OD ČTYŘICETI DO PĚTAŠEDESÁTI CENTIMETRŮ

Ne, nejde o ideální obvod pasu uchazečky o titul Miss čehokoliv ... Tato čísla vymezují minimální a maximální délku uloveného kapra, kterého si úspěšný rybář v havlíčkobrodském revíru může odnést domů. To byla jedna z mnoha zajímavostí, které jsme se dozvěděli od pana Václava Vyorala, dlouholetého člena a činovníka Českého rybářského svazu v Havlíčkově Brodě. Téma minulé přednášky Martina Firona znělo - rybníky na Havlíčkobrodsku, rybaření a vodní hospodářství tedy pěkně navázalo. Koncem devatenáctého století byly rybníky a řeky díky živelnému způsobu rybolovu doslova vypleněny. O chov a násadu mladých rybiček se nikdo moc nestaral. Do Německého Brodu přijel roku 1897 profesor Antonín Jan Frič, který inicioval vznik spolku, zajišťujícího nápravu. Mimochodem, tomuto vědci je připisován výrok „kapři si sami rybník nevypustí“, jehož smysl se týká něčeho úplně jiného, než ryb. V roce 1900 měl nově založený spolek přibližně šedesát členů, v současnosti jich má Český rybářský svaz v regionu již kolem sedmi set. Kromě úseku Sázavy a Šlapanky obhospodařuje 38 rybníků o celkové rozloze 35 hektarů. Pro členy platí poměrně striktní pravidla, určující jednak dobu, kdy se určité druhy ryb smějí lovit a kdy jsou naopak hájeny, vymezují délku či hmotnost úlovku, kterou si rybář smí ponechat i počet kusu na jeden den. Žijí zde i druhy ryb, které jsou chráněné a jejich lov je zcela zakázán. Pokud taková ryba zabere, musí ji rybář okamžitě vrátit do vody. Rybářská stráž i sami členové dbají na dodržování těchto zásad. Za jejich porušení hrozí „hříšníkům“ nejdříve pouze domluva, při opakovaném či velmi závažném prohřešku i odebrání rybářského oprávnění.  Havlíčkobrodští rybáři mají také štěstí v tom, že jejich spolku patří již dlouho nemovitost přímo v centru města, kde mají zároveň k dispozici vodní nádrže a sádky. Věnují se odchovu násad kaprů a štik, díky nim jsou stavy ryb udržovány v rovnováze. Dá se říct, že potom zaslouženě „sklízejí plody své práce“. Rybaření je tak trochu způsob života. Kombinuje hodiny a hodiny pobytu v přírodě, klidu a relaxace, aktivního odpočinku i chvíle vzrušení, pocitu uspokojení z úspěšného lovu. Koneckonců i zdravé a chutné zpestření jídelníčku. Pan Vyoral s sebou na ukázku přinesl i pár kusů rybářského náčiní, které jsme si mohli prohlédnout a osahat a on vysvětloval, k čemu co slouží. Zodpověděl také několik otázek a bylo znát, že ryby jsou opravdu jeho srdcovou záležitostí. Když nám ještě prozradil, že se mu blíží devadesátka, nechtěli jsme tomu ani věřit. Zatleskali jsme, poděkovali a na památku věnovali usměvavé sluníčko a drobné pozornosti. Děkujeme Františkovi za to, že nám zařídil takové zajímavé a pěkné povídání.