S KNÍŽKOU ZA OBOJKEM 6. ETAPA – část 2.: PROVENCE

Publikováno 12.02.2026 10:00 KDVP


Obrázek

Pokračovali jsme tedy z Montpellier 80 km na severovýchod, abychom nad deltou řeky Rhony navštívili starobylé město Avignon. V letech 1309–1377 zde sídlili papežové, kteří uprchli z Říma. V roce 1995 bylo historické centrum Avignonu (Avignonský most, papežský palác, biskupský dvůr, katedrála a hradby) zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.

 

Žila tu mimo jiné i rodina italského spisovatele a básníka Francesca Petrarcy. Ten bývá označován za největšího humanistu a nejvlivnějšího italského lyrického básníka. Tvořil v latině i v italštině a jeho nejproslulejším dílem je italsky psaný „Zpěvník“, popisující v 366 básních zejména platonickou lásku k idealizované Lauře de Sade, rozené de Noves. S ní se poprvé setkal právě v aviňonském kostele svaté Kláry na Velký pátek 6. dubna 1327. Jeho sonety samozřejmě nechybějí v našich knihovnách.

V 50. letech 14. století udržoval básník korespondenci s císařem Karlem IV., kterého přemlouval, aby své sídlo přemístil z Prahy do Milána. Karel je svým způsobem s Aviňonem také spjat, protože tu v letech 1342–1352 pobýval papež Klement VI., který ještě jako Pierre de Rosieres byl učitelem mladého prince Václava i jeho budoucí manželky Blanky.

 

Provence okouzlila řadu umělců. My si můžeme poslechnout vyprávění Miroslava Horníčka, věnované slavným osobnostem tohoto regionu:

https://biblio.oui.technology/biblio/catalog/3449

 

O dalších 80 km dále, tentokrát jihovýchodním směrem, jsme dorazili do Marseille – hlavního města Provence, druhého největšího města Francie, s nejvýznamnějším francouzským obchodním přístavem.

Možná si myslíte, že tady vznikla francouzská hymna, zvaná La Marseillaise (Marseiésa). Je to ale trochu jinak. Byla napsána ve Štrasburku v dubnu 1792, krátce poté, co revoluční Francie vyhlásila válku Rakousku, jako válečná píseň pro Rýnskou armádu. PO celé Francii ji proslavili až dobrovolníci z Marseille, když ji nadšeně zpívali při pochodu na Paříž.

 

  1. listopadu 1777 se v Marseille v rodině obchodníka s hedvábím narodila Bernardine Eugénie Désirée Clary, snoubenka tehdy ještě nevýznamného Napoleona. K sňatku nedošlo a ona se později provdala za generála Jeana-Baptiste Bernadotta a v roce 1818 se pod jménem Desideria stala královnou Švédska a Norska.

Její osudy čtivě popsala rakouská autorka Annemarie Selinko v knize „Désirée“:

https://biblio.oui.technology/biblio/catalog/7841

 

Dalším marseillským rodákem je Edmond Eugène Joseph Alexis Rostand (1868–1918), spisovatel, dramatik, básník a esejista. Je autorem jedné z nejslavnějších her francouzského divadla, veršovaného romantického dramatu „Cyrano z Bergeracu“. Autor se volně inspiroval skutečnou osobou – spisovatelem Hectorem-Savinienem de Cyrano (1619–1655).

Světově proslulé veršované drama si mohou poslechnout uživatelé Audiotéky v legendárním nastudování z r. 1955 s Karlem Högrem v titulní roli; o více než 40 let mladší verzi najdou ti, kdo stahují knížky z KTN:

https://biblio.oui.technology/biblio/catalog/7567

 

A protože si na našich cestách všímáme i spojení s domovem, připomeňme si, že se tu narodila Chantal Poullain – herečka, která oslaví letos sedmdesátiny a už řadu let žije a vystupuje v České republice.

 

Při dvěstěkilometrové procházce riviérou jsme prošli kolem četníků v Saint Tropez, minuli jsme Toulon se základnou francouzského válečného námořnictva a došli jsme do filmovým festivalem pověstného Cannes.

 

Svou životní pouť tu zakončil Gabriel Chevallier (1895–1969). Jeho nejznámějším dílem je humoristický román z roku 1934 „Clochemerle“, česky Zvonokosy, ve slovenském překladu Zvonodrozdovo.  Hlavním tématem jsou situace kolem sporu tamních obyvatel ohledně výstavby veřejného záchodku.

[Slovenské podání je o trošku peprnější díky použitým jménům. Třeba staropanenská pánbíčkářka Elulálie Čubíková (hele, psí příjmení) se tam jmenuje Kunikunda Fiťfiriťková…]

Kniha si získala světovou oblibu a dočkala se mnoha divadelních, filmových i televizních zpracování. Jedním z nejvydařenějších je určitě muzikál Petra Markova a Jindřicha Brabce, který v 80. letech uvádělo Hudební divadlo v Karlíně s Laďkou Kozderkovou, Ladislavem Županičem a dalšími tehdejšími muzikálovými hvězdami, a po něm i další česká a moravská divadla. V roce 1990 byl muzikál natočen jako televizní inscenace v hvězdném obsazení – záznam lze najít na YouTube. Knihu i dvě její volná pokračování pak můžete stáhnout z KTN nebo KDD.

 

Vlastně díky této knize si uvědomujeme, že po příchodu do Francie jsme prošli Beaujolais [bóžolé] – starou francouzskou vinařskou oblast a historickou provincii v jižním Burgundsku, severně od města Lyon, na pravém břehu řeky Saôny, přítoku Rhony.

#virtualnipochody

#Sknizkouzaobojkem


Obrázky

Pudlík Leošek si užívá procházek po zasněžené cestě. Pudlík Leošek si užívá procházek po zasněžené cestě.
„Když putujeme za literaturou, nemohli bychom zajít do Literární kavárny?“ Upírá Charlottka na páníčka prosebný pohled. „Když putujeme za literaturou, nemohli bychom zajít do Literární kavárny?“ Upírá Charlottka na páníčka prosebný pohled.