Autobusové terminály a časté chyby


Autobusový terminál foto (jpg; 81 KB)                       

Autobusové terminály a časté chyby z pohledu legislativy a bezpečného pohybu osob s omezenou schopností orientace (OOSO)

Základ je pro OOSO bezpečně autobusový terminál najít, pohybovat se po něm, získat korektní přístup k informacím, tzn. odjezdy a příjezdy linek, najít konkrétní odjezdová stání, případně pokladnu a toalety. 

Vyjádření ČKAIT (České komory autorizovaných inženýrů a techniků) k autobusobým terminálům

Obecné chyby i z pohledu SFDI viz pdf na www 

V případě, že nejsou dodrženy minimálně níže uvedené legislativní podmínky, stává se stavba uživatelsky nepoužitelná, ba i nebezpečná, není bezbariérová a následně není ani zkaloudovatelná! 

Vzhledem k tomu, aby byl zajištěn bezpečný a samostatný pohyb osob s omezenou schopností orientace /OSSO/, tj nevidomých a slabozrakých chodců, je nutné dodržovat stavební zákon (SZ) včetně jeho prováděcích vyhlášek, norem a souvisejících předpisů:

- Orientační systém - grafický i akustický (pro VPN tl. č. 1 a 2, dosah 40 m, viz prováděcí vyhl. stavebního zákona 398/2009Sb.), tzn. akustické orientační majáčky - umístění s frázemi, které dle rozsahu dokumentace dle vyhl. 405 přílohy C4 pro musí být již napsány při podání dokumentace pro stavební povolení

- Informační systém s akustickým výstupem viz VPN tl. 6

- rozlišení jednotlivých stání / označníků hapticky (viz haptické písmo) - v souladu s orientačním a informačním systémem 

- odbavovací hala a WC - zajištěn přístup a najití, viz infosystém s akustickým orientačními systémem (VPN tl. č.1, 2), majáčky - umístění s frázemi, a štítky na potřebných dveřích, 

Podrobněji:

1. Vodicí linie a jejich lemování

V případě nedostatečného hmatového kontrastu sousedících materiálů prvků musí být linie lemovaná, jak vyplývá i z logiky bezpečného a samostatného pohybu osob se zrakovým postižením (s bílou holí), kdy se nevidomá osoba pohybuje po hraně reliéfního (certifikovaného) prvku (signální pás, umělá vodicí linie, hmatný pás atd.) a na hraně hladkého navazujícího prvku (dlažba, asfalt, litý beton). Délka umělého vodicího reliéfního prvku je vhodná a doporučená v délce maximálně 8 až 10 m, pak se již stává tento prvek nefunkční a pro uživatele velmi obtížně použitelný.
Lemování varovného pásu hladkými prvky před obrubníkem musí být ze všech tří stran. (viz Foto 1, 4, 5, 6, 8)
Lemování prvků – přesná definice dle TN TZÚS. 

Dle prováděcí vyhlášky stavebního zákona (SZ) vyhlášky MMR. č. 398/2009 Sb.:

odst. „1.2.2. Signální pás. Povrch signálního pásu musí mít nezaměnitelnou strukturu a charakter povrchu odlišující se od okolí; musí být vnímatelný bílou holí a nášlapem. Povrch plochy do vzdálenosti nejméně 250 mm od tohoto pásu musí být rovinný při dodržení požadavku na protiskluzné vlastnosti a musí být vůči signálnímu pásu vizuálně kontrastní. Osoby se zrakovým postižením se pohybují v pruhu šíře 800 mm při okraji signálního pásu."

odst. „1.2.0. Prvky uvedené v bodě 1.2.1.2. až 1.2.7. musí být jednoznačně identifikovatelné podle jejich rozměru a povrchu. Prvek uvedený v bodě 1.2.8. musí být jednoznačně identifikovatelný podle akustického signálu nebo trylku. Výrobky pro vytvoření těchto prvků nelze na určených stavbách použít k jinému účelu." (viz Foto 7)
Citace z daného TN (TN TZÚS 12.03.04 - Dlažební kostky a dlažební desky se speciální hmatovou úpravou (výstupky, reliéfní povrch) použitelné pro exteriér pro zrakově postižené – viz www TZÚS):
„ .. Pro dosažení funkčního hmatového kontrastu, vyžadovaného vyhláškou č. 398/2009 Sb., musí okolí tvořit rovinné desky… povrch, musí být rovinný, bez výstupků, drážek a podobných tvarových úprav." „...Technické desky nebo prvky s ekvivalentním povrchem v šíři nejméně 250 mm. Rovinný povrch s funkčním hmatovým kontrastem je zajištěn dlažebními prvky bez sražené hrany, se spárami maximální šíře 4 mm, počtem spár mezi dlažebními prvky na délku 1 metru pásu lemujícího hmatový prvek maximálně 5 ks v obou směrech, počtem spár mezi dlažebními prvky na šířku lemujícího pásu maximálně 1 ks (tj. minimální osová vzdálenost spár může být 200 mm). Tento požadavek splňují například rovinné dlaždice o rozměrech min. 200 x 200 mm bez sražené hrany. Rovinnost dlažby dle ČSN 74 4505. Povrch dlažby musí splňovat základní požadavky na protiskluznost dle vyhlášky č. 398/2009 Sb. Hodnota protiskluznosti nesmí být odlišná od výše uvedeného požadavku."

Povrch, upřesnění a popis "hmatového kontrastu" je dán v technických návodech certifikovaných prvků (vždy v aktuálním znění - viz www TZUS).
Pokud povrch neodpovídá pravidlům uváděným ve stavebním zákoně a v jeho prováděcích vyhláškách, je povrch pro osoby se sníženou schopností orientace i uživatelsky nepoužitelný a není stavba bezbariérová (dle stavebního zákona /SZ/ ani uživatelsky použitelná). (viz Foto 4).

Podrobněji např. dlažba a hmatový kontrast (běžná zámková dlažba půdorysného profilu 10x15, 15x15, 20x10, 20x15 cm, „H", „I" apod. toto nařízení nesplňuje).

2. Vodicí linie tvořená parkovým obrubníkem (funkční přirozená vodící linie)

Musí mít výšku minimálně 60 mm, viz vyhláška č. 398/2009 Sb. Příloha č. 1 vyhl. č. 398/2009 Sb.:

odstavec 1.2.1.1. „Přirozenou vodicí linii tvoří ….obrubník trávníku vyšší než 60 mm…"

3. Signální pás (SP) musí začínat / končit u vodicí linie, bez ohledu na majitele objektu.

Viz příloha č. 1 vyhl. č. 398/2009 Sb.: odstavec 1.2.2. „Signální pás musí začínat u přirozené nebo umělé vodící linie." V případě, že se tak nestane, tak chodec jdoucí podél přirozené vodící linie takovýto signální pás nebo odbočku vůbec nenajde a pak se pro něj tento prvek stane nepoužitelný a tímto je jeho orientace značně ztížena.

Křížení vodicích linií a odbočení musí být v místě křížení s přerušením, jinak jako v tomto případě použití umělých vodicích linií, se stala vodící linie nefunkční a nepoužitelná, pro zrakově postiženého se z určitého směru toto místo nestalo křížením vodících linií ani odbočkou, což se může stát i bezpečnostním rizikem. 

Viz vyhl. č. 398/2009 Sb. odst. 1.2.1.2. „Umělá vodicí linie. Odbočení musí být vyznačeno přerušením vodicí linie hladkou plochou v délce odpovídající šířce linie." I zde (v místě křížení) musí být zachován barevný i hmatový kontrast (viz TN TZÚS podrobnější popis je uveden na odkazu)

4. Signální pás, vodicí linie a překážky

V signálním pásu a v jeho těsné blízkosti, u vodicí linie se nesmí umísťovat žádné překážky (kromě sloupku světelné signalizace přechodu, který je naopak nutno najít) viz Příloha č. 1 vyhl. č. 398/2009 Sb.: odstavec 1.2.10 „Do průchozího prostoru podél vodicí linie se neumísťují žádné překážky." tzn. 800 mm od obou hran signálního pásu. V opačném případě je tento koridor pro uživatele nebezpečný (běžně toto chodec ani nepředpokládá). (viz Foto 2, 9, 11, 14).

5. Certifikace prvků

Prvky sloužící k bezpečnému a samostatnému pohybu osob s omezenou schopností orientace (nevidomých a slabozrakých) musí být provedeny z certifikovaného materiálu podle prováděcí vyhlášky stavebního zákona č. 398/2009 Sb. a nařízení vlády č. 163/2002 a nesmí být použity pro jiné účely - viz TN TZÚS a certifikace výrobků. Dodavatel musí doložit certifikaci každého prvku při kaloudaci (což musí stav. úřad naopak i vyžadovat dle vyhlášky MMR č. 405 o rozsahu dokumentace), aby bylo zajištěno, že je stavba bezbariérová, přístupná, bezpečná a funkční i pro osoby se sníženou schopností orientace. (viz: TN TZÚS 12.03.04 - Dlažební kostky a dlažební desky se speciální hmatovou úpravou (výstupky, reliéfní povrch) použitelné pro exteriér (pro zrakově postižené). Aby byla reliéfní (certifikovaná) dlažba funkční, musí být i správně lemována, zachován hmatový kontrast (viz TN a i výše v textu).  V opačném případě by stavba nebyla bezpečná a navíc ani zkaloudovatelná dle SZ. 

6. Místo pro přecházení

Stavební úprava musí odpovídat dopravnímu značení a naopak, odsazení signálního pásu v místě styku s pásem varovným musí být (300 až 500 mm), z bezpečnostních důvodů je doporučeno odsazení 500 mm, aby bylo místo a tento stavební prvek jednoznačně rozeznatelné při zachování korektního barevného a hmatového kontrastu. Vzhledem k bezpečnosti pohybu chodců je nutné toto odsazení dodržet, aby je dotyčný jednoznačně identifikoval a správně použil. Po vstupu do tohoto prostoru nemá chodec přednost atd. a musí se dle toho chovat. Totéž se týká úpravy při navádění do koridoru při přecházení přes tram. trať  (viz podkl. MMR). Záměna s přechodem je velmi nebezpečná. Úpravy se řeší vždy samozřejmě na obou stranách přístupu, na obou stranách místa pro přecházení. V místě přechodu (vodorovné dopravní značení V7) anebo na místech pro přecházení se umisťuje vodicí pás přechodu v případě, že směr přecházení je z oblouku, je šikmo nebo řeší místo, které je v ose mezi obrubníky o délce 8 metrů a více - viz ČSN 73 6110, změna Z1. Tato úprava zajišťuje bezpečné přejití pro OSSO a nasměrování při přecházení, tzn. aby chodec nešel mimo trasu, nevybočil, nešel pod dopravní prostředky přijíždějící z boku a zároveň našel signální pás na straně druhé. (viz Foto 3). Signální pás označující místo pro přecházení nebo přechod musí být bez ohledu na délku osazen vždy, jinak je toto místo nenajitelné a nepoužitelné. Stavební úpravy musí být vždy v souladu s dopravním značením a naopak.

7. Výška nástupní hrany pro zastávky bus

Musí být 200 mm bez výjimky, viz Příloha č. 2 vyhl. č. 398/2009 Sb., 3.1.

8. Označníky zastávek

Osazení označníku na zastávce musí být ve vzdálenosti 800 až 1000 mm od hrany signálního pásu (na toto není výjimka - viz ČSN 73 6425-1. Označníky se opatřují hmatnými štítky v Braillu viz Braillovo písmo a pozemní a dopravní stavby i v reliéfu, s číslem stanoviště na straně opačné od obrubníku. (viz Foto 10, 13).

9. Orientační systém pomocí akustických majáčků

Pomocí těchto prostředků musí být zajištěn bezpečný a samostatný pohyb pro OSSO po terminálu, včetně návazných tras a spojů, tzn. zastávky bus x přístup do města, přestup bus x bus, bus x vlak, ale i obousměrně včetně přestupů.  

10. Ovládání akustických majáčků

Najitelnost a použitelnost majáčků a infopanelů (dle technické specifikace s dosahem 40 m). Pokud má chodec, osoba se zrakovým postižením, takovéto zařízení použít, protože jinak dané informace nedostane, musí zařízení najít a bezpečně rozlišit, proto je nutné tyto parametry dodržet. K použití vysílač VPN s tlačítkem č. 1 nebo 2 dle vyhl. 398/2009 Sb. (funkčnost předvedena při předání díla / stavby), dosah, odezva s pravdivou informací a správným trylkem dle SZ. 

11. Informační systém

Digitální infosystém musí mít akustický výstup, jinak neodpovídá SZ. Ovládání akustického informačního systému musí být v souladu s vyhláškou č. 398/2009 Sb., tzn. spuštění VPN na tlačítko č. 6 se správným trylkem a se správným dosahem. V případě nestandartního ovládání je systém nenajitelný, nepoužitelný až nebezpečný, případně dochází i zbytečnému akustickému hluku / šumu bez získání potřebných informací. Podrobnější popis je uveden na webové stránce: Infopanely a jejich ovládání.

Prováděcí vyhláška stavebního zákona: Vyhláška 398/2009 Sb. ze dne 5. listopadu 2009, o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 194 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon): Infotabule musí mít akustický výstup, 398/2009 Sb. vyhl. § 9 (1) Základní informace pro orientaci veřejnosti musí být jak vizuální, tak podle okolností i akustické a hmatné. Vizuální informace musí mít kontrastní a osvětlené nápisy a symboly.
Příloha č. 1, Obecné technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání staveb 
Pro následující situace se používají tyto trylky: ...
d) informační systémy se označují trylkem infosystém...
citace z vyhl. 398/2009 Sb. „1.2.9. Dálkové ovládání akustických prvků
Dálkové ovládání musí být zabezpečeno prostřednictvím přijímače elektronických kódovaných povelů vysílaných ze vzdálenosti nejméně 40 m na kmitočtu 86,790 MHz.
Pro jednotlivé povely platí tato pravidla: ...
a) Povel č. 1 aktivuje informaci o názvu stavby. Vzor je například trylek „Krajský úřad Středočeského kraje" nebo trylek „Železniční stanice Praha hlavní nádraží" nebo trylek „třetí nástupiště Praha Hlavní nádraží".
b) Povel č. 2 aktivuje příslušný trylek a informaci o stručném popisu interiéru nebo trasy, popřípadě trylek „cink" a informaci o aktuálním režimu pohyblivých schodů nebo chodníků.
c) Povel č. 3 aktivuje trylek dopravce a informaci o čísle a směru jízdy vozidla.
d) Povel č. 4 aktivuje samoobslužné otevírání dveří nebo informuje řidiče o nástupu či výstupu nevidomého do či z vozidla.
e) Povelem č. 5 se aktivuje akustická signalizace pro chodce.
f) Povelem č.6 se aktivuje hlasový výstup elektronických informačních systémů a obdobných zařízení."

Trylky odst. 1.2.8

Pro následující situace se používají tyto trylky:

a) úrovňový vstup se označuje trylkem „I-Á", b) pevné schodiště a bezbariérové rampy se označují trylkem „BRLM", c) pohyblivé schody a chodníky /eskalároty, elevátory/ se označují trylkem „CINK", d) informační systémy se označují trylkem infosystém. (viz Foto 12).

12. Umisťování mobiliáře

Pro umisťování mobiliáře platí standartní pravidla souhrnně uvedená na Městský mobiliář a bariéry
Z vyhl. 398/2009 Sb.: „Vnitřní i vnější pochozí plochy musí být řešeny tak, aby byla důsledně dodržena vodicí linie pro osoby se zrakovým postižením. Do průchozího prostoru podél vodicí linie se neumísťují žádné překážky. Předměty, stavby pro reklamu a informační nebo reklamní zařízení, letní zahrádky a jiné konstrukce na ostatních místech pochozích ploch musí mít ve výši 100 až 250 mm nad pochozí plochou pevnou zarážku pro bílou hůl jako je spodní tyč zábradlí nebo podstavec a ve výši 1100 mm pevnou ochranu jako je tyč zábradlí nebo horní díl oplocení, sledující půdorysný průmět překážky … Takto musí být zabezpečeny také předměty a konstrukce s bočními stěnami nesahajícími až k zemi nebo podlaze a výkopy a staveniště."
Uživatelsky: nedodržení znamená bezpečnostní riziko při pohybu osob se sníženou schopností orientace.

13. Kontrast

Dle vyhl. 398/2009 Sb.:„Dodržen musí být vizuální kontrast sloupů veřejného osvětlení, světelného signalizačního zařízení pro chodce, svislého dopravního značení, celoskleněných ploch, nástupního a výstupního stupně každého schodišťového ramene, ..."
Uživatelsky: nedodržení znamená bezpečnostní riziko pro OSSO. (viz Foto 13).

14. Veřejné toalety na AT

Aby byly veřejné toalety přístupné i pro OSSO, musí být najitelné, tzn. akustickým orietačním systém v kombinaci s haptickými štítky na dveřích (pro ověření správného vstupu a rozlišení daných prostor) dle vyhl. 398/2009 Sb. Technické řešení je na www zde včetně pravdivé fráze v majáčku.

15. Schody a jejich značení

Značení schodiště, tzn. prvního a posledního stupně je nutné dodržovat nejen z legislativního hlediska, ale i z pohledu chodce / uživatele. Kontrastní značení stupnice z pohledu vyhlášky má svá zásadní i bezpečnostní odůvodnění. V případě, že je zvýrazněna stupnice i podstupnice, případně její část, dochází k optickému posunu fyzické hrany stupně a dotyčný chodec šlape do "prázdna" a následně dochází k nebezpečným velkým zraněním. Schodiště musí mít oboustranné zábradlí. Schodiště nesmí být "nabíhající". Nejen pro OSSO je to velmi nebezpečná varianta přístupu. (viz Foto 15) 

16. Přístup na zastávku nebo ostrůvek

Musí být veden přechodem, což je uvedeno i v ČSN (zastávky bus). Navedení na přechod musí být provedeno signálním pásem z certifiikovaných prvků se správným hmatovým kontrastem (viz výše TN TZÚS). (viz Foto 16)

17. Odbavovací hala

Je-li v prostroru autobusového terminálu, nádraží nebo přestupního uzlu, platí pro tento objekt stejná pravidla, jako pro objekty občanské vybavenosti obecně. akustický orientační systém, tzn. jak objekt včetně toalet bez zrakové kontroly vůbec najít a bezpečně použít.

18. Profesní poradenství

V případě nejasností, dotazů nebo ověření stavu je možné se obrátit na profesní a profesionální poradenství projektování staveb z pohledu bezpečného pohybu osob se sníženou schopností orientace (nevidomých a slabozrakých) – ČKAIT, kde je zřízeno každou lichou středu funkční poradenství, více zde

U terminálu tohoto typu to považujeme za nutnost!

Všeobecné informace:

„… Při provádění stavby, pokud vyžadovala ohlášení stavebnímu úřadu a bude stavebníkem prováděna svépomocí, je stavebník povinen oznámit stavebnímu úřadu předem jméno a příjmení osoby, která bude vykonávat stavební dozor (§ 152 odst. 3).
Na výzvu stavebního úřadu je, podle povahy věci, osoba vykonávající stavební dozor, povinna zúčastnit se kontrolní prohlídky na stavbě (§ 133 odst. 4).
Osoba vykonávající stavební dozor odpovídá spolu se stavebníkem za soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací, za dodržení obecných požadavků na výstavbu, za bezbariérové užívání stavby a jiných technických předpisů a za dodržení rozhodnutí a jiných opatření vydaných k uskutečnění stavby (§ 153 odst. 3).
Osoba vykonávající stavební dozor sleduje způsob a postup provádění stavby, zejména bezpečnost instalací a provozu technických zařízení na staveništi, vhodnost ukládání a použití stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí a vedení stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě; působí k odstranění závad při provádění stavby, a pokud se jí nepodaří takové závady v rámci vykonávání dozoru odstranit, oznámí je neprodleně stavebnímu úřadu (§ 153 odst. 4)…."

Všeobecné informace k autobusovým terminálům je možné i na www viz Autobusové terminály

Fota k textu (chyby z realizací): 


Chyby na AN foto01 (jpg; 63 KB)

Foto 1

 

Chyby na AN foto02 (jpg; 68 KB)

Foto 2

 

Chyby na AN foto03 (jpg; 61 KB)

Foto 3

 

Chyby na AN foto04 (jpg; 32 KB)

 Foto 4

 

Chyby na AN foto05 (jpg; 69 KB)

Foto 5

 

Chyby na AN foto06 (jpg; 77 KB)

Foto 6

 

Chyby na AN foto07 (jpg; 17 KB)

Foto 7

 

Chyby na AN foto08 (jpg; 72 KB)

Foto 8

 

Chyby na AN foto09 (jpg; 67 KB)

Foto 9

 

Chyby na AN foto10 (jpg; 64 KB)

Foto 10

 

Chyby na AN foto11 (jpg; 65 KB)

Foto 11

 

Chyby na AN foto12 (jpg; 19 KB)

Foto 12

 

Chyby na AN foto13 (jpg; 18 KB)

Foto 13

 

Chyby na AN foto14 (jpg; 14 KB)

Foto 14

 

 Chyby na AN foto15 (jpg; 40 KB)

Foto 15

Chyby na AN foto16 (jpg; 63 KB)

Foto 16

Závěr:

Výše uvedené fotografie ukazují chybná a nebezpečná řešení z realizace.

V případě, že nejsou dodrženy minimálně výše uvedené legislativní požadavky (SZ a vyhl. 398/2009 Sb., ČSN, nařízení vlády 163/2002, TN TZÚS) stává se stavba reálně nepoužitelná, nebezpečná, není bezbariérová a následně je i regulérně nezkaloudovatelná! nejen pro OSSO.

Přestože je možné správné informace získat, projekt si nechat i ověřit, pořád se projektuje a staví mnoho těchto staveb s velkými i bezpečnostními chybami.
Profesní a profesionální poradenství je s kontaktem na: Poradenství pro bezbariérové řešení staveb pro zrakově postižené

Černé ovce 2019 - 22 - veřejní prostor, bus terminály

Metodické centrum odstraňování bariér SONS ČR, z. s. (c) 2012-2024