Klub držitelů vodicích psů

Stále častěji se setkáváme s  besedami, přednáškami , školením či poradami, organizovanými  na dálku.

I naše organizace už několik let pořádá pod hlavičkou SONS ONLINE čtenářský klub, trénink paměti sdílení nejrůznějších zkušeností i jiné akce..

Jako poměrně přívětivá platforma pro tyto aktivity byl zvolen program Microsoft Teams. Pokud bychom se s ním naučili pracovat, mohly by aktivity on-line obohatit i činnost našeho Klubu držitelů vodicích psů, protože by se jí mohli účastnit i ti, kteří se kvůli dopravnímu spojení či zdravotnímu stavu na akce „naživo“ nedostanou.

U Kostnice jsme překročili hranici do Švýcarska a hned jsme zamířili do jeho největšího města, do Curychu (německy Zürich).

Přestože bylo nachumeleno, namrzlo, někde nasoleno, přece jsme s našimi čtyřnohými chlupáči pokračovali ve virtuálním pochodu třetí etapou. Obdiv si zasloužila především naše statečná labradoří štěňata – téměř devítiměsíční sestřičky Ria a Roxi, Trip, který 13. ledna dovršil 6. měsíc života, a hlavně ani ne pětiměsíční Uno. Doběhl za námi i desetiměsíční borderáček Muff, aby se něco přiučil od Spika, kterého chce ve službě časem zastoupit.

16. ledna s námi už tradičně slavila narozeniny smetanová Feminka, která se na každou trasu vrhá s opravdovou vervou.

Abychom si konečně i letos připomněli některého z řady německých nobelistů, zamířili jsme do spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. Tam se v Kolíně nad Rýnem (německy Köln) v roce 1917 narodil Heinrich Böll, držitel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1972.

„Počkejte na mě, já chci taky na výpravu!“ Volala malá Jessi, když naše smečka vyrážela na trasu druhé etapy.

„Jé, další pudlík! A černej!“ Zaradoval se Uno, do té doby nejmladší z party kudrnáčů. Blis, Megy, Hensey, Leoš i Ricon malou kamarádku hned obklopili a přijali ji do party.

„A odteďka nám říkejte SEDM STATEČNÝCH!“

Z Prahy jsme se vydali proti proudu Vltavy. 

Zahájili jsme už 8. virtuální pochod, a tak jako vloni se budeme toulat místy, spjatými se spisovateli, básníky a jejich literárními hrdiny.

Na start se tentokrát postavilo 50 pejsků včetně 4 statečných štěňat v předvýchově. Během těch několika společných týdnů se je pokusíme postupně představit.

Nabídneme vám i tituly ze dvou nejznámějších knihoven pro zrakově postižené – pokud ještě nejste jejich čtenáři a nevíte, jak na to, rádi poradíme. A uživatelé dalších speciálních knihoven třeba zase doporučí tu svou oblíbenou.

Těšíme se, že se s námi v komentářích podělíte o své literární lásky.

Už naši předkové říkávali, že se nescházejí hory s horami, ale lidé s lidmi.

My bychom mohli doplnit, že 1. ledna se v pražské Stromovce scházejí nejen lidé s lidmi, ale hlavně vodicí pejsci se svými kolegy a kamarády.

Klub držitelů vodicích psů a jeho příznivci vás srdečně zvou na už 4. novoroční setkání v pražské Stromovce.

Jestli se chcete po novoročním obědě projít, popovídat si s kamarády a poznat nové lidi i pejsky, přijďte za námi se svými vodicími či asistenčními psy, štěňaty v předvýchově, nekonfliktními domácími mazlíky a nebo i jen tak.

Když chodí držitelé vodicích psů na besedy mezi děti, neznamená to, že si s nimi povídají jen o pejscích. Ano, přítomnost vodicího psa přitáhne pozornost, posluchači si pak lépe uvědomí, proč ho při práci nesmějí rušit, dostanou  i řadu dalších doporučení. Ale vyprávění je pochopitelně přivádí i na spoustu dalších otázek .

Když medový Nathánek vidí, že panička Petra skládá do batohu dřevěné Člověče, nezlob se a další pomůcky, ví už, že se zase půjde někam za dětmi. A to je prima.

V rámci oslav, věnovaných 800. výročí první písemné zmínky o Hradci Králové se v pátek 10. října uskutečnil i oblíbený „Běh pro Světlušku“, jehož výtěžek pomáhá zrakově postiženým při řešení nejrůznějších problémů.

Začátkem září se 8 zrakově postižených, 4 vidící průvodci a 6 vodicích psů vypravilo na prodloužený víkend do Blanska, aby poznali přírodu i některé památky zdejšího kraje.

Máte rádi pohádky?

Moje panička Petra ano – a když ona, tak já taky.

Proto jsme se ve středu 13. srpna spolu s její průvodkyní Hankou a malou Eliškou vypravili do Prahy. Ve Strahovském klášteře je totiž až do konce září výstava „Naše dětství pod čepicí“ na oslavu šedesátých narozenin Večerníčka – toho kluka, co si drandí mezi hvězdami hned na koníčku, hned na autíčku, a rozhazuje kolem sebe pohádkové lístečky.

Člověk je tvor společenský a společnost milují i naši vodicí psi. A tak se na přímluvu svého blonďáka Malvina do organizování setkání vodicích psů z podkrušnohoří pustil i Slávek Schweiner z Karlových Varů.

Pozvání přijali Jackie a Luna z Chodova, Kody z Nové Role, služebně nejmladší Pluto z Kadaně a jako host zkušený Cedrik z Lovosic. Hafani s sebou samozřejmě vzali i své dvounožce, takže ve středu 13. srpna se v Karlových Varech sešla pěkná skupinka.

Trojka je v řadě kultur považována za šťastné číslo, je symbolem rovnováhy a dokonalosti.

A my měli poslední červencovou středu během výletu k Rokytce těch trojek hned několik:

- partu vodicích psů tvořily 3 fenky a 3 psí kluci;

- 3 byli světlí, 3 černí;

- doprovázeli 3 paničky a 3 páníčky.

To pochopitelně nebyla celá výprava – včetně průvodců a kamarádů se jí zúčastnilo 15 dvounožců, z toho 3 děti – no vida, další trojka!

„Když můžou chodit páníčci do kaváren a restaurací, proč bychom si na něco dobrého nezašli i my?“ Řekli si lovosičtí vodicí kamarádi fletička Cairo, labrador Cedrik a australák Hugo.   Měli štěstí – v úterý 24. června k nám přijela Pestaurace firmy @Fitmin.cz.

20 let je dlouhá doba.

Za ten čas vyroste z proutku mladý stromek, z dítěte se stane dospělý a příjemně prožité chvíle se promění ve vzpomínky, o které se čas od času s přáteli rádi podělíme.

Ve čtvrtek 5. června vzpomínali především Petra, Jiřka a Roman z Jihočeské smečky KDVP. Po příjemné procházce a dobrém obědě v pivovaru Kněžínek si připomněli, že oni tři byli u prvního pravidelného setkávání jihočeských držitelů vodicích psů.

Na úpatí Železných hor, 2 km západně od Heřmanova Městce obklopena lesy se nachází obec

Načešice. Tam se v pondělí 28. dubna v rámci Týdne vodicích psů vydala i Kája v doprovodu smetanové Valinky, svého Zdendy a pracovnice Hradeckého TyfloCentra Lucií.