Oblastní odbočky Jihomoravského kraje

6. března naše klubové setkání probíhalo v Městské knihovně, ale o dvě patra níže. Proč?

Pozvali jsme si pracovnici Městské knihovny v Hodoníně,  která dlouhá léta zpracovává produkt včeliček. Téma besedy bylo . jak vzniká med, jeho druhy a vlastnosti. V další části jsme se věnovali léčivým účinkům medu, v symbióze s bylinkami.

Představení Slováckého divadla v Uherském Hradišti navštěvuejeme již mnoho let. Jsou nám umožněna dopolední představení v první řadě, aby maši "zbytkaři" měli konfortnější dojmy, i když mimiku herců si musí stejně domyslet.
A tak jsme měli možnost navštívit krásná klasická i současná díla i nějakou tu veřejnou generální zkoušku.
Ale letos v únoru to bylo krapet jiné. Dostali jsme pozvání na neveřejnou generální zkoušku, kdy v hledišti nás byla jenom hrstka. Šlo o romantickou komedii z televizního prostředí, která byla pro herce Slováckého divadla ušita na míru.Byli jsme zvědaví na průběh zkoušky, zda se budou nějaké scény opakovat, zda mezi herce vlítne rozzuřený režisér apod. Asi jsme ovlivněni televizními pořady, jelikož nic takového se nekonalo. Naopak v závěru jsme se dozvěděli, že jsme nebyli až tak ukázkově hodnotící publikum, jelikož jsme nedávali až tolik průchod svým emocím, i když se nám hra velice líbila, spokojenost byla z našich řad obrovská. Také jsme se dozvěděli, proč u generálních zkoušek zůstává první řada prázdná a proč se na závěr představení netleská a není děkovačka - přináší to předsavení smůlu.

Ale můžeme se pyšnit tím, že jsme byli mezi první desítkou diváků, keří shlédli světovou premieru Třináctkát za svědka ! Vřele doporučujeme.

To jsem nikdy nedělala, to mi určitě půjde!
Slova legendární Pipi Dlouhé punčochy, zrzavé a všetečné holčičky, si mohla říci nejedna z příitomných na výtvarné dílně. Čekalo je totiž šití na šicím stroji. Pro většinu premiéra!

Koncem loňského roku jsme na odbočku obdrželi velké množství nových kompenzačních pomůcek. V lednu proběhla druhá předváděčka, nyní jsme se zaměřili na drobné pomůcky každodenní potřeby.

Nevidím, ale zvládnu to! je projekt speciální pedagošky ZŠ v Brně, který je určen pro žáky čtvrtých tříd a naše odbočka je jeho součástí už několik let, tedy od prvopočátku. Spolupráce se školou je pestřejší, ale pravidelně jezdíme s programem, který žákům přiblíží povědomý o nevidomých lidech. Jak žijí, jak zvládají běžné každodenní činnosti, jaké mají zájmy, pracovní profese. Seznamujeme žáky taktéž s pomůvkami, které kompenzují chybějící zrak a dáváme prostor si některé z nich vyzkoušet. Nechybí ani ta základní osvětová činnost - jak pomoci nevidomé osobě na ulici, s patřičným nácvikem, aby v běžném životě na tuto situaci byli připraveni a nezaskočil je ostych, jehož prvotní příčinou je neznalost.
V jedné z tříd paní učitelka  rozebírala se žáky dosah tohoto projektu jak formou živé besedy, tak písemného projevu. Nemůžeme očekávat že všechny desetileté děti si ta kvanta nových informací, pocitů, správně ve svých hlavičkách uložila. Takže došlo i na milé, úsměvné výroky. Ale převážně písemná sdělení prokázala, že den, který jsme ve škole strávili, splnil svůj cíl. Níže se mlžete začíst a posoudit.

První výtvarná aktivita roku 2023 nyla celkem náročná, ale všichni se na ni těšili. Malovalo se totiž na hedvábí. Opět za asistence dobrovolníků-studentů zdravotní školy.

Inu, není každý den posvícení.
V pátek, 16. prosince jsme dle plánu nasedali do vlaku směr Ostrava. Náš cíl byly Adventní trhy.  A jak to dopadlo?

Předvánoční čas prostory naší odbočky mimo vánočního stromečku, vánoční dekorace a světýlek, zaplmily hračky, pocházející z minulého sttoletí.  Pořádali jsme totiž výstavu retro hraček z vlastnictví našich členů.

Letošní přípravu na vánoční období jsme započali velmi brzo. Ještě žlutlo listí na stromech a ve výtvarné dílně jsme z keramické hlíny tvořili malé dárečky - hvězdičky pro naše členy na vánoční besídku. A pokračovalo se...

Význam slova statické je pevné, slova dynamické je pohyblivé. Ale pro rozlišení kompenzačních pomůcek určených trakově postiženým, konkrétně rozlišení typu lup jsou tato cizí slova krapet nepatřičná, i když se jedná o velké lupy nepřenosné a malé lupy určené na cesty.

V letošním roce jsme si vyčlenili jeden den pro Prahu, se záměrem navštívit Den otevřených dveří Domu služeb pro nevidomé na Krakovské. Je to pro nás velká dálka, ale někteří z našich uživatelů zde nikdy nebyli, takže to byla pro ně příležitost a také nás zajímalo jak se takový den praktikuje v naší mateřské organizaci. A nutno konstatovat - že velmi dobře!
Naše propočty byly že za hodinu to sfouknem, někde dáme oběd a před čtvrtou pofrčíme k domovu. Jenže skutečnost byla taková, že jsme byli rádi, že máme koupené jízdenky na RegioJet, s možností zakoupení jídla. A to jsme všechna pracoviště nestíhali - prý si něco necháme do dalšího roku - pravila naše dvanácti členná skupinka, z nich téměř polovina si už šáhla na osumdesátku.

Halloweeen u nás letos měl pevný řád. Všechny zúčastněné přivítal talíř voňavé dýňové polévky, jednak aby navnadil tu správnou atmosféru a hlavně, aby všichni získali dostatek energie na to, co je čekalo.

Buď připraven! Skauti v Hodoníně již 100 let!, ak zní název býstavy, která je věnovana činnosti hodonínských skautů, jejichž 1. oddíl vznikl v Hodoníně již v roce 1922. Výstava probíhá v prostorách zámečku Masarykova muzea v Hodoníně. Díky stožáru se státní vlajkou, stanu “áčko” a teepee teď vypadá zámecké nádvoříčko jako malé skautské tábořiště, což dokládá i skautský šátek kolem krku sochy T.G.M.
Naše skupinka  výstavu navštívila 20. října za přítomnosti členů skautského oddílu. Výstavou nás provázel hlavní organizátor Karel Ryba, který nás seznámil s historickým vývojem hodoňského skautinku a všechny vystavené předměty nám komentoval. Procházeli jsme  kolem stanů, krojů, zákoutí s kánoí,s  ohništěm a nespočet fotografii, které zachycují tu pravou atmosféru stoletého dění. Rukama jsme si mohli prohlédnou části krojů, odznaků, praporů a ostatních zajímavých vystavovaných předmětů.
Zajímavostí je, že jednou ze členek hodonínského oddílu "Přátelství" je nevidomá, dnes už paní, která od útlého dětství spolu s celou rodinnou prožívala nezapomenutelné chvíle ve společnosti skautů a dnes již sama vede malé děti, i svého syna k  lásce k přírodě, kamarádství, pomoci druhým a ostatním dobrým skutkům, aniž k tomu potřebuje oči,

Již posedmé jsme uspořádali Soutěž v prostorové orientaci pro naše klienty a členy. Ta letošní soutěž se trochu lišila od těch předcházejících v tom, že jsme ji připravili v ulicích Hodonína. Tedy v místech, kde se  "naši" tolik nepohybují, a "my" se tak trochu do Hodonína museli přestěhovat, poněvadž naše základna je v Kyjově.
Už jenom ta myšlenka vybočit z konfortní zóny "domoviny" byla pro nás, organizátory, velká výzva. Ale chtěli jsme do tohoto města více proniknout, více zviditelnit naše potřeby, navázat nové spolupráce. A tady jsme trefili hřebíček přímo na hlavičku, jelikož v této době město prioritně řeší bariery centra, takže jsme v praví čas byli na správném místě a všude jsme našli vsttřícnost a pochopení.

Po dlouhé době nucené absence připravujeme soutěže v prostorové orientaci.
Probíhat bude 5. října 2022 ulicemi Hodonína.'
Soutěž je určena:

• • pro nevidomé, aby si procvičili chůzi s bílou holí a své dovednosti
  • pro zrakově postižené, aby s klapkami na očích si osvojili správnou a bezpečnou techniku chůze s bílou holí
  • pro ty, co mají odvahu poznat a vyzkoušet si každodenní trampoty nevidomého
  • pro všechny ty, kteří chtějí udělat něco navíc pro propagaci zrakově postižených formou soutěže, zábavy a ponaučení

Zázemí nám poskytla Městská knihovna Hodonín, čekací dobu vám vyplní pracovnice prodejny Tyflopomůcek Praha, která vám předvede nabídku kompenzačních pomůcek pro zrakově postižené s možností vyzkoušet si jejich obsluhu. Trasu pro vás připraví osvědčení instruktoři prostorové orientace CSS Brno-Chrlice, po dobu soutěže na nás budou dohlížet „andělé strážní“, studenti Integrované střední školy Hodonín, maturitní obor Sociální činnost a na trase potkáte několik záludných stanovišť s plněním úkolů, na kterých se budou podílet  mimo dobrovolníky naší odbočky i  hodonínské organizace-Oblastní spolek Českého červeného kříže Hodonín a Skaut Střediska přátelství Hodonín

A je jím 1. říjen. Právě tento den byl 14. 12. 1990 na Valném shromářdění OSN vyhlášen jako Mezinárodní den seniorů.
Slovo „senior“, pochází z latinského slova senes, senis (starý), jehož druhý stupeň je právě „senior“ = „starší“, má i další významy – jak v češtině, tak v cizích jazycích. U nás se kromě nejčastějšího pojmenování pro „starého člověka“ či „člověka v letech“ používá například ve sportu coby opak k věkovému zařazení „junior“, takže seniorem se lze stát již třeba v šestnácti letech. Ve španělštině je „seňor“ zdvořilým oslovením, v angličtině pracovní nadřízenost „senior officer“ – vyšší úředník, v USA je seniorem student nejvyšší třídy střední školy.

Když se na Moravě řekne Chrlická žaba, je hned každému jasné, že se to netýká lovení žab v chrlickém potoku, ale že má do batůžku nabalit menší sváču a sportovní výstroj, bo se jedná o sportovní hry zrakově postižených v Centru sociálních služeb pro zrakově postižené na Chrlickém náměstí v Brně.

Hodonín, bývalé okresní město, leží zhruba 20 km od Kyjova. Kdo by jej z našich členů neznal. Cesty nás sem vedou na úřady,  k lékaři, do obchodů, za zábavou. Většinou z časových důvodů a co si budeme nalhávat i díky našim špatným zrakovým schopnostem nevnímáme zajímavá místa kolem nás. A proto pořádáme komentované prohlídky městy v našem okolí. Hodonín je popravdě mladé město, tak jsme byli zvědaví co zajímavého nás čeká.