S KNÍŽKOU ZA OBOJKEM 5. ETAPA – část 2.: BRETAŇ

Pro nás zajímavějším rodákem je François-Auguste-René de Chateaubriand (1768–1848), francouzský diplomat a spisovatel. Je považován za jednoho z nejvýznačnějších předchůdců romantismu ve francouzské literatuře.

U nás je znám především svou novelou „Atala aneb Láska dvou divochů na poušti“, kterou v roce 1805 přeložil Josef Jungmann ve snaze dokázat, že čeština je schopna vyjadřovat i nejmodernější umělecké obsahy. V modernějším překladu si příběh můžeme přečíst v KDD:

https://www.kdd.cz/file.php?id=12072

Autorovy memoáry zase najdeme v KTN pod názvem „Paměti ze záhrobí“:

https://biblio.oui.technology/biblio/catalog/31254

Bretaň je zemí mýtů. Na pobřežní část zvanou v bretonštině Armor, země moře, navazuje Argoat – země lesů, která s vřesovišti, jezírky, prameny a přírodní magií poskytuje starým legendám nový rámec.

Zamířili jsme tedy do vnitrozemí, do Rennes, což je od roku 1561 hlavní město Bretaně. I tady jsme hledali – a samozřejmě našli – slavného rodáka.

Paul Féval (1816–1887) byl francouzský prozaik a dramatik období romantismu. Je považovaný za jednoho ze zakladatelů moderního kriminálního thrilleru, a to především díky úspěšnému románu „Tajnosti Londýna“. Jeho protagonisté, anglický detektiv, superintendant Gregory Temple ze Scotland Yardu a francouzský vyšetřující soudce Remy d'Arx, kteří se snaží odhalit zločineckou organizaci, jsou považováni za první prototypy profesionálních detektivů, zobrazené ve světové literatuře.

Tajnosti Londýna stejně jako romantický historický román „Hrbáč“ najdeme v KTN i KDD.

Asi 30 km jihozápadně od Rennes se rozprostírá Forêt de Paimpont, největší lesní oblast v Bretani. Když zde v září 1990 zuřil požár, v tisku se objevovaly titulky typu „Magický les v plamenech“. Paimpontský les je totiž podle mnohých názorů totožný s mytickým lesem Brocéliande – legendami opředenou krajinou, kudy se na svém oři proháněl král Artuš a jež je spojena i s dalšími postavami artušovských legend. Zde jsou doma rytíři kulatého stolu, čaroděj Merlin, víla Viviane, čarodějka Morgana a další.

Pod pseudonymem Jean-Luc Bannalec napsal německý vydavatel, literární kritik a překladatel Jörg Bong (*1966) třináctidílnou sérii „Případy komisaře Dupina“. Spolu s komisařem, za trest přeloženým z Paříže na Bretaňský poloostrov, se čtenáři seznamují s dnešními bretaňskými reáliemi.

V KDD zatím najdete 12 dílů, v KTN byly načteny první 3.

Na bretaňském venkově se ve svých padesáti letech usadila Marta Davouze, bývalá manželka mediálního podnikatele a politika Vladimíra Železného. Její humorně laděné autobiografické vyprávění „Dům v Bretani“ a „Loď v Bretani“ v podání Daniely Kolářové najdete v KTN; v textové podobě si je můžete stáhnout z KDD.

Etapu jsme zakončili v Nantes, městě ležícím na řece Loiře asi 50 km od pobřeží Atlantského oceánu.

Nejslavnějším místním rodákem je bezpochyby Jules Gabriel Verne (1828–1905), francouzský spisovatel dobrodružných knih. Je považován za jednoho ze zakladatelů žánru vědeckofantastické literatury. Jeho knihy jsou dodnes oblíbené převážně mezi mládeží. Nabízejí je i naše knihovny a opět si můžeme vybrat, jestli chceme poslouchat klasickou četbu, přepracovaná vydání, která připravil český autor sci-fi Ondřej Neff anebo dramatizovanou podobu těch nejslavnějších děl.

V Nantes jsme samozřejmě nemohli vynechat Muzeum Julese Verna, které uchovává bohatou a rozmanitou sbírku rukopisů, knih, souvisejících produktů, plakátů a současných uměleckých děl inspirovaných autorem. Jak se píše na webu muzea, na návštěvu se lze připravit předem stažením návštěvnické brožury, která je dostupná ve francouzštině, angličtině, španělštině, italštině i němčině. Najdete v ní úvodní informace ke každému pokoji. Nabízí se tu i mobilní aplikace, díky níž lze autorovo rodiště prozkoumat krok za krokem.

1. ledna 1983 v Nantes zemřel oblíbený herec Louis de Funès. Hrál mj. ve filmech o Fantomasovi. Série byla natočena v 60. letech 20. století, původ této fiktivní postavy je však mnohem starší. Dva francouzští novináři Marcel Allain a Pierre Souvestre jej přivedli na svět ještě před první světovou válkou roku 1911 na objednávku nakladatelství Fayard jakožto strašidelnou postavu francouzské brakové literatury. a již v roce 1913 Fantomas poprvé vstoupil do filmové historie hluboko v éře němého filmu.

Chcete-li poznat původního Fantomase, otevřete KDD nebo KTN a do vyhledávače napište "Fantomas" – několik titulů tam najdete.

 #virtualnipochody

#Sknizkouzaobojkem