Oblastní odbočky Jihomoravského kraje

Navštívili jsme funkční technickou památku s původním zařízením z počátku minulého století ve Veselí nad Moravou a tou byla vodní elektrárna.

Byla vybudována přestavbou mlýnů, kterou provedl hrabě Bedřich Chorinský, majitel veselského zámku, v jehož blízkosti se nachází. Areál elektrárny tvoří dvě budovy s vodními turbínami typu Francis. První byla vyrobena v roce 1914. a Zajímavostí je převodové kolo, jež má 720 dřevěných zubů. Druhé pochází z roku 1927. Obě jsou v původním stavu a jsou plně funkční. Děkujeme panu Fišerovi za poutavé vyprávění, kterým nás vtáhl do historie, a zasvětil do technických parametrů.

Na třetí neděli v červnu připadl Den otců. Hned následující pondělí jsme na klubovém setkání měli v plánu ty naše taťky přezkoušet z toho základu, a to je přebalení mimina látkovými plenami, obléci ho a zabalit do klasické zavinovačky. Jako by to tušili, raději zůstali doma 😊 Našel se jeden praděda, kterému pomáhala manželka se slovy, v životě to nedělal a pak bezdětní pánové mladšího věku, kteří překvapili, páč věděli a znali! Musíme je všechny pochválit, někteří i bez kontroly zraku prokázali, že jemná motorika jim není cizí a je to jejich denní chléb 😊 Nechyběla ani zasloužilá odměna ve formě papírové kravaty.

Program šitý na míru pro nás připravili pracovníci Vlastivědného muzea v Kyjově, při návštěvě výstavy „Vlastik aneb vzpomínka na nevšedního člověka“. Byla to vzpomínková výstava na všestranně talentovaného člověka, kterou nás slovem a hudbou provázel jeho kamarád, pan Petr Moudrý. A my se z jeho úst dozvídali mnohé zajímavosti o Vlastíkovi, především o jeho velké lásce ke kytarám, kterých víc jak dvacet vyrobil, nebo přepracoval jak po stránce designu a hlavně zvuku. Některé z nich nám pan Moudrý představil a na ně zahrál a některé jsme si mohli sami vyzkoušet. Taktéž nám byly popsány vystavené zajímavé obrazy, prostě, program výstavy byl uzpůsoben našim potřebám a našim smyslům, za což moc děkujeme.

A protože v každém věku zůstáváme dětmi, tak ani Mezinárodní den dětí nebyl na našem klubovém setkání opomenut. Jen jsme ho letos pojali krapet jináč 😊
Předně jsme přítomné seznámili se stolními hrami jejich mládí, vyrobenými s ohledem na potřeby hráčů s těžkým postižením zraku, neboť takové hry rozvíjejí hmat, zlepšují jemnou motoriku, kterou pak lze uplatnit v řadě dalších činností. Takové Člověče nezlob se, Mlýn, Ovčinec, Piškvorky či Logik jsou založeny na principu kolíčkových figurek, které se při hře zatlačí a nevypadávají, rozlišují se různými tvary a mimo mozek se trénuje i hmat. Ten je také dominantou při karetních hrách či hlavolamech.

Připraven pro každého byl i malý dárek, odpovídající odrostlému věku „našich dětí“ – sladké a barevné pilulky na různé neduhy! Světe div se, na pány vyšly převážně ty modré 😊

Rok 2024 přináší celou řadu hudebních výročí, uplyne 200 let od narození Bedřicha Smetany, slavíme 170. výročí narození Leoše Janáčka, 50. výročí narození Oskara Nedbala a tak dále…

Těmito událostmi se nechal inspirovat učitel kyjovské ZUŠ Radovan Tyc a na Koncert učitelů ZUŠ sestavil hudební směsku šlágrů letošních jubilantů v délce 15 minut.

My jsme v tom viděli úžasnou příležitost uspořádat takový hudební kvíz pro naše členy. Získali jsme souhlas pana Tyce a začala tvořivá, amatérská pouť. Nejdříve bylo třeba postahovat patřičné programy a převést video do formátu mp3 a ty pak nastříhat na jednotlivé sekce, ke každé přehrávané skladbě vypíchnout něco zajímavého jak o ní, tak o skladateli. V den „D“ se naší klubovnou linuly tóny písní od Hašlera, po Šlitra, Kryla, Hapky, Ulrycha a jiných. Úkolem přítomných bylo poznat skladbu či autora. Melodie poznali téměř všechny, jen občas byl problém s názvem. Ale taková Kristýnka, Tereza, Chlupatý kaktus či Poslední kovboj byly tutovky 🙂

V měsíci květnu jsme uskutečnili  třífázovou osvětovou výchovu pro druhé ročníky ZŠ Dubňany. Byly celkem třídy a vzhledem k tomu, že každá třída přijela k nám a vyhradila si na nás celé dopoledne, získali jsme dostatečný prostor na předání co nejvíce informací interaktivní formou Probíhala příjemná dopoledne se žačky, kteří poznali aspoň malou část toho, že žít bez kontroly zraku je krapet složité a věříme tomu, že ve svém životě budou k lidem s tímto handicapem vstřícní a nápomocni. A to je hlavním smyslem tohoto našeho počínání.

Tvoření ve výtvarnéí dílně vede naše uživatelky sociálníích služeb především k procvičování jemné motoriky a zanedbatelné není ani estetičné vnímání a samostatnost. Nebylo tomu jinak ani u tohoto nového, dvoufázového projektu - tvoření z mactamé příze. Seznámení s novým materiálem, novou technikou bylo základem tvoření jednoduchých lapačů snů. Z rozčesávací příze se uzlíky vytvořil list, který byl dominantou lapače. Omotání obruče a navázání stužek, krajek byla práce taktéž samostatná. Dopomoc byla nutná při lepení tavnou pistolí korálků a pírek. Holky byly šikovné

Proběhla další beseda ze serie inspirace nevidomých, co všechno mohou dělat, čemu se věnovat a hlavně jak jsou šikovní. Tentokrát nám Pavel Švorba po cimbálu a harmonice dovlekl na klubovnu "celý" klavír", aby nám poodhalil jeho útroby. Vše nám odborně pojmenoval, protože Pavel je povoláním ladič. My si všechno individuálně ošahali, důkladně prohlédli součásti klavíru a v závěru došlo i na ladění, abychom si ověřili, že je to pořádná fuška na trénování svalů.

Dne 11.5. byůa v Kyjově, na náměstí Hrdinů uspořádána pěkná akce - Den pro rodinu, na které se představily orgamizace zajišťující aktivity pro děti, společně se sociálními a návaznými službami. Nechyběli jsme ani my

Informace z Oblastní odbočky SONS v Brně - Červen 2024

Navštívili jsme zámecké interiéry v bezbariérovém reprezentačním přízemí zámku Rájec nad Svitavou v době největšího květu kamélií. Tyto královské zimní květy, spolu s aranžmá z řezaných květin byly součástí letošního tématu rájecké výstavy: Kamélie – v královských zahradách. Ta představila příběh prvních čtyř kamélií přivezených roku 1776 do Evropy, z nichž jedna dokonce roste a kvete dodnes. Prohlídka byla přizpůsobena potřebám zrakově postižených a byla to společná akce odboček Jihomoravského kraje.

Milí přátelé,

Březen se už počítá mezi jarní měsíce. Doufejme, že nám bude počasí přát a užijeme si už i trochu jarního sluníčka. 
Přinášíme vám pozvánky na akce odbočky SONS v Brně. 
 
Nabídka našich akcí je pestrá, tak vybírejte.

Zveme k nám kamarády se zrakovým handicapem, kteří mají zajímavého koníčka, aby nám svou zálibu odprezentovali a zároveň nám předali nové informace či zkušenosti. Pro tentokrát jsme pozvali Jarušku Zigáčkovou z Hodonína, která sice není „zrakáč“ ale jelikož se zajímá o kulturní dění ve svém okolí, tak nejednou byla návštěvnicí i naších aktivit. Jaruška k nám přijela na elektrickém vozíku, s plným batohem, ze kterého postupně na světlo boží vytahovala své čajové nádobíčko, které jí posloužilo k vytvoření příjemné atmosféry čajového dýchánku pro naše členy. Téma její besedy bylo “Vše kolem čaje“. Zaměřila se na historii, na čajovou kulturu se vším všudy. K nám přivezla čaj zelený, pro nás jej obřadně připravila a neopomenula zapojit naše smysly, které nám dostatečně kompenzují zrak.- čich a hmat. My tak měly možnost různé druhy čaje očichat a také hmatem rozpoznat. Došlo i na léčebné účinky zeleného čaje, které ovlivňuje hlavně dodržování správného postupu při jeho přípravě.

Pro děti z místní družiny při ZŠ J. A. Komenského jsme připravili osvětovou besedu o tom, jak se žije se slepotou. Sešli se děti 1. a 2. ročníků ZŠ, kterým vychovatelky družiny nabízejí pestrý program při odpoledních aktivitách a návštěva u nás byla jednou z nich.

Seznámili jsme je s kompenzačními pomůckami, které nevidomí běžně používají, dozvěděly se více o Braillově písmu, o tom, jak se tito lidé samostatně pohybují s bílou holí. A nezůstalo jenom u povídání. Některé aktivity si mohli i bez kontroly zraku vyzkoušet. Děti byly úžasné a věříme, že čas strávený u nás jim přinesl spoustu nových poznatků a také zkušeností. Například pokud potkají nevidomého, nezůstanou v rozpacích a budou vědět jak nabídnout pomoc.

Leden, začátek nového roku, je vždy u nás takový startovací měsíc. Pozvolna začínáme s našimi pravidelnými aktivitami. Scházíme se a plánujeme na co konkrétně se budeme na kterém setkání těšit, co bude na které setkání třeba připravit, nakoupit či zajistit. A pak to rozjíždíme napln

Třetí týden v prosinci už tradičně patří vánočnímu posezení se členy naší odbočky. 

Tak ty u nás začali hned na podzim a sice výrobou keramických stromečků ve výtvarné dílně, které byly určeny jako malý dárek pro naše členy na vánoční besídku.

Ve výtvarné dílně se točily z plátů včelího vosku voňavé svíčky. Na další jsme zas dekorovali dřevěné hranolky s čajovou svíčkou. Hranolky pro nás vyrobili učni Střední polytechnické školy a všem se moc podařily.

A hnedle tu byl svátek svatého Mikuláše, na klubovém setkání nám nadílku přinesl jenom čert, sami ne víme proč, tak jsme se mu odvděčili tak trochu čertovsky. Každý poslepu nakreslil portrét čertíka. A víte, jak se poslepu takový čert kreslí? Na svoji tvář si dáte podložku se čtvrtkou papíru a kreslíte jednotlivé detaily tváře dle svých obrysů. Druhý den se ten samý čertík objevil na Mikulášském turnaji v bowlingu, ale tam si každý tu svou odměnu musel vykoulet netradičním způsobem hry.

Týden na to jsme na klubovém setkání vyráběli vánoční skřítky z vlny. Do výroby se zapojili opravdu všichni. Jednotlivé části měli předpřipraveny a vzájemně si pomáhali, slabozrací nevidomým, vidící slabozrakým, prostě jedna velká manufaktura to byla. Mezi tím jsme si odskočili do Prahy a Německa načerpat atmosféru vánoc a hned po návratu náš pěvecký sbor Pastelky měl své pásmo vánočních koled na Vánočním trhu v Žádovicích, obci poblíž Kyjova a den na to jsme zahajovali koledami naší vánoční besídku. Po ni už každý doma zúročil tu vánoční atmosféru, naladění na dárky, teplo a vúni vánočního cukroví.

Informace z Oblastní odbočky SONS Brno - Leden 2024

Letošní adventní pouť jsme začali světelnou expozicí "Světla vyprávějí", s půl miliónem LED světelných diod, trojrozměrných světelných soch o výšce až 8 metrů, desítkami kilometrů světelných řetězů, tunelů, dekorací, umístěných v Praze, Žlutých lázních. Byl to velký zážitek i pro zrakově postiženého, pochopitelně s doprovodem a pak vcelku odvážná plavba na osvětleném voru, kdy při nástupu šlápnout krapet vedle než navigoval průvodce, znamenalo prosincovou koupel ve Vltavě – a to nechceš ?

Druhý den jsme se zájezdovým autobusem a našim osvědčeným průvodcem vydali do Německa, kde jsme navštívili bavorské městečko Amberg. Prošli jsme historickým jádrem s odborným výkladem, nevynechali jsme optický klam „Amberské brýle“, vytvořený městskými branami a řekou Vils. A prohlídku jsme zakončili na místním adventním trhu.

Poslední den jsme courali Prahou a nasávali převážně "jenom" atmosféru blížících se Vánoc po trzích na Václavském, Havelském a Staroměstském náměstí. Na skok jsme se zastavili v Národním muzeu zkontrolovat, zda originál Věstonické Venuše tam opravdu je. Byl tam a pro nás zcela nedostupný. Prostě taková malinká soška za vitrínou ve ztemnělé místnosti. Spokojit jsme se museli s myšlenkou že jsme tu byli a „něco“ viděli, holt není nám vše dopřáno.