Oblastní odbočka Havlíčkův Brod

Sídlem Senátu v Praze na Malé Straně na Valdštejnském náměstí je areál Valdštejnského paláce spolu s Valdštejnskou zahradou, Valdštejnskou jízdárnou, dále Kolovratský palác a Malý Fűrstenberský palác. 

Jednací sál Senátu se nachází v místech bývalých Valdštejnových koníren. Další historické prostory slouží senátorům pro jednání.

11. června Senát navštívíme a pak vám o tom něco napíšeme :-) 

Protože roky ubíhají kolikrát rychleji, než si myslíme, je to už celých sedm let, co jsme poprvé navštívili knihařskou dílnu SEMiTAM v Havlíčkově Brodě. A protože za těch sedm let k nám do odbočky přibylo spoustu nových členů, rozhodli jsme se, že bychom se do dílny zase rádi podívali.

Ve středu 13. března jsme se začali podle plánu scházet v ulici Na Valech a přesně o půl druhé nám paní Kadlecová otevřela dveře útulné vilky.

V první místnosti jsme byli seznámeni s činností této sociální firmy - je nejen knihařská, ale zajišťuje i úklidové práce a zaměstnává lidi, kteří mají nějaké zdravotní znevýhodnění, a práce jinde se jim špatně hledá. Pak už jsme se přemístili do samotné dílny, kde to vonělo papírem a lepidlem. Paní Eva přišla schválně do práce na odpolední směnu, aby nám mohla ukázat, jak se dělá třeba takový zápisník. Připravené, na daný rozměr nařezané papíry a tvrdé desky se vloží do stroje, kterým se udělají otvory pro kroužkovou kovovou vazbu, a v jiné části stroje se pak vazba uzavře. A co všechno že zde vzniká? Zápisníky, kuchařky, notesy, diáře, učitelské zápisníky, cestovatelské deníky, herbáře, obaly nejen na očkovací průkazy a další výrobky na přání zákazníka. Vedle kroužkové vazby zde pracují i s klasickou knihařskou šitou vazbou, například pro diplomové práce, kroniky, sešití časopisů a podobně. Na obal může přijít motiv z databáze SEMiTAM, ale klidně si přineste i svůj vlastní. A podle barvy obrázku už sladí i kroužkovou vazbu a gumičku, kterou pomocí nýtků přidělají do spodních desek zápisníku, a ten se díky ní neotevře, kdy nemá. Je hezké, že se zde snaží dát druhý život i knihám, které nejsou v nejlepší kondici, jsou staré a mají poškozenou vazbu. My jsme o tom věděli, takže naše členka Anička si přinesla svou oblíbenou kuchařku, která zde dostane nový kabátek.

Co vám budu povídat! Koukalo, povídalo a vyzvídalo by se ještě dlouho, ale i za tu hodinu jsme se dozvěděli tolik zajímavého .. Ocenili jsme, že naprostá většina materiálu je česká, že dílna dává práci lidem, kteří mají s hledáním zaměstnání jinak potíže, že jsou schopni na přání zákazníka vykouzlit krásný výrobek a že nás už podruhé u sebe přijali.                                 

Zveme vás na výstavu kompenzačních pomůcek pro zrakově a tělesně postižené v Přibyslavi.

Martin Firon z Muzea Vysočiny v Havlíčkově Brodě je velmi dobrý vypravěč a my opakovaně a rádi využíváme jeho ochoty podělit se s námi o zajímavosti z historie. Přišel za námi také v pondělí 19. února odpoledne do zasedací místnosti, kde se sešlo sedmnáct zájemců o povídání o slavných osobnostech města. Mezi prvními přišel také Jiří Prokš, který se o našem spolku dozvěděl teprve nedávno a my jej rádi mezi sebe pozvali. Srdečná přivítání, navařit kávu a čaje, na talířky něco dobrého na zub, chvíli pohovořit a už je půl druhé. Pan Firon přichází a začínáme. Sedíme tentokrát v lavicích, pěkně jako ve škole.  

Více se dočtete v našem časopise. 

Z důvodu teplého a deštivého počasí, a tudíž nedostatku sněhu, byla Jizerská padesátka zrušena. Na moji Jihlavskou šedesátku nemělo počasí skoro žádný vliv. Šedesát jihlavských kilometrů jsem si v průběhu ledna a února rozdělil do deseti etap po šesti kilometrech na den, tak počasí se u mě měnilo a střídalo, jak na běžícím pásu. Slunečno, oblačno i zataženo. Teplo, chladno i mráz. Bezvětří, vítr, déšť a různé kombinace všech jmenovaných. Akorát sníh mě nezastihl. Nevadí, nemusím mít vše. Úplně stačil déšť. To na konci jedné z etap, jsme i s doprovodem byli pěkně mokří. Nebo v chladném větru nám hezky zčervenaly tváře. A když hřálo sluníčko, tak jsme se i trochu zpotili. Všechny etapy jsem odjezdil na Masarykově náměstí. Neměl jsem na nohách lyže, ale brusle. A nebyly to závody, ale klidné ježdění.

Páteční 26. lednové dopoledne jsme strávili v oblíbené havlíčkobrodské kavárně u kvízů, dobré kávy, čaje a s dobrou náladou.

Restaurace U Kroupů v Havlíčkově Brodě je už tradičně místem našeho předvánočního setkání. Letos jsme se sešli v počtu 27 členů! a tři hosté v úterý 12. 12. ve 12 hodin.

Užili jsme si příjemné čtyři hodiny povídání, vzpomínání, plánování, promluvil k nám i pan starosta Stejskal.

Woody s Xashou poslušně leželi pod stolem a odpočívali, chvilkami si užívali zájmu okolí a podrbání za uchem :-)

Pátek osmého

V pátek 8. prosince jsme se v rámci našeho spolku SONS vydali na výpravu do Jihlavy, abychom si užili veřejnou generálku hry Kulový blesk v tamním Horáckém divadle. Díky brzkému příjezdu jsme měli možnost se ještě před představením posilnit v místní divadelní kavárně dobrým zákuskem a kávou. Hned potom už ale pravá ruka naší předsedkyně, obětavá Mančina, rozdala lístky, pořídila několik nezbytných fotografií a už jsme se přesouvali do pohodlných divadelních sedadel.

Samotná hra Kulový blesk velice úspěšně kopírovala filmovou předlohu. Nestárnoucí hlášky o vlaku z Vizovic, výborné brazilské kávě nebo o směroplatné Máně zná člověk po letech nazpaměť. Na tomto místě musím poděkovat i v divadle vedle mě sedící Hance, která mi scénu a pohyby herců během představení popisovala. O tom, že hra měla úspěch, svědčí především smích a pravidelný potlesk publika zakončený velikými závěrečnými ovacemi.

Po krásném divadelním zážitku už nás čekala jen rychlá cesta na trolejbus a pak vlakem zpět do Brodu. Společně jsme napsali další kapitolu naší cestovatelské knihy, a ta byla plná smíchu, dojetí a vděčnosti za magii divadelního světa.

Účastník zájezdu Pepa

Když se nějaká akce koná už po několikáté, je to vlastně již tradice, že? Pak tedy máme s Krajskou knihovnou v Havlíčkově Brodě takovou pěknou listopadovou tradici J Jak to celé začne? To se domluví termín kolem Mezinárodního dne nevidomých, který připadá na 13. 11. – letos to bylo v pondělí, a nám se to datum moc líbilo. Protože se místo v předešlém roce osvědčilo, není důvod ho měnit. Jaký bude program? Povídání o světě nevidomých, představení naší odbočky, výstavka drobných kompenzačních pomůcek, beseda s našimi členy a také účast vodicích psů. Pak už stačí „jen“ šířit pozvánky a těšit se na účast zvídavých návštěvníků.

A jak to celé dopadlo? Za dětským oddělení knihovny je pěkná místnost, které se říká Rozhledna, je odtud přes prosklené stěny pěkně vidět na řeku Sázavu a člověk má opravdu pocit, že je v rozhledně. Ten den pršelo, foukalo, ruce si říkaly o rukavice a nohy o teplé boty, ale nám bylo hezky a na barevné stromy se pěkně koukalo. Možná i pro to psí počasí se nás sešlo „jen“ dvanáct a dva psí kamarádi Woody a Xasha. Přesto jsme si hezky popovídali a užili si příjemnou hodinku a půl.

Srdečně vás zveme na setkání v Krajské knihovně Vysočiny v Havlíčkově Brodě.