Informace ze Sociálně právní poradny 1/2026

Vyšší postih nelegálních poplatků ve zdravotnictví

Od ledna 2026 platí novela zákona o zdravotních službách, která zavádí nové přestupky a zvyšuje až na jeden milion korun sankce za nelegální poplatky ve zdravotnictví. Poskytovatelé zdravotních služeb především nesmí pacientovi účtovat péči hrazenou pojišťovnami a podmiňovat poskytnutí péče platbou, například administrativně-technickým poplatkem nebo nákupem jiných služeb či produktů, a jsou povinni zveřejnit ceník svých služeb, které pojišťovny nehradí.

Vlakem po Praze pro handicapované zdarma

Od ledna 2026 se v Praze mění tarif pro městskou hromadnou dopravu. Přináší mimo jiné i novou výhodu pro osoby se zdravotním postižením.

Nově bude přeprava vlakem po Praze pro držitele průkazu ZTP a ZTP/P bezplatná, stejně jako tomu bylo dosud v případě ostatních dopravních prostředků MHD v Praze.

Bezplatná přeprava bude na území Prahy, kde platí tarifní pásma P, 0, B. Držitelé průkazů ZTP a ZTP/P si budou muset kupovat jízdenky až od 1. pásma dále. Informaci, do jakého tarifního pásma určitá stanice patří, naleznete např. v IDOSu po kliknutí na číslo vlaku a rozbalení seznamu stanic. Zjednodušeně lze říci, že bezplatně lze cestovat do všech stanic, jejichž název začíná slovem Praha -… (Praha pomlčka název), např. až do stanic Praha-Sedlec, Praha-Horní Počernice, Praha-Klánovice, Praha-Kolovraty, Praha-Zbraslav, Praha-Zličín, Praha-Řeporyje a Praha-Ruzyně.

Podmínky pro cestování vlakem po Praze se tak od nového roku srovnají s podmínkami cestování ostatními dopravními prostředky.

Znalecký posudek – důležitý prvek v rozhodování soudu

“Šťasten ten, kdo nikdy nemusel vzít za kliku soudu“, řekl jistý zasloužilý právník. Pokud se nám to nepodaří a staneme se účastníky řízení, můžeme se ve složitějších občanskoprávních i trestních věcech setkat s nutností ustanovit znalce. Co o tom říká zákon?

Za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny, ohledání a výslech účastníků.

Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, vyžádá soud u orgánu veřejné moci odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující nebo je-li pochybnost o správnosti podaného odborného vyjádření, ustanoví soud znalce. Je-li pochybnost o správnosti posudku nebo je-li posudek nejasný nebo neúplný, je nutno požádat znalce o vysvětlení. Kdyby to nevedlo k výsledku, soud nechá znalecký posudek přezkoumat jiným znalcem. Ve výjimečných, zvlášť obtížných případech, vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení, může soud ustanovit k podání znaleckého posudku nebo přezkoumání posudku podaného znalcem státní orgán, vědecký ústav, vysokou školu nebo instituci specializovanou na znaleckou činnost.

Účastníkovi, popřípadě i někomu jinému, může předseda senátu uložit, aby se dostavil ke znalci, předložil mu potřebné předměty, podal mu nutná vysvětlení, podrobil se lékařskému vyšetření, popřípadě zkoušce krve, anebo aby něco vykonal nebo snášel, jestliže to je k podání znaleckého posudku třeba.

Znalec může do značné míry ovlivnit výsledek řízení, protože soudce zpravidla, pochopitelně ve spojení s dalšími důkazy, bere znalecký posudek za podklad svého rozhodnutí, i když zákon to takto přímo neříká. Nároky na znalce jsou tedy vysoké. Z jejich postavení v řízení plyne, že nekopou za žádnou stranu sporu a mají být zcela objektivní. Podle zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, je znalec povinen vykonávat znaleckou činnost pouze v oboru a odvětví a případně specializaci, pro které má oprávnění vykonávat znaleckou činnost, s odbornou péčí, nezávisle, nestranně, ve sjednané nebo stanovené době a osobně. Znalec nesmí překročit vlastní obor a učinit závěr, který mu nepřísluší. Je povinen zachovávat mlčenlivost, nahradit škodu způsobenou v souvislosti s výkonem znalecké činnosti a být na odpovědnost za takovou škodu pojištěn.

Dříve to možné nebylo, ale v dnešní době může účastník řízení znalecký posudek předložit i z vlastní iniciativy za podmínky, že posudek má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku. Potom se při provádění tohoto důkazu postupuje stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem.

Znalci ustanovenému soudem náleží za jeho práci znalečné stanovené vyhláškou, ale pokud si posudek obstarává sama strana sporu, může se znalcem sjednat i smluvní odměnu. To musí být v posudku výslovně uvedeno a odměna musí být sjednána tak, aby nezávisela na výsledku práce znalce. I tak se nedá čekat, že takový posudek vyzní v neprospěch jeho objednavatele. Někdy tak dochází doslova k souboji znalců, vzpomeňme třeba známý případ Petra Kramného.

Státní dohled nad znalci vykonává Ministerstvo spravedlnosti. Při porušení povinnosti uloží pokutu a v závažných případech může i zrušit oprávnění k činnosti.

Ministerstvo vede seznam znalců takzvaně s kulatým razítkem na odkazu:  

https://seznat.justice.cz/  

Je totiž třeba odlišit znalce zapsané v tomto seznamu, které jedině může ustanovit soud nebo jiný orgán veřejné moci, a ostatní znalce a odhadce zde nezapsané. Ty nelze povolat pro provádění dokazování ve sporném řízení, ale mohou sepsat odborné vyjádření či posudek pro jiný účel. Jsou to zejména odhadci hodnoty majetku (nejčastěji nemovitých a movitých věcí či podniku), kteří vykonávají tuto činnost na základě živnostenského oprávnění, ale nemuseli na rozdíl od znalců zapsaných v seznamu ministerstva složit znalecké zkoušky a splnit další přísné kvalifikační podmínky. V praxi tak například často „obyčejný“ realitní zprostředkovatel na objednávku dědice odhadne odborným vyjádřením obvyklou cenu nemovitosti pro účely dědického řízení. Takový dokument notář přijme, pokud dědictví nabývá jen jeden dědic nebo není-li mezi více dědici sporný.

Znalci působí v řadě oborů, které se dělí ještě na různá odvětví, případně ještě na specializaci v rámci odvětví. Například odhad hodnoty nemovitostí provede znalec z oboru Ekonomika, odvětví oceňování nemovitých věcí, a v rámci tohoto odvětví najdeme znalce specializované třeba na určování hodnoty chmelnic a vinic nebo lesních pozemků. Kompletní seznam celkem 52 oborů je v příloze zákona. Jsou tu i nevšední obory jako Tabák či Kůže a kožešiny.

Posudek Institutu pro posuzování zdravotního stavu je určen jen pro účely dávkových řízení, zatímco znalecký posudek se uplatní typicky v občanskoprávním sporu o náhradu škody na zdraví způsobené zdravotnickým zařízením v souvislosti s operací. Posudek IPZS však samozřejmě v soudním řízení může sloužit jako podklad pro posudek znalce nebo jako další důkaz.

Pro obor Zdravotnictví, specializace oftalmologie, respektive oční lékařství, jsou v aktuálním seznamu zapsáni čtyři znalci - fyzické osoby a dále Všeobecná fakultní nemocnice v Praze.  Kromě nich tu najdeme jednoho znalce se specializací na odhady cen optických a oftalmologických přístrojů.

Znalci možná budou časem nedostatkovým zbožím. Podle předsedy Komory soudních znalců je to nejen pro údajně nízké finanční ohodnocení, ale i proto, že znalci čelí při soudních řízeních útokům od stran sporu. Počet zapsaných znalců stále klesá a jejich průměrný věk se pohybuje mezi 60 a 65 lety.

Kromě seznamu znalců a znaleckých ústavů vede ministerstvo seznamy osob oprávněných působit u soudů v dalších justičních profesích. Vedle soudců jde o překladatele a tlumočníky, notáře, advokáty, rozhodce, mediátory, exekutory, insolvenční správce a akreditované insolvenční poradny. Všechny seznamy nabízejí možnost údaje filtrovat a řadit podle různých kritérií a jsou k dispozici zde:

https://msp.gov.cz/profesni-seznamy

https://msp.gov.cz/web/msp/dohledova-cinnost

Za Sociálně-právní poradnu Václava Baudišová