S KNÍŽKOU ZA OBOJKEM 23. 2. – 1. 3. – 1935,1 km 9. ETAPA: PORTUGALSKO

Publikováno 03.03.2026 12:02 KDVP


Obrázek

Vedle klasické „francouzské“ svatojakubské cesty patří k nejpopulárnějším ta nejkratší – „portugalská“ (250 km). My jsme se po ní vydali ze Santiaga de Compostela jihozápadním směrem, abychom se dostali do metropolitní oblasti Porto, druhé největší v Portugalsku. Samotné město jako středisko obchodu s vínem a údolí řeky Douro, kde se vyrábí proslulé portské víno, jsou na seznamu kulturního dědictví UNESCO.

 

Severně od Porta jsme navštívili město Matosinhos [o něco lidnatější než Plzeň], kde jako poměrně mladá zemřela básnířka a povídkářka Florbela Espanca (1894–1930). Byla jednou z prvních portugalských žen, přijatých na univerzitu.

V češtině dosud vyšly dvě její knihy: „Kniha sestry stesku“ obsahuje poezii, úryvky z deníků a korespondenci; „Masky osudu“ dávají nahlédnout do autorčiny povídkové tvorby. Oba tituly najdete v KDD.

 

Poblíž Porta se nachází také město Vila do Conde. V roce 1899 se tu narodil José Maria dos Reis Pereira, známý pod pseudonymem José Régio [režju] básník, prozaik, dramatik a esejista.

Ačkoli je jeho dílo rozsáhlé, v češtině z něj zatím kupodivu nic k dispozici nemáme.

 

V centrální části Portugalska (120 km jižně od Porta a 195 km severně od Lisabonu), v regionu Beira, na řece Mondego, se nachází Coimbra. Její Univerzita patří k nejstarším a nejslavnějším univerzitám na světě.

Několik let zde studoval portugalský básník Luíz de Camoes (1524–1580). Jeho největším dílem, na němž pracoval řadu let, je epos „Lusovci“, líčící plavbu Vasco da Gamy kolem Afriky do Indie a zpět, zároveň též popisuje historii Portugalců a chrabré činy jejich králů. V KDD ho najdeme pod odkazem

https://www.kdd.cz/file.php?id=29677

 

Román o dobrodružném životě tohoto renesančního básníka a jeho době od Františka Kožíka s názvem „Básník neumírá“ si můžou uživatelé KTN přečíst zde:

https://biblio.oui.technology/biblio/catalog/33162

 

Přibližně v polovině východního pohraničí Portugalska se Španělskem jsme mohli najít starobylé město Portalegre. A možná potkat pro nás zajímavého místního rodáka.

José Luís Peixoto (*1974) je předním současným portugalským prozaikem, básníkem, dramatikem a metalovým hudebníkem. V roce 2001 získal Cenu Josého Saramaga, která se uděluje za nejlepší portugalsky psané dílo autorovi mladšímu 35 let.

V KDD je k dispozici jeho kniha „Nikdo se nedívá“:

https://www.kdd.cz/file.php?id=15936

Román s výraznými prvky magického realismu vypráví sugestivně příběh otce a příběh syna – dva romány v jednom, skoro ve všem stejné a zároveň skoro ve všem jiné.

 

Cestou k portugalské metropoli jsme se od španělské hranice drželi velké řeky Tejo a narazili jsme na zajímavý   region Ribatejo. Díky příznivému podnebí a úrodné půdě patří k nejvýznamnějším zemědělským oblastem Portugalska; pro zdejší folklór jsou charakteristické býčí zápasy a tanec fandango; významnou turistickou atrakcí je templářský hrad v Tomaru.

 

Narodil se tu José de Sousa Saramago (1922–2010) – spisovatel, dramatik a novinář, dosud jediný portugalský nositel Nobelovy ceny za literaturu (1998). Od roku 1999 se uděluje Cena Josého Saramaga za nejlepší portugalsky psané dílo autorovi mladšímu 35 let.

Saramago je hlavním představitelem nových směrů v portugalské literatuře. Z jeho knih, zařazených v KDD, si připomeňme třeba napínavý katastrofický román „Slepota“ o epidemii náhlé slepoty, který je zároveň působivou alegorií zaslepenosti v přeneseném smyslu slova.

https://www.kdd.cz/file.php?id=24404

 

Portugalská metropole Lisabon neboli Lisboa leží na severním břehu Lisabonského zálivu Atlantiku a oplývá několika památkami UNESCO, včetně hudebního stylu fado.

Nás však mohla přilákat Jedna z nejstarších a nejslavnějších kaváren ve staré čtvrti – A Brasileira. Ve 20. letech 20. století se stala oblíbeným místem setkávání lisabonských intelektuálů, umělců a spisovatelů.  Častým návštěvníkem tu byl Fernando Pessoa, což připomíná i jeho socha před kavárnou.

 

Fernando António Nogueira Pessoa, známý častěji jako Fernando Pessoa (1888—1935), rodák z Lisabonu, byl portugalský spisovatel a básník. Ovládal několik světových jazyků, po většinu života pracoval jako cizojazyčný korespondent u několika firem.

Své básně a prózy nepsal pouze portugalsky ale také anglicky a francouzsky. Přešel od saudosismu k futurismu a kubismu, zajímal se o okultní vědy. Zanechal za sebou velmi různorodé dílo, které bylo doceněno až po jeho smrti. Za jeho života vyšla pouze sbírka „Mensagem-Poselství“. Stvořil Heteronyma – fiktivní básnické osobnosti s vlastním životem i stylem tvorby. Nejznámějšími se stali: Álvaro de Campos, Alberto Caeiro a Ricardo Reis.

S částí jeho tvorby se můžete seznámit v KDD:

https://www.kdd.cz/index.php?page=poznamka-k-autorovi&id=3167&prev=vyhledavani

 

Algarve je nejjižnější region na pevninském Portugalsku. Má své administrativní centrum ve městě Faro, kde se nachází jak mezinárodní letiště, tak veřejná univerzita.

Necelých 30 km od letiště Faro a poblíž oblíbených mořských letovisek se nachází vesnice Boliqueime, kde se v roce 1946 narodila Lídia Jorge, významná portugalská spisovatelka, jejíž tvorba představuje nedávný styl portugalského psaní ("Generace po revoluci"). V roce 2025 byla hostem pražského knižního festivalu Svět knihy. Do češtiny byly přeloženy její knihy „Milosrdenství“ a „Nezapomenutelní“, věnující se tzv. Karafiátové revoluci z roku 1974.

 

Za skutečný „konec světa“ byl považován mys Cabo da Roca na jihozápadě Portugalska, což je nejzápadnější bod euroasijského kontinentu.

Až tam doputovalo české poselstvo, které v roce 1465 vypravil český král Jiří z Poděbrad k evropským panovnickým dvorům, aby mimo jiné šířilo dobré jméno vlasti a svým počínáním dokázalo vzdělanost i statečnost Čechů. Píše o tom Alois Jirásek v knížce „Z Čech až na konec světa“, inspirované zápisky přímého účastníka Václava Šaška z Bířkova.

https://www.kdd.cz/file.php?id=19874

 

A tady svou cestu „s knížkou za obojkem“ pro letošek ukončila i naše smečka.

Ještě než jsme nasedli na náš kouzelný koberec, popřáli jsme Quentymu k druhým narozeninám, které slavil právě 1. března, v poslední den našeho putování.

 

#virtualnipochody

#Sknizkouzaobojkem


Obrázky

„Ničeho se nebojím! Procestovala jsem kus Evropy a klidně si troufnu i na mamuta!“ Holedbá se černá pudlička Jessi. Sedí v expozici brněnského Anthroposu, za ní je velký mamut, vpravo od ní pravěký lovec s oštěpem. „Ničeho se nebojím! Procestovala jsem kus Evropy a klidně si troufnu i na mamuta!“ Holedbá se černá pudlička Jessi. Sedí v expozici brněnského Anthroposu, za ní je velký mamut, vpravo od ní pravěký lovec s oštěpem.
Oslavenec Quenty v den svých narozenin. Oslavenec Quenty v den svých narozenin.
„To jsem kluk šikovný, našel jsem paničce knihovnu i křeslo, ve kterém si může číst!“ Chlubí se černý pudlík Uno. Vůbec mu nevadí, že pózuje před stěnou rozvodny, na které je obývací pokoj pouze namalovaný. „To jsem kluk šikovný, našel jsem paničce knihovnu i křeslo, ve kterém si může číst!“ Chlubí se černý pudlík Uno. Vůbec mu nevadí, že pózuje před stěnou rozvodny, na které je obývací pokoj pouze namalovaný.