Informace ze Sociálně právní poradny 8/2025

Praktické informace k dotovaným telefonům od O2

Telefony iPhone 16e 128GB 5G a BlindShell Classic 2 jsou buď k prodeji za 2 789 Kč nebo k pronájmu za 116,20 Kč měsíčně, telefon ClearSound CL 400 je buď k prodeji za 455 Kč nebo k pronájmu za 29,50 Kč měsíčně, to vše jen u operátora O2. Náš kolega Jan Urbánek se s námi podělil o svoji čerstvou zkušenost s koupí iPhonu.

Komunikoval s adresou ztp.slevy@o2.cz a pokud to zájemci vyhovuje, doporučuje využít prodejnu O2 v Praze na Národní třídě, kde už vědí, co a jak vyplnit. Ačkoliv předem poslal sken průkazu ZTP/P, což operátor ve svém systému aktivoval do druhého dne, stejně si pracovník prodejny průkaz a občanský průkaz zkopíroval. Pak společně vyplnili formulář žádosti, který stačilo jen podepsat a pak už jen čekat na zásilku. Ke kupní ceně musel připočítat ještě poplatek za dodání 99 Kč, protože zboží se rozesílá z centrálního skladu. Cena včetně doručení tak byla celkem 2 888 Kč. Na dodání si sice prodávající vyhradil dobu šesti týdnů, ale zboží dodal za méně než týden.

Ke vzniku nároku (samozřejmě kromě zdravotního postižení) stačí jakýkoliv měsíční tarif pro mobilní telefon, internet nebo pevnou linku. U předplacené karty nárok není. Nárok se obnovuje jednou za tři roky, což je vstřícná lhůta proti pěti letům u příspěvku na zvláštní pomůcku, který poskytuje úřad práce.

Veškeré informace jsou na tomto odkazu:

https://www.o2.cz/podpora/dotovane-telefony-pro-zp#s-telefony-pro-nevidome-a-slabozrake

Kliknutí za tři roky svobody

Do kategorie zpráv ze soudní síně, které podle mne stojí za pozornost, patří i ta, podle níž Ústavní soud v březnu pod značkou IV.ÚS 307/25 odmítl stížnost muže, kterého předtím soudy všech stupňů uznaly vinným spácháním podvodu, neoprávněného přístupu k počítačovému systému a neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku a za to mu uložily úhrnný trest odnětí svobody v trvání tří let se zařazením do věznice s ostrahou. Dlužno dodat, že Ústavní soud není další soudní instancí a nemůže sám zmírnit trest, takže buď stížnosti nevyhoví nebo celé rozhodnutí pro neústavnost zruší.

Podstata obvinění byla v tom, že muž si po smrti manželky poslal z jejího účtu necelých 300 tisíc korun na účet své firmy. K účtu ale neměl disponentské právo, přístupové údaje mu sdělila před smrtí manželka. K dědění byla přitom povolána kromě něj ještě jeho tchyně, i když její dědický podíl nakonec činil jen 37 tisíc Kč, a dědické řízení v době transakce ještě neproběhlo.   

Obviněný se obhajoval tím, že dědictví se nabývá smrtí zůstavitele a on se tímto okamžikem stal minimálně spoluvlastníkem peněz a že pro přístup k účtu a převody nemohl používat falešnou identitu své zemřelé manželky, protože mu své přístupové údaje k účtu sdělila.

Podle soudů však k nabytí dědictví dochází až na základě rozhodnutí soudu ve prospěch osoby, jejíž dědické právo bylo prokázáno, a nikoliv jen na základě smrti zůstavitele. Naopak, je nutný úřední zásah státu, přičemž stěžovatel v řízení neprokázal jakékoliv oprávnění spravovat majetek po své manželce do konečného dědického rozhodnutí soudu.

Je tedy nutné mít na paměti, že nemá-li pozůstalý k účtu platné disponentské právo, je třeba se před skončením dědického řízení zdržet převodů z účtu zesnulého, i když má přístupové údaje, a i když zůstatek na účtu v budoucnu pravděpodobně zdědí. A to zvlášť tehdy, nejde-li o jediného univerzálního dědice, ale přichází-li jich v úvahu více. Toto pravidlo platí obecně i pro nakládání s jiným majetkem.

Zůstaneme-li u bankovních účtů, o úmrtí člena rodiny je vhodné banku informovat (není to však povinnost). Pokud se tak nestane, banka se o něm zpravidla dozví od soudem pověřeného notáře při lustraci majetku a účtů zůstavitele.

Například ČSOB má na webu dokument nazvaný Průvodce pro pozůstalé, kde je srozumitelně a přehledně vysvětleno vše, s čím se může pozůstalý nejen v bance setkat. Je tu popsáno, jak je to s účty zůstavitele, půjčkami, životním pojištěním, penzijními produkty, sociální pomocí a s dědickým řízením. Předpokládám, že jiné banky postupují obdobně. Odkaz je zde:

https://www.csob.cz/documents/10710/21008338/pruvodce-pro-pozustale.pdf

Banka zde uvádí, že po smrti majitele jeho účty nezablokuje ani nezruší, ale ve zvláštním režimu fungují dál až do skončení dědického řízení. Pokud má pozůstalý k účtu disponentské právo, může se k penězům a platebním příkazům dostat už během dědického řízení. Jako disponent může pozůstalý účty spravovat jako dosud s výjimkou situace, kdy si zesnulý nastavil podmínku, že disponentské právo zaniká jeho smrtí. Z účtu pak pozůstalý s trvajícím disponentským právem může vybírat peníze, přijímat a posílat platby, měnit nastavení a podobně, účet ale nemůže zrušit.  

Pokud pozůstalý disponentské právo nemá, musí požádat notáře pověřeného soudem k projednání dědictví, aby ho jmenoval správcem dědictví. K tomu potřebuje souhlas všech ostatních dědiců a doklad od notáře. Banka mu potom zřídí přístup k účtu včetně internetového bankovnictví.

Jestliže pozůstalému chodí důchod či výplata na účet, ke kterému nemá přístup, sjedná si s ČSSZ či se zaměstnavatelem takový způsob výplaty, jaký mu vyhovuje. 

Banka dále své klienty informuje, že:

• během dědického řízení za vedení účtu nestrhává žádné poplatky
• úročení zůstatku probíhá i nadále standardně
• z účtu nadále odcházejí nastavené platby s výjimkou těch, u nichž zesnulý majitel písemně stanovil, že po jeho smrti mají skončit
• trvale zablokuje veškeré platební karty na jméno zesnulého, jeho přístupová oprávnění k elektronickému bankovnictví a přestane platit jeho podpisový vzor
• debetní karty pro obchodní partnery zůstávají aktivní, pokud zesnulý neurčil ve smlouvě jinak
• po skončení dědického řízení všechny peníze převede na právoplatné dědice a teprve poté účet zruší
• v případě, že někdo jiný zdědí peníze, které předtím z účtu vybrala jiná osoba, musí mu je tato osoba vrátit.

Za Sociálně-právní poradnu Václava Baudišová