05/2022 Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS

Publikováno 26.04.2022 14:56 Zajíc Luboš


Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 05/2022

Nejdříve probereme další aktuality ve veřejné dopravě a dále v sociálním zabezpečení, a to i s přihlédnutím k nedávným mezinárodním událostem, a jakýmsi oslím můstkem potom přejdeme na horkou půdu právních vztahů týkajících se krátkodobých pronájmů prostřednictvím Airbnb. 

AKTUALITY:

Zavedení jízdného pro držitele ZTP a ZTP/P v rámci PID

Mnozí z Vás již jistě zaznamenali, že Pražská integrovaná doprava zavedla od 1. dubna 2022 jízdné pro držitele průkazu ZTP nebo ZTP/P, držitelé těchto průkazů již tedy v rámci PID necestují zdarma jak tomu až do 1. dubna letošního roku bylo. Cestující, kteří jsou držiteli těchto průkazů cestují se 75% slevou, v případě průkazu ZTP/P cestuje průvodce zdarma. Na území hlavního města Prahy i nadále držitelé průkazů ZTP a ZTP/P cestují zcela zdarma. 

Zvýšení životního a existenčního minima

Částky životního a existenčního minima se od 1. dubna 2022 zvýšily o 10 %. Nově tak životní minimum pro jednotlivce činí 4250 Kč a existenční minimum vzrostlo na 2740 Kč.

Životní minimum je definováno jako minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb a existenční minimum je hranicí peněžních příjmů, která je nezbytná k zajištění výživy a ostatních základních potřeb na úrovni umožňující přežití.

Jak životní, tak i existenční minimum jsou důležité údaje především proto, že se od nich odvíjí nárok či výše na některé sociální dávky a také hrají roli při stanovení nezabavitelné částky při exekuci či insolvenci.

Vláda navýšení minim od 1. 4. 2022 schválila v souvislosti s vývojem inflace, která v únoru 2022 dosáhla už 11,1 % (meziročně) a očekává se její další růst a kulminace mezi 13-14 %.

Vyšší životní minimum přímo navýší dvě sociální dávky – příspěvek na živobytí (dávka hmotné nouze) a příspěvek při pěstounské péči.

Zvýšením životního minima došlo k rozšíření okruhu osob, které mohou dosáhnout na pomoc od státu. Konkrétně se jedná o tyto dávky: přídavek na dítě, porodné, příspěvek na péči a doplatek na bydlení.

U příspěvku na péči se jedná o zvýšení počtu lidí, kteří mohou dosáhnout na tzv. zvýšení příspěvku na péči o 2000 Kč, které je upraveno zákonem o sociálních službách v ustanovení § 12 – například tedy rodiči, kterému naleží příspěvek, a který pečuje o nezaopatřené dítě do 18 let věku a jehož rozhodný příjem a příjem osob s ním společně posuzovaných je nižší než dvojnásobek částky životního minima oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných podle zákona o životním a existenčním minimu.

Zvýšení životního a existenčního minima má též dopady na příspěvek na zvláštní pomůcku a mimořádnou okamžitou pomoc.

Příspěvek na zvláštní pomůcku, jejíž cena je nižší než 10 000 Kč se poskytne v případě, je-li příjem osoby žadatele a příjem osob s ní společně posuzovaných nižší než osminásobek životního minima jednotlivce nebo životního minima společně posuzovaných osob. 

Příklad:

Jestliže žadatel, který žije sám žádá o příspěvek na zvláštní pomůcku, jejíž cena je nižší než 10 000 Kč, před 1. dubnem 2022 mu takový příspěvek byl přiznán, jestliže jeho příjem nepřesáhl 30 880 Kč, zatímco od 1. dubna 2022 na příspěvek dosáhne i s příjmem, který nepřesahuje částku 34 000 Kč (8 x 4 250 Kč).

Výše příspěvku na pořízení zvláštní pomůcky, jejíž cena je vyšší než 10 000 Kč, se stanoví tak, aby spoluúčast osoby činila 10 % z předpokládané nebo již zaplacené ceny zvláštní pomůcky, jestliže člověk nemá dostatek finančních prostředků k 10% spoluúčasti, krajská pobočka Úřadu práce s přihlédnutím k míře využívání zvláštní pomůcky, k příjmu osoby a příjmu osob s ní společně posuzovaných určí nižší výši spoluúčasti. Zvýšení životního minima se též dotýká okruhu žadatelů o příspěvek na pořízení motorového vozidla, tedy převážně lidí s těžkým tělesným postižením.

Vyšší životní minimum také zvýšilo nezabavitelnou částku při srážkách ze mzdy u exekucí a insolvencí.

Zvýšení důchodů

Na základě nařízení vlády č. 35/2022 Sb., o druhém zvýšení důchodů v roce 2022, dojde od 1. června 2022 ke zvýšení procentní výměry důchodů o 8,2 %. Zvýšení se bude týkat všech důchodů přiznaných před 1. červnem 2022, ale i důchodů přiznaných v období od 1. června 2022 do 31. prosince 2022.

Jestliže tedy někdo aktuálně pobírá důchod ve výši 14 000 Kč, od června mu bude náležet o 1 148 Kč více, tedy 15 148 Kč.

Ukrajinci a základní státní příspěvky

 Humanitární dávka

je určena občanům Ukrajiny, kteří přišli do České republiky z důvodu válečného konfliktu. Cizinci s dočasnou ochranou mohou čerpat finanční příspěvek 5 000 Kč měsíčně, který má pomoci s úhradou základních životních potřeb. První dávka je poskytnuta všem, kteří získali vízum. Požádat o dávku je možné on-line přes odkaz:

https://davkyuk.mpsv.cz/

Příspěvek solidárním domácnostem

lze od 11. dubna vyřídit s úřadem práce na také on-line na výše uvedeném odkazu.

Jde o příspěvek za poskytnutí přístřeší uprchlíkům.  K žádosti je potřeba přiložit čestné prohlášení ubytovatele, že ubytování je dostatečné, s čísly víz a pasů ubytovaných osob. Ubytovatel musí také zpřístupnit kuchyň a koupelnu. Další podmínkou je pobyt ubytovaného u ubytovatele nejméně 16 dnů v měsíci. Při splnění podmínek lze žádat i zpětně za březen. Příspěvek činí 3 000 Kč na jednoho ubytovaného měsíčně, maximálně 12 000 Kč měsíčně, tedy za 4 a více osob. Více ubytovaných nebude v celkové výši příspěvku zohledněno. V ubytovnách, penzionech a hotelech je to za osobu 250 Kč za noc bez stravy, tj. maximálně 7 500 Kč měsíčně. Příspěvky ovšem prostřednictvím krajů získají jen ta zařízení, s nimiž kraj předem uzavře smlouvu.

Zájemci se mezi sebou mohou dohodnout na vlastní pěst nebo mohou využít pomoc Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině (KACPU).

Způsob kontroly zatím není dořešen, protože se primárně staví na důvěře, ale nejdříve má být telefonický a později se prostřednictvím víz bude ověřovat, zda na ubytovaného nebyla souběžně čerpána dávka vícekrát.

Zdroj: Úřad práce, Lidové noviny, České noviny

Jak dál s Airbnb?

Když už jsme u ubytování, můžeme se podívat, jaký je u nás poslední právní vývoj v oblasti pronájmů přes platformu Airbnb, která mimochodem aktuálně na své české úvodní stránce vyzývá: „Pomoz ubytovat 100 000 uprchlíků z Ukrajiny - nabízej pobyty zdarma nebo se slevou prostřednictvím Airbnb.org, nebo pošli finanční dar a pomoz nám pokračovat v našich snahách.“

Jak je asi všeobecně známo, původně šlo o tzv. sdílenou ekonomiku, která měla sloužit k jakýmsi výměnným pobytům mezi batůžkáři, ale z tohoto rámce se postupně vymkla a stal se z ní poměrně výhodný obchod nesvázaný nějakými pravidly. To je samozřejmě trnem v oku jednak těm, kdo pravidla dodržovat musí i těm, co je vymáhají, jednak sousedům v dotčených domech. Na dlouhodobý faktický stav už v praxi reaguje jak správní, tak občanské právo.

Státní správa se do věci vložila prostřednictvím daňové správy a stavebního úřadu.  Soud rozsudkem z roku 2021 rozhodl ve prospěch finančního ředitelství tak, že příjmy z Airbnb jsou běžným podnikáním a nikoli daňově výhodnějším pronájmem. Vlastníci takto pronajímaných bytů jsou tedy povinni vést účetnictví a daňovou evidenci, platit daň z přidané hodnoty a odvádět sociální a zdravotní pojištění. Další ranou pro krátkodobé pronajímatele pak je již také pravomocné rozhodnutí stavebního úřadu, podle kterého všechny tyto byty musí být zkolaudované jako ubytovací zařízení, což znamená zejména přísnější požární předpisy.  Pro úplnost dodejme, že toto rozhodnutí vydal stavební úřad v Praze 1 a potvrdil ho pražský Magistrát, takže platí jen v Praze. 

V linii práva občanského se však zatím skóre vyrovnalo v neprospěch sousedících rezidentů v domě. Jisté společenství vlastníků jednotek v Praze 1 si odhlasovalo změnu stanov, podle které s krátkodobým pronájmem musí souhlasit všichni vlastníci jednotek. Jeden z nich už v roce 2017 podal žalobu na neplatnost tohoto ustanovení, kterou nejdříve soud 1. stupně zamítl s tím, že způsob, jakým žalobce s bytem nakládá, ztěžuje ostatním vlastníkům jednotek v domě výkon stejných práv a zároveň poškozuje společné části domu. Ten se však odvolal a Vrchní soud rozsudek v říjnu 2021 změnil v jeho prospěch, protože SVJ prý nemá právo tímto způsobem omezovat vlastnické právo majitele bytu a krátkodobé pronájmy si mají řešit vlastníci navzájem mezi sebou již dostupnými právními prostředky. Nahlédnutím do informační databáze soudů ovšem zjistíme, že spis byl v polovině března tohoto roku odeslán Nejvyššímu soudu k projednání dovolání, takže další obrat nelze vyloučit.

Snad vás tato část zaujala, i když popravdě řečeno – těch co mají v centru volný byt k pronájmu mezi námi zase tolik nebude.  Někdy příště se zase můžeme věnovat třeba „sdílené“ ekonomice v taxislužbách.

 

Nicole Fryčová a Václava Baudišová