Oblastní odbočky Jihomoravského kraje

Je název nové knihy plné humorných povídek nevidomého spisovatele Jiřího Maršálka.

V rámci turistické vycházky jsme se zatoulali až do Valašského Meziřičí. Ne ne, nenašlapali jsme tolik kilometrů, ale využili jsme služby ČD a náhradní autobusovou dopravu, následně pak MHD :-)
V muzeu jsme absolvovali dokumentární film o řeznickém řemeslu na Valašsku při  ochutnávce masných a uzených specialit i valašského piva a pak komentovanou exkurzi  desítek let starých řeznických strojů z 1. poloviny 20. století. Stroje navíc před našima očima skutečně ožily, díky funkčnímu transmisnímu pohonu,  který je  poháněn stacionárním motorem.

A závodní prodejnu s čerstvými produkty jsme taky nevynechali a v taškách jsme si odvezli voňavé masné produkty.

Je příjemné občas lesní cestičky oživit takovým atraktivním programem, ve kterém rozšíříme své poznatky vědomostní a taktéž, jak v tomto případě chuťové či čichové, a ještě doma rozdáme kus voňavé radosti.

13. listopad  - Mezinárodní den nevidomých, je věnován památce výročí úmrtí zakladatele první školy pro nevidomé Valentina Haüy.

Ve většině odboček se v tento den koná Den otevřených dveří a propaguje se jejich činnost. V Kyjově tomu bylo letos trochu jinak. Sice se po celý den dveře netrhly - dopoledne probíhal Trénink paměti, odpoledne Výtvarná dílna, ale přece jenom byl tento sváteční den poněkud výjimečný!

V zasedací místnosti kyjovské radnice totiž probíhala informační setkání k tématu zaměstnávání znevýhodněných osob. Byla to schůzka se zájemci o nabízenou pracovní činnost osobám zdravotně postiženým, dále se zájemci o práci asistenta, který by byl vztyčnou osobou mezi zaměstnavatelem a pracovníkem a s realizátorem celé akce, tedy potencionálním zaměstnavatelem, zástupcem sociální firmy, která má v Kyjově vytvářet nová pracovní místa na chráněném pracovišti. Vše se konalo pod záštitou města, pracovnicí Komunitního plánování. Zasedačka byla plná,  byly zastoupeny skoro všechny organizace sdružující zdravotně postižené a nechyběli jsme ani my, tedy zájemci o nabízené zaměstnání z řad nevidomých.

Podařilo se nám zajistit i asistentku pro naši skupinu, tak nezbývá než držet pěsti pro štěstí, aby těm, kteří chtějí práci a první krok už udělali vše vyšlo a našli uplatnění na trhu práce.

Letos jsme se po malé odmlce zúčastnili pěvecké soutěže Chrlický slavík v Centru sociálních služeb pro zrakově postižené Brně-Chrlicích. Je to takový malý svátek pro milovníky krásných písní. Soutěže se zúčastnili mimo domácích také přátelé z jiných zařízení pro zrakově postižené Jihomoravského kraje, ale také už pravidelně i zahraniční hosté ze Slovenska.

Se soutěžní písni za naší odbočku vystoupili v kategorii jednotlivců Pavel Komosný, Pavel Švorba, Iveta Kunovjánková, Hana Oršuliaková a v kategorii duet Hana Oršuliaková a Pavel Švorba. Všechny, i sebe doprovázel na harmoniku Pavel Švorba. V nesoutěžní části pak vystoupil celý sbor Pastelky.

Ale letos se nejen zpívalo, ale i tancovalo a hrálo se i zvukové divadlo, prostě takový prima den. Po obědě došlo na vyhodnocení a my neodešli s prázdnou. V kategorii žen si druhé místo odnesla Iveta, první Hanka, u mužů Pavel Š. byl první a Hana s Pavlem si pak na pomyslnou bednu nastoupili ještě jednou v kategorii duet.

Celý den nám bylo  milo, přívětivě a to nejen díky krásnému sluníčkovému počasí, ale celkovou atmosférou, kterou si navzájem i přes své zrakové postižení dokážeme vzájemně zpříjemnit jeden obyčejný, všední den.

Náš Fit club není jenom o cvičení, ale také o zdravé stravě. A když máme ten podzim a na venkovním hřišti už není to cvičení tak příjemné, tak jsme se přestěhovali do našich prostor a zahájili jsme sérii cviků na židlích a přípravu dýňové polévky.

Očistili a nakrájeli jsme máslovou dýňi a nechali ji změknout a provonět v troubě, zatím co jsme se cvičením trochu protáhli. Pak nastala souhra několika rukou, která vykouzlila porce voňavých talířků zlatavé polévky. Ale ta příprava se nesla i v duchu sebeobsluhy, jelikož jsme se podíleli všichni, každý takovou měrou, jakou mu zrakové postižení dovolilo a taktéž při servírování se podíleli i nevidomí, i když třeba doma je k tomu nepustí...a to je smysl všech našich aktivit -zkoušet a zároveň se učit nové úkony.

Halloweenskou párty jsme si oživili náš klubový pondělek. Na tento anglosaský svátek se to u nás hemžilo duchy, mumiemi, pavouky, kostlivci a smrtkami. Ale jak je u nás zvykem, nebylo to jen takové nic neříkající posezení. Byly připraveny malé dárky v podobě duchů, kterými byli obdarováni ti, již splnili nelehký úkol, který hraničil jak s jemnou motorikou, tak s tréninkem paměti.

Každý z přítomných obdržel klapky na oči a pytlík s pěti dřevěnými písmenky. Ta písmenka nejenže musel poznat, ale ještě z nich poskládat nejméně pět smysluplných slov. Někteří vydali ze sebe maximum,  soupeřili mezi  sebou a vznikala tak nová slova, ba někdy i patvary, ale což, však to byla  halloweenská párty a při té je dovoleno i trochu vybočit :-)

Poslední týden v měsíci říjnu jsme trávili na rehabilitačním pobytu v Mariánských Lázních. Po celý týden jsme absolvovali procedury, kondiční vycházky, poznávací zájezdy a kulturní večery.

Každý si užil to co měl rád, co mu vyhovovalo, co ho činilo šťastným, spokojeným a hlavně to, co bylo prostředkem pro jeho blaho a odpočinek.

V naší výtvarné dílně se scházejí pro společná tvoření převážně mladí lidé s různými druhy zrakového postižení. Jsou to lidé zcela nevidomí a také se zbytky zraku, proto je potřeba před každým tvořením připravit určitý základ.

Tentokrát se vyráběli vánoční hvězdičky technikou drátkování. Vidící osoba musí nakoupit materiál, připravit z drátu základní hvězdu. Pak si každý pomocí jemného drátku a drobných korálků hvězdu ozdobí. Neřeší se barevná kombinace, neřeší se velikost korálků. Pro zcela nevidomého je tato nimravá práce velmi důležitá pro trénink jemné motoriky, kterou si zjemňuje svůj hmat. A toto je mimo estetické cítění hlavní smysl našich dílen. Hvězdičky jsou moc kouzelné a asi jim přibudou další kamarádi.

Přípravy na letošní sbírku Bílá pastelka se nevymykaly letům minulým. Jen jsme se museli smířit s tím, že 3 školy nám spolupráci odřekly a nepřálo nám počasí. V Hodoníně prý vytrvale pršelo, v Kyjově byly jen slabé přeháňky.

Ale.... Kyjov jsme zaplavili dvojicemi pastelkářů více jak jindy a v odpoledních hodinách nastoupili členové naší odbočky, vždy dvojice pracovník a člen, vždy dvojice vidící a nevidomý. Velkým přínosem nám byl, dnes už můžeme říci, dlouholetá spolupráce se základními školami v Brně a Bučovicích.

Ale.... věříme, že máme spoustu příznivců, podporovatelů, lidí kteří o nás vědí, kteří mají ve svém okolí či v rodině blízkého, který již naše služby využil, či využívá, nebo k tomu nabírá sil.

Dík vám všem, kteří jste koupí bílé pastelky přispěli ke zlepšení aktivizačních služeb u nás. Už teď víme, že za vaše peníze zakoupíme nový Pichtův stroj na psaní slepeckého Braillova písma.

Navštívili jsme mobilní výstavu voskových figurín, historických osobností našich dějin v životní velikosti. Jelikož detaily figurín pro mnohé z nás jsou v nedohlednu, uvítali jsme možnost 90 minut lektorského výkladu. A stálo to za to. Naše lektorka měla úžasný přednes, příjemný hlas a hlavně jsme se dozvěděli sem-tam i nějaký ten drb z dob dávno minulých. 

Letošní soutěž v prostorové orientaci ulicemi Kyjova čítala přes 60 účastníků - byli to samotní soutěžící, jejich doprovod Andělé strážní - studenti Zdravotní školy v Kyjově, sekretářky pana starosty, pracovnice Informačního Centra v Kyjově,  Miloš Černý, učitel Základní umělecké školy v Kyjově, pracovnice Lesní školky v Kyjově, pracovníci kavárny Pražírna, instruktoři prostorové orientace Centra pro zrakově postižené v Brně-Chrlicích, dobrovolníci, členové a pracovníci oblastní odbočky SONS Kyjov.

U příležitosti tohoto svátku jsme se prezentovali na akcích v městě Hodoníně a Kyjově.

Dům s pečovatelskou službou v Kyjově měl 30. září Den otevřených dveří, odpoledne uspořádal grilovačku pro své obyvatele a jelikož máme s DPS dobrou spolupráci - před pár dny navštívili naše prostory klienty denního stacionáře a pro obyvatele DPS děláme poradenskou činnost a v poslední řadě obyvateli DPS jsou i naši členi, tak posezení u dobrého jídla voňavého burčáku zpetřili naše Pastelky svým zpěvem. V ten den se ještě slavnostně střihala páska nově zbudované relaxační zóny na zahradě DPS a  pak vystoupil dětský folklórní soubor Kyjovánek. Příjemný den jsme zakončili společně ve vestibulu zpěvem, posíleným o dva houslisty. Opět se naše organizace prezentovala svou činností a vzájemnou spolupráci pro kyjovské seniory.

Krásná tradice - uzamykat "naši" studánku Bezdynku, aby přes zimu si odpočinula a na jaře nás opět přivítala v plné kráse s čistou, chutnou vodou. Jenže, když naše motorová spojka s našimi seniory a polní kuchyňí dorazila na místo, jako první museli převrácené stoly s uhnilýma nohama nějak podepřít, to samé s lavicema. Holt, už je to nějakých pár roků, co naši šikovní chlapi tady to posezení zútulnili a klidné a tiché údolíčko studánky tentokrát bylo narušováno těžkou lesní technikou, vůkol se těří dřevo, lesy řídnout :-(

Střední škola, Základní škola a Mateřská škola prof. V. Vejdovského Olomouc-Hejčín slavila 65. výročí založení školy a Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky, zapsaný spolek, oblastní odbočka Olomocu slavili 60. výročí.

K těmto významným událostem uspořádaly obě organizace společnou akci s názvem Den plný pohybu aneb mezigenerační setkání žáků, studentů a dospělých se zrakovým postižením i bez něj.

Vše se odehrálo v zadních prostorách školy (stačila k tomu tělocvična a jídelna :-))

Zažít Kyjov jinak byl název sousedké slavnosti, na který se sešel celý Kyjov buď v roli za pultem, nebo před ním.
Místní lidé, společnosti, organizace, skupiny, představovali, vystavovali, předváděli, prodávali, pekli, vařili, smažili, soutěžili, tvořili, vystupovali....
Celý program byl soustředěn do jednoho koutu Kyjova. kde po celý den probíhal program pro malé i velké. Nechyběla ani naše organizace, měli jste stánek na náměstí před budovou gymnázia, tedy přes silnic od našeho sídla, rádi jsme sešli z našeho druhého patra blíž lidem - a vyplatilo se.

V letošním roce jsme se zaměřili na interaktivní hry bez kontroly zraku a byli jsme neustále v obležení. Nabídli jsme velkým i malým formou hry každodenní činnosti, které vykonávají zcela automaticky, ale jakmile si dají na oči klapky, mnohdy jsou v koncích a nyní pak si uvědomí ten rozdíl, když si na ruce vidí a když jim zrak nepomůže.

Stalo se již tradicí, je každým rokem v tuto dobu oslovíme naše členy seniorského věku, kteří z různých důvodů už nemohou být tak aktivní jako dříve a pozveme je na malý výlet. Většinou si každého vyzvedneme u domu a zajistíme mu průvodce. Společně pak navštívíme nějaké zajímavé místo, které je dostupné a není náročné na chůzi a než je rozvezeme domů, tak ještě společně poobědváme.

Jak takový den vypadal letos?

Zúčastnili jsme se sportovních her pro zrakově postižené "Chrlická žaba", v Centru pro zrakově postižené Brno-Chrlice.

Po prázdninách odstartovalo  první setkání členů FIT clubu naší odbočky. V prvním roce jsme se více soustředili na přípravu zdravých pokrmů a vstřebávali jsme rady dietoložky. Nyní máme v plánu se zaměřit na cvičení. První lekci jsme absolvovali na cvičích strojích v přírodě.

Ono to není jenom přijít a makat. Zrakově postižený člověk se musí nejdříve dozvědět kde taková příležitost je, pak jej někdo musí s funkcí jednotlivých strojů seznámit a zajistit bezpečnost při cvičení, než se se cvičením sžije. Nám se vše podařilo, protáhli jsme těla, zahřáli své svaly. Takže máme super nakročíno ...