Oblastní odbočky Kraje Vysočina

Další výlet za krásami naší vlasti jsme naplánovali na středu 17. června. Volba padla na zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou. O půl osmé nás pětadvacet a dva vodicí psi nastoupilo do modrobílého autobusu, proběhlo kontrolní přepočítání osádky a mohlo se vyjet. Krátce po deváté hodině jsme vystoupili na parkovišti jen malý kousek od zámeckého parku. Protože prohlídka byla objednaná na půl jedenáctou, měli jsme dost času na procházku a posezení u kavárny, společné focení a povídání. Paní průvodkyně nás poté před zámkem uvítala a dovedla do oválné místnosti, ze které se jde do tří křídel o třech místnostech. Seznámila nás s historií tohoto více než 300 let starého barokního skvostu architekta Jana Blažeje Santini Aichela a stavitele Maxmiliána Kaňky. V letech 1721 až 1723 ho nechal vystavět František Ferdinand Kinský a jméno nese na počest návštěvy císaře Karla VI. Postupně jsme prošli všechny pokoje prvního patra, například pánskou pracovnu, dámský salónek a dětský pokoj. Završením byla návštěva mramorového sálu ve druhém patře, kam jsme šli po venkovním schodišti, odkud byl hezký výhled do parku a na další budovy. Hodiny na věži ve městě odbily poledne a naše kroky pomalu směřovaly z kopce dolů kaštanovou alejí do zámecké restaurace, kde jsme měli objednaný oběd. Onen kopec je o osm metr vyšší než kdysi býval, aby totiž stavba působila ještě více monumentálně, nechal ho Santini navýšit. Po obědě byla původně v plánu ještě návštěva muzea četnické stanice, ale pan průvodce byl nemocný, musel tedy přijít na řadu plán B. Asi 700 metrů od restaurace je Městské muzeum Loreta. Budovu nechal postavil Václav Norbert Oktavián Kinský přibližně v letech 1715 až 1719. Kaplanka s věží a ambity původně sloužila jako klášter, poutní místo. Po zrušení Josefem II. byly ambity zazděny a stavba se změnila ve špitál, později se zde asi bydlelo. Loreta chátrala a hrozilo její zbourání. Naštěstí se ji podařilo zachránit a postupně opravovat, od roku 2001 zde sídlí městské muzeum s expozicemi školství, Sokola, života na Chlumecku.  Ve venkovních ambitech jsou zemědělské stroje a nářadí. Hodiny ubíhaly a kolem půl třetí jsme se s Chlumcem rozloučili a vydali se na cestu domů. A teď už se těšíme na červencovou návštěvu zámku Lysice.

Čtěte dál a dozvíte se, jak se na výletu líbilo našim členům a průvodcům :-)

NEVIDOMÍ ŘIDIČI ZA VOLANTEM

30. května proběhl pátý ročník akce Nevidomí za volantem na letišti v Panenském Týnci u Loun. Mě, coby bývalého řidiče nákladního auta a Bohunku, bývalou řidičku autobusu, to velice zaujalo a domluvili jsme se, že bychom se velice rádi zúčastnili. Po deváté hodině jsme se dostavili na místo, občerstvili se kávou a po zahájení akce v 10 hodin už nic nebránilo tomu, abychom se šli usadit a chytit pevně volant či řídítka do rukou. K dispozici byly čtyřkolky, osobní auta, nákladní auto Praga V3S, traktor Zetor 72-11. Měli jsme možnost svézt se jako spolujezdec na motorce Harley Davidson, ve Velorexu a závodním osobním autě na rallye. V rámci akce probíhal i doprovodný program, takže jsme si mohli na figuríně vyzkoušet nepřímou masáž srdce, ale je to dřina! Celý den byl pro nás opravdu velkým zážitkem a jsme rádi, že jsme se mohli usadit za volant a cítit se zase jako řidiči. Chceme poděkovat manželům Kristýnce a Gabrielovi za dopravu a doprovod na místě.

o zážitky se podělil Jirka Prokš

30. května na nás ráno čekalo super taxi a dva slepýši mohli vyrazit na cestu do Loun, splnit si další ze svých snů. Cesta proběhla bez reklamace snídaní a častého zastavování u krajnice. Na místě už na nás čekali s ukázkami a možnosti zkusit si řídit V3S, traktor Zetor, svezli jsme se na čtyřkolce, velorexu a motorce. Jediné, co zamrzelo, že si jedna z účastnic nemohla sednout za svůj milovaný volant autobusu. Ale protože není všem dnům konec, tak je možné, že jednoho dne budeme pilotovat vrtulník nebo poletíme v raketoplánu. 

Bílé holi zdar a silné vůli též.

napsala Bohunka Šustrová

Srdečně vás zveme na koncert na zámeček Petrkov, který pořádáme se spolupráci s Česko-francouzským kulturním centrem.

Ve středu 8. července od 15 hodin se na vás budeme těšit.

Sedmadvacátého května jsme se vydali na plánovaný výlet ke svaté Anně. To je poutní místo nedaleko Pohledu u Havlíčkova Brodu, a jak už to tak bývá, lokality, které máme nejblíž, nám často zůstávají v seznamu těch nenavštívených ...

Jirka se ujal organizace, za což mu moc děkujeme! Auty a dodávkou dlouhoveských hasičů jsme dojeli až ke kostelu, kde už na nás čekal mladý pan kostelník Novotný. Na chvilku přijel i starosta obce Pohled, pan Klement, aby nás pozdravil a poděkoval za návštěvu.

Nejprve před kostelem a později v lavicích poutního místa nás pan Novotný seznámil s historií, významem a architekturou a my jsme se zaujetím poslouchali. Protože jen pár metrů opodál stojí kaplička s pramenem vody, ta je považována za léčivou, vyzkoušeli jsme její chuť a doufáme v její sílu :-)

Další zastávkou dne byla návštěva kostela svatého Mikuláše v Dlouhé Vsi a kostnice. Paní Henzlová nám popovídala o stavbách i celé obci. 

Mezitím v místní hospůdce už chystali gril a posezení, které jsme měli domluvené. Paní starostka Němcová nás přivítala a popřála příjemné posezení. Opečené burty a domácí koláče, milá společnost a spousta témat k povídání byly zárukou, že nám bude dobře. Potěšilo nás, že s námi jel i náš nový člen Tomáš.

První květnové pondělí jsme se sešli v zasedací místnosti, abychom společně poseděli a naplánovali výlet na poutní místo svatá Anna u Pohledu a následné posezení v Dlouhé Vsi. Děkujeme Jirkovi, jak se ujal organizace, těšíme se!

Jak bývá zvykem, když nás opustí některý z našich členů, zapálili jsme na místě, kde sedávala Hanka Fikarová, svíčku, položili smuteční oznámení a s láskou na ni zavzpomínali.

Příští divadelní sezónu opět chystáme návštěvu dvou divadelních představení v Horáckém divadle v Jihlavě. Tentokrát to bude Pretty Woman a Prodaná nevěsta.

Předali jsme časopisy tištěné i na flash discích, poseděli u dobrot, které donesli oslavenci. Ještě jednou za ně děkujeme a přejeme vše nejlepší.

A protože v 15 hodin začínal koncert nevidomé pěvkyně Aleny Terezie Vítek, pomalu jsme se vydali do nedaleké budovy Krajské knihovny Vysočiny. Jsme moc rádi, že Alena přijala už podruhé během pár měsíců pozvání a my jsme se mohli v hojném počtu zúčastnit této akce. Nebyl to jen poslech árií a písní, ale také otázky a odpovědi, milé setkání a celkově hezké odpoledne. Pro veřejnost jsme si připravili ještě malou prezentaci o naší činnosti, koncert probíhal nejen v rámci Dnů umění nevidomých, ale i na oslavu 30. výročí založení SONS.           Mančina V.

Jsem ráda, že se několik našich členů podělilo o zážitek:

Po dvou letech se zástupci sedmi organizací, poskytujících služby lidem se zrakovým a tělesným handicapem, vrátili do zasedací místnosti přibyslavské radnice. Město opět vyšlo naší oblastní pobočce SONS ČR ochotně vstříc a kromě bezplatného zapůjčení prostor jsme dokonce obdrželi finanční dar čtyři tisíce korun na úhradu nákladů. Snažili jsme se, aby se informace o konání této akce co nejvíce rozšířila mezi veřejnost.

V úterý 14. dubna krátce po osmé hodině už přijížděla auta a do prostorné zasedačky se stěhovaly kufry a tašky s pomůckami a materiály. První návštěvník se dostavil hned po otevření. Všichni vystavující byli jako vždy připraveni podat podrobné informace, poradit s konkrétní pomůckou, předvést a vyzkoušet, poradit. K dispozici zájemcům byly jak pomůcky a informace pro zrakově a tělesně postižené, tak pro jinak handicapované a seniory. Ne že by se takzvaně „netrhly dveře“, ale u jednotlivých stolů se postupně vystřídaly zhruba dvě desítky návštěvníků. Většinou se zdrželi delší dobu, hodinu, dvě ... Přijeli i někteří z členů naší pobočky, takže to navíc bylo pěkné setkání a popovídání. Rádi jsme přivítali také dvě dámy ze žďárské pobočky. Čekali jsme, kdy se z chodby ozve hlahol dětí ze základní školy, ale tentokrát marně. Hodiny rychle ubíhaly a blížila se třetí odpolední, takže v klidu sbalit a rozloučit se. Se všemi vystavovateli se znovu uvidíme v úterý 20. října tohoto roku v AZ Centru v Havlíčkově Brodě, na již desátém ročníku.

Děkujeme Janě Kuczové a Renatě Cekulové z Tyfloservisu, Petře Neckářové a Haně Cabajové z TyfloCentra, Šimonu Kupčimu ze Sagitty, Martině Hladíkové, Kateřině Maškové a Věře Krumlové ze Života plus, Iloně Venzhöferové z CZP a Petře Neužilové z DMA. Za perfektní organizaci děkujeme Mančině Vinklerové, za výborné občerstvení tradičně firmě Pátek z Keřkova, městu Přibyslav za vstřícnost a podporu. Věříme, že všichni návštěvníci odcházeli spokojeni a s dobrým pocitem.

Prevenci a dodržování zásad správného, bezpečného chování chodců i řidičů jsme se věnovali při minulé přednášce krajské koordinátorky BESIPu před třemi roky. Letošním tématem byla zejména ponehodová péče, které se coby krizový intervent a výzkumný pracovník v současnosti Veronika Vošická Buráňová velice intenzivně věnuje. Každý, kdo se někdy stal účastníkem dopravní nehody, dobře ví, jak důležitá je pomoc jak v prvních chvílích po ní, tak v následující době. Týká se jak přímých účastníků - postižených i viníků, svědků, záchranářů a v některých případech bohužel i pozůstalých. Projekt spojuje odborníky i lidi s vlastními zkušenostmi, kteří následně mohou pomáhat dalším ve zvládání života po nehodě a jejích následků.

Na konci zhruba hodinové přednášky, doplněné otázkami a odpověďmi jsme byli obdarováni taškami a drobnými předměty s reflexními prvky. Vidět a být viděn - v našem případě hlavně to druhé - stále platí.

Děkujeme a těšíme se zase někdy na shledanou.

Mezinárodních dnů někoho či něčeho je v kalendářích uvedeno mnoho. My si ale připomeneme jeden, který je úzce spojený s životem nevidomých lidí. Přesněji řečeno s jejich čtyřnohými pomocníky - vodicími psy. Mezinárodní den vodicích psů byl ustanoven v roce 1992 a slaví se vždy poslední dubnovou středu. V letošním roce tedy vychází na datum 29. dubna. Stovky spolehlivých a oddaných chlupatých pomocníků a kamarádů pomáhají svým páníčkům zvládat složité situace při cestování, dělají jim parťáky ve chvílích veselých i smutných. Zaslouží si náš obdiv a úctu, protože dávají člověku to nejlepší ze sebe. Takže prosím, ve středu 29. dubna pohlazení, pomazlení a nějakou tu dobrůtku navíc