Pět psů a „DEVADE“

Výstavu „DEVADE - Architektura Prahy mezi přísností a diskotékou“ si 5. května nenechalo ujít 6 zrakově postižených s 5 vodicími psy a 2 dalšími průvodci.

Custodi Viki a Petr byli na naši návštěvu už tradičně dobře připraveni. Ty, kteří tu byli poprvé, nejprve seznámili s prostředím a fungováním CAMPu, poté jsme se přemístili do výstavního sálu.

Sledování velkoformátové projekce, složené z archivních materiálů České televize a souboru aktuálních fotografií jsme raději zaměnili za výklad našich průvodců.

Zjistili jsme, jak se sedí na slavnostních židlích „Olga“, které v devadesátých letech navrhl do Španělského sálu Pražského hradu Bořek Šípek. Vínové potahy vypadají krásně a možnost odepínat je pro potřebu vyčištění stejně jako věšáček na kabelku jsme ocenili jako praktické, ale zas tak pohodlné to sezení nebylo.

Zajímavá byla tzv. časová osa. Název výstavy tu byl vytvořen z huňatého koberce, k osahání byly některé materiály, které se ve stavebnictví používaly, a to, co bylo napsáno či nakresleno, Viky s Petrem podrobně komentovali.

Prohlédnout jsme si mohli i publikaci, která byla k výstavě vydána. A budete se divit – zaujala i nevidomé. Autoři totiž použili i různé druhy papíru, na nichž byly kapitoly tištěné. I hmat si tedy přišel na své.

Průvodci a ti, kteří na to ještě trochu viděli, se pak zastavili u interaktivní mapy Prahy.

A pak přišlo to, na co jsme se tolik těšili – hmatová prohlídka několika modelů staveb, o kterých se mluvilo. Byly tu Pragerovy kostky – místo, kde jsme se nacházeli, dále Tančící dům, nová budova Českého rozhlasu a část komplexu Hvězda na pražských Petřinách.

Odcházeli jsme zase bohatší o nové poznatky, a přitom s vědomím, že naši vodicí psi se dokážou vzorně chovat i v prostředí, kde je to zrovna moc nebaví. Však jim to jejich lidi odpoledne jistě vynahradili nějakou pěknou procházkou.