické dílny. Byla škoda, že jsme si na prohlídku vyčlenili málo času, bylo pro nás připravené i malé občerstvení, a hlavně nám kolegyně TC byla neustále k dispozici, ukazovala, vysvětlovala a věru že bylo co. V závěru jsme si odnesli malou pozornost – děkujeme 😊

Na jaře letošního roku jsme konzultovali s odborníky bariery městské komunikace pro uživatele s těžkým zrakovým postižením v Kyjově. Vše dát do pořádku nelze mávnutím kouzelného proutku a bariery obecně, to je dlouhodobý proces. Ale my nezapomněly, krůček po krůčku se noříme do spleti zákona a na doladění některých faktických rozporů jsme si ve spolupráci s pracovníkem TC Brna domluvili schůzku s názornými ukázkami řešení barier v terénu. A nejvíce rozmanitostí je na hlavním nádraží v Brně a v jeho okolí. Neodradil nás ani déšť a tímto děkujeme Jožkovi Konečnému za jeho čas věnovaný našim problémům.

V září jsme na klubovém setkání seznámili naše členy s drobnými kompenzačními pomůckami denní potřeby, které lze zakoupit buď ve speciální prodejně pro zrakově postižení, nebo v běžných prodejnách a my je sami vytipovali Jako vhodné pro potřebu těžce zrakově postiženým. Některé z pomůcek byly u našich dlouholetých členů důvěrně známé a dom už mají své místo, ale poněvadž jsou mezi námi i nové členky, naše malá prezentace svůj účel splnila. Názorně jsme ukázali, že spoustu věcí lze i bez kontroly zraku dělat bezpečně a samostatně, když se naučíme, čím a jak. Pochopitelně jsme zájemcům o pomůcku dopomohli k jejímu obstarání a v případě potřeby jsme vstřícní i opětovné názorné ukázce.

V závěru prázdnin jsme uspořádali zájezd směr Moravský Krumlov.

Již mnoho let míříme každý rok do Prahy a neustále je co nového objevovat. I když se mění po letech osazenstvo našeho týmu, zatím nemáme potřebu navštěvovat stejná místa.

V červenci, v době prázdnin a dovolených jsme dvě takové malé „dovolenky“ uspořádali formou jednodenního zájezdu. 

V červenci pěvecký sbor naší odbočky Pastelky uskutečnil velkou výpravu do Liberce. Byla to pro členy sboru především malá odměna za prezentaci naší odbočky. A Liberec hlavně proto, že poblíž žije naše dlouholetá členka odbočky a jedna ze zakládajících členů sboru ze zdravotních důvodů u své dcery a my ji chtěli svoji návštěvou udělat radost. Mimo návštěvy místní ZOO, televizního vysílače, jsme absolvovali pěvecké vystoupení v místním TC. Poděkovat chceme Jířovi Pikešovi, který byl naším průvodcem historickou částí města a velkou pomocí při organizaci pobytu.

Začátek prázdnin jsme odstartovali ochutnávkou indické kuchyně. 

S blížícím se koncem školního roku je zvýšená poptávka škol po osvětové činnosti u nás. Rádi jim vyhovíme a poněvadž většinou v rámci projektových dnů jde o menší skupinu, která má velký časový prostor, tak přidáváme bonusy.
Celkem nás navštívily 3 rozdílné skupiny základní a střední školy...

Dne 11. 6. 2024 se v atriu radnice konal 6. ročník vyhlášení Dobrovolníka roku, za rok 2023 z oblasti Kyjovska. Sešlo se 9 krásných nominací mezi nimiž byli tací, kteří pomáhají dětem, slabozrakým, seniorům nebo třeba pečují o městskou zeleň. 

Ocenění starosty města převzali také Eva Brablcová a Jakub Dvořáček z 3.B oboru Praktická sestra na Klvaňově gymnáziu a střední zdravotnické škole Kyjov za pravidelnou pomoc uživatelům sociálních služeb Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých (SONS).  

Eva s Kubou k nám po dva roky pravidelně docházeli na výtvarnou dílnu, kde byli vzornými asistenty našich uživatelů. Také ochotně pomáhali při nárazových aktivitách. V tomto školním roce již nastupují do maturitního ročníku, budou mít více studijních povinností, ale i přesto máme příslib opětovné pomoci. Touto cestou jim moc děkujeme za chvíle strávené mezi námi.

Sešli jsme se na knihovně a odtud zájezdovým autobusem odjeli směr Bukovany. Navštívili jsme kapli sv. Jana Pavla II, Bukovanský mlýn a Cestu českých panovníků, tedy místa, která většina z nás zná. Ale tentokrát jsme se nechali provázet investorem všech tří staveb, podnikatelem a mecenášem Ing. Josefem Kouřilem z Kyjova, rodákem z Bukovan, jenž chtěl po sobě zanechat dílo, které budou moci obdivovat nejen současníci, ale i další generace.

A právě proto byla návštěva Bukovan daleko poutavější, nevšední a zajímavější. Hned v úvodu nás čekalo pod Bukovany překvapení. Zcela neplánovaně jsme se ocitli na farmě v Ostrovánkách, která je v současné době ještě ve výstavbě a v příštím roce se bude otvírat pro veřejnost a je to „zatím“ poslední dítko pana Kouřila

Pak už jenom hurá zpátky na knihovnu, oběd a přátelské posezení s našimi přáteli z celé České republiky a ani letos nechyběli milí hosté z Bratislavy.
Děkujeme všem, kteří nás v tento den navštívili za to, že jsme poznali nové přátelé a umožnili jsme našim hostům potkat se s těmi „starými“.