Oblastní odbočky Jihomoravského kraje

Pozvali jsme mezi sebe Martina Chrásteckého, nevidomého muže s mnoha koníčky. Jedním z nich jsou zvukové pohledy.

Dekorace k svátkům jara jsme v rámci volnočasových aktivit připravovali pro naše členy nadvakrát.

28. ročník Festivalu nevidomých umělců v Kyjově proběhl trochu neobvykle. Nesešli jsme se v nablízkaném sále zámecké komnaty, ani na koncertním sále či jiném místě vhodné Ráchel Skleničkové. Koncert této umělkyně probíhal v místním klubu. On už název plakátu něco napovídal - Ráchel Skleničková jak ji neznáte a Helemese.

Krajské kolo soutěže ve čtení a psaní bodového písma proběhne v Brně v sobotu 21. května. Bližší informace naleznete v příloženém souboru.

Přišel nápad, pak bylo koketování s myšlenkou, v další fázi nesmělé oslovení, chvíle tápání...a pak?
Pak se šlo na věc!

Je to velmi jednoduché :-)
To si jeden týden ve výtvarné dílně, nevidomí za pomoci asistenta-dobrovolníka, vyrobíte, natvarujete z keramické hlíny nádobu, truhlík. Pak musíte nějaký čas počkat, až váš výrobek projde žárem keramické pece. Na dalším setkání ve výtvarce vás čeká čerstvě vypálené vaše dílo a mimo to další potřebné propriety, které zajistili pracovnice. Předně je to hlína, semínka bylinek, zápichy k popiskům, fixa či připravený popis v Braillově písmu.
A pak každý, dle svých schopností, si pomocí šufánku-po našem, naběračkou-po vašem, naplní hlínou svoji nádobu, vybere si sympatickou bylinku, vpraví do hlíny. Nevidomí si nejdříve semínka z pytliku přesypou do kelímku pro vhodnější manipulaci a je zasazeno. Pak je třeba lehce zavlažit a pro upamatování si popsat to, co jsme si zasadili. Nevidomý tak učiní Braillským popiskem. Sklízet už bude každý sám.

Je to až k nevíře, že letos už po 37. jsme byli v haluzickém polesí u studánky Bezdynky přivítat jaro a odemknout po zimě samotnou studánku. Je to takový zažitý rituál - nejstarší účastník u studánky pronese slavnostní řeč, vzpomene ty, kteří byli pro tuto vycházku důležití a nejmladší pak těžkým, kovovým klíčem odemyká vodu ve studánce. Někdy zazní i písnička svým obsahem ladící studánkovým tématem. Také nesmí chybět zázemí s občerstvením - káva, čaj, svařák, z domu donesené pochutiny jak sladké tak slané a nakonec dobrodružné opékání buřtíku.
Byly roky, kdy jsme tu v první jarní dny našly sníh, námrazu, ale poslední dobou už na nás vykukují sněženky, sluníčko a je příjemné si v takovém počasí udělat mnohdy první, jarní vycházku.
Tak už víte kdepak se to jaro bere - díky oblastní odbočce Kyjov, u studánky Bezdynky :-)

V malém městě Ždánice, se třemi tisíci obyvateli, byla v roce 1965 otevřena Hvězdárna, na místě s dobrými světelnými podmínkami. Planetárium bylo otevřeno až o 23 let později. Od roku 2003 měnila několikrát majitele, kteří ji neudržovali a zařízení rozprodali. 
Od 21. března 2019, znovu, po desítek let byla Hvězdárna otevřena veřejnosti s novým, standartním vybavením. Hvězdárna se stala kolektivním členem České astronomické společnosti a příznivci hvězdárny založili Spolek Hvězdárna Oldřicha Kotíka.
A téměř na den, po třech letech jsme ji navštívili s našimi členy. Byla nás tlupa, čítající 20 kousků. Ujal se nás přímo pan vedoucí a bylo vidět, že se na naši skupinu připravoval velmi pečlivě, vědom si toho, že lidé nevidomí či se zbytky zraku toho moc na hvězdné obloze neuvidí, pořídil si spoustu trojrozměrného materiálu, dokonce mělo dojít i na hudební dýchánek. Leč, jeho zaujatost nám předat co nejvíce byla tak veliká, že budeme muset přijet ještě jednou, aby vše zamýšlené dokonáno bylo.
Pokud zavítáte do našeho okolí, vřele doporučujeme!

V rámci 28. ročníku festivalu Dny umění nevidomých se v Kyjově 9. dubna 2022 uskuteční zajímavý koncert Ráchel Skleničkové a místní kapely HELEMESE.
Místo konání Klub Nětčice Kyjov, začátek ve 20:00 hodin. Koncert bude mít tři části - klavírní koncert, autorská tvorba a pěvecký doprovod kapely HELEMESE.

Ráchel Skleničková vystudovala Konzervatoř Jana Deyla pod vedením MgA. Jany Köhlerové a  Akademii Múzických umění v oboru klavír u Prof. Ivana Klánského a Prof. Františka Malého. Zúčastnila se řady hudebních soutěží, za svůj největší úspěch považuje mezinárodní soutěž hendikepovaných hudebníků The Very Special Art 2011 ve Washington, kde byla jmenována jednou ze tří vítězů, a čest smět vystupovat na festivalu Pražské jaro 2016 s Pražskou komorní filharmonií pod taktovkou Jakuba Kleckera.
Známá je především ze spolupráce s nadací Světluška v duetech se slavnými osobnostmi jako např. Tomáš Klus, Miro Žbirka nebo skupina Čtyřtet. Také se občas pokusí o kompozici, např. každý rok skládá elektronickou syntetickou hudbu k muzikálům Terezy Kratochvílové pro divadlo Petka.
Ačkoli jejím hlavním oborem je klavír, odvážně laškuje i s jinými obory, např. v minulosti klasickým a v současnosti popovým i jazzovým zpěvem. A právě blíže tomuto duchu  Ráchel svým zpěvem doprovodí kyjovskou kapelu HELEMESE, jejímž hudebním stylem je jakýsi průnik folku, šansonu a bigbítu (pub-rocku), sama kapela ho označuje jako trash-folk či šraml-šanson. Pomalé teskné songy se střídají s rychlými, nevyznačují se složitostí, nýbrž energií a přímočarostí, která je určena právě přímo publiku. Jde o muziku, která „má srdce i koule“ a kromě výše zmíněných nezapře například ani vlivy lidové a cikánské. 
Obě hudební tělesa se poprve setkala v loňském roce na hudebním festivalu ve Finsku a krásně si padli do noty. My jenom chytili tuto příležitost za pačesy a předkládáme vám unikátní zážitek :-)

V Kyjově jsme si toto významné výročí "našeho" časopisu připomněli poněkud opožděně, ale rovnou dvakrát v jeden den a pokaždé na jiném místě.

Pavel Švorba, milovník hudby a tahací harmoniky nám přinesl svůj oblíbený nástroj představit trochu jinak. 

Jelikož letošní svátek sv. Valentýna připadl na pondělní klubové setkání, připravili jsme si pro naše členy výrobu Valentýnek. Každý dostal již vystřižené, nalepené srdíčko na povoskovaný papír. Technikou enkaustiky si pomocí žehličky roztavil voskovku a následně přežehlil srdce, tím vznikali různé motivy s pestrou škálou červených barev. Pomocí Pichtova psacího stroje napsali vzkaz obdarovanému v Braillově bodovém písmu. Pro některé to byla velká výzva, neboť psali na tomto stroji poprvé. Srdíčko z perníkového těsta, ozdobené loupanými mandlemi, si upekli s předstihem ve výtvarné dílně. Teď už jen zbývá obdarovat svého nejbližšího, projevit mu lásku, úctu a náklonost symbolem srdce.

Na klubovém setkání nám Pavel Švorba předvede jak probouzí klávesy a knoflíky k životu na klávesovém akordeonu, neboli tahací harmonice. Bude kompletně rozebraná a vy si tak můžete detailně osahat veškeré vnitřní součástky tohoto hudebního nástroje.

Na pondělní klubové setkání jsme pro naše členy uspořádali olympijské hry. Nechyběl zahajovací ceremoniál, kde předseda odbočky zapálil olympijskou pochodeň, zazněla hymna a mohlo se soutěžit pod olympijskými kruhy. Připraveno bylo několik sportovních disciplín: skok na lyžích, běh na lyžích, biatlon v podobě zvukové střelby, lední hokej v podobě showdownu a vytrvalost v kruzích. Nechyběli úkoly na manuální dovednosti a na test znalostí využili kompenzační pomůcku. Pomocí PENfriendu museli rozlišit zimní a letní olympijské sporty, pomocí colortestu pak vytřídit z různých barevných odstínu jen 5 barev, které jsou na olympijských kruzích. Na závěr jsme ocenili odvahu, vytrvalost a snaživost všech sportovců olympijskou medailí.

Hned druhý den jsme se vydali vlakem do Brna, kde jsme společně s brněnskými odbočkami SONS navštívili Olympijský festival, který se nacházel v areálu Nové Zbrojovky. Před vstupem do areálu jsme obdrželi vstupenky, kde si naskenovali náš unikátní QR kód (ten poté sloužil i na odchod z areálu), zkontrolovala se podmínka vstupu a milá paní průvodkyně nás provedla celým areálem. Měli jsme možnost osahat si šachové figurky, sáně, snowboardové prkno, skokanské lyže a bob, do kterého si většina sedla a někteří se svezli i na ledě. Hodně nás zaujala svou lehkostí puška na biatlon, která byla laserová. Na curlingové dráze jsme posunovali po ledě kameny, které nás překvapili svou velkou hmotností. Celou atmosféru festivalu podtrhl ten den výkon zlaté Ester Ledecká a přítomnost paraolympioniků na autogramiádě. Z velkoplošných obrazovek jsme poslouchali prohraný souboj našich žen v ledním hokeji s Japonkami. Domů jsme nemohli odejít bez fotky s olympijským maskotem pandou. Velké poděkování patří Marušce Hauserové, která nám celou akci zajistila.

Cílem výstavy je návštěvníkům přiblížit organizace, na které se mohou obracet, dostanou-li se do tíživé životní situace. Na místě budou k dispozici informační materiály s kontakty na jednotlivé organizace, které pomáhají například rodinám s dětmi, seniorům, drogově závislým, osobám se zdravotním postižením nebo duševně nemocným. Výstava ale nebude mít pouze informativní charakter. K vidění budou výrobky klientů konkrétních služeb, jejichž fungování můžeme podpořit právě koupí exponátů.Nebudou chybět ani výtvarné práce nevidomých a zrakově postižených, členů OO SONS Kyjov.

Ani v novém roce neotálíme s přípravou zdravých pokrmů.

19. ledna  regionální televize TVS v pořadu Ticho ve studiu představila oblastní odbočku SONS v Kyjově s Hanou Vrtkovou a Pavlem Švorbou.
Z vysílání si tito aktéři odnesli zajímavou zkušenost.
To že televize TVS má zájem s námi natočit reportáž bylo jasný, akorát jsme se krapet divili, proč nepřijeli přímo za námi, na odbočku. Po cestě do studia řidič auta se snažil navodit příjemnou atmosféru a jen tak mezi řečí se zmínil, že redaktorka, která měla s námi rozhovor točit, ztratila hlas a narychlo přebírá vedení talkshow pan ředitel. To nám mírně spadla brada, takže vše bude v zábavném duchu? S tím jsme nepočítali, ale budiž, improvizace je vlastně talkshow sama o sobě. Ve studiu nás nechali osamotě, neprobíhal žádný přípravný rozhovor, jak jsme se domnívali, ze kterého by se nakouslo na co se bude redaktor ptát a podobně. Byli jsme vyzvání ke vstupu do studia a tady se děly věci! Předně jsme se dozvěděli v jakémže pořadu se ocítáme, že celý rozhovor je točen naživo a bude trvat přesně 13 minut. Ještě jsme ukecali vystavení aspoň některých pomůcek na kameru, se kterými jsme se tahali a už se jelo - bez přípravy, krapet kostrbavě z obou stran. Veselé historky ze života nevidomých, které se nám v hlavě začaly nějak samy skládat prostor nedostaly.
Záznam si můžete poslechnout na odkazu
https://itvs24.cz/ticho-ve-studiu/ucime-lidi-jak-zit-plnohodnotny-a-smysluplny-zivot-rikaji-pavel-svorba-a-hana

Poslední posezení se členy výtvarné dílny v letošním roce bylo u talíře vánočního cukroví, které jsme společně napekli minule a nad šálkem horkého punče. Nejdříve jsme všichni zavzpomínali nad vánočními tradicemi z našeho dětství a pak popsali, jak Štědrý den zažíváme nyní. Zjistili jsme, že některé tradice jsou natolik rozšířené, že se v každé rodině opakují, ale neznáme všichni všechno.
Některé z vánočních zvyků jsme si i sami vyzkoušeli. Začali jsme přímo magicky - náš osud příštího roku jsme si tahali zpod hrníčku, kde byly ukryty různé symboly, pak jsme lili rozehřátý vosk do studené vody a ztuhlý tvar byl dle naší fantazie symbolem toho, co nás čeká. Výhoda tohoto zvyku byla ta, že nevidomý si mohl studený tvar ošahat a rozvinout svoji fantazii sám. Pak jsme pouštěli lodičky z ořechových skořápek a v neposlední řadě došlo i na tradiční krájení jablíčka, v očekávání hvězdičky uvnitř, která značí štěstí.
Bylo to příjemné posezení a možná jsme byli inspirací některé domácnosti na příjemný Štědrý večer.

Trochu netradičně, díky tomu, jak se celý rok vyvíjel, jsme naplánovali letošní výroční shromáždění až na prosinec a spojili jej rovnou s vánoční besídkou. Naše klubovna na každého příchozího dýchla vánocema - světýlka, dekorace a krapet netradiční vánoční stromeček se spoustou dárků.
Na výročním shromáždění jsme si přípitkem a slavnostním obědem neopomenuli připomenout kulaté výroční naší organizace a také potravinovým balíčkem odměnit všechny naše členy, kteří nám při oslavách byli nápomocni. Taktéž, jako každoročně, jsme vyhodnotili a odměnili nejaktivnějšího člena za minulé období. Po malé přestávce již podruhé v tento den pěvecký soubor Pastelky zapěl koledy a odstartoval druhé kolo setkání - vánoční besídku.
Během ní se opět děkovalo, nadělovalo - účastníky čtenářské výzvy, aktivisty při sbírce Bílá pastelka a soutěžící turnaje v Člověče nezlob se. Každý z příchozích pak dostal vánoční dáreček - keramické zvonečky z dílny našich keramiků, aby jim v teple domova pomohl přivolat letošního ježíška. Pokoštovali jsme vánočního cukroví co naše členky už stihly napéci, dali řeč s přáteli, se kterými jsme se už nějaký ten pátek neviděli a sklenkou vína jsme si připili na nový, věříme že lepší, rok 2022.

Každým rokem je  zvykem odměnit členky fit clubu před Vánoci něčím speciálním. Tentokrát jsme vybrali studio Biokrálovna, která sídlí jen pár kroku od naší odbočky, a tak jsme to neměli daleko. Někteří z nás do obchůdku chodí nakupovat, někteří sem chodí pečovat o své tělo masáží a někteří zde byli poprvé. Paní majitelka nám věnovala svůj čas a provedla nás nejprve obchůdkem, kde jsme byli seznámeni s regionálními výrobky. Dozvěděli jsme se o místních výrobcích jak kosmetiky, tak různé biopotraviny a rukodělné výrobky. Od voňavých solí do koupele přes různé krémy, mastě, pasty, oleje, sirupy, bujóny do polévky a různé domácí pochutiny. Ke všemu jsme přivoněli, něco jsme i ochutnali a různými domácími krémy a mastičkami jsme se namazali. Nakupuje se zde i do vlastních obalů. Prostě příroda jak má být- bez obalu. Nakonec exkurze jsme si vychutnali horkou domácí čokoládu v zadní kavárenské části a cítili jsme se opravdu jako královny.