LEDNOVÁ RADA A KLUB

Vánoce utekly jako voda a my jsme se 5. ledna sešli, abychom probrali, co bylo, co bude a po 14. hodině jsme už mohli přivítat milého hosta. Ale pěkně popořadě! Po půl jedné začalo být v zasedací místnosti rušno. Postupně jsme přicházeli, vítali se, objednávali si něco dobrého na zahřátí, na stolech přibývalo občerstvení od našich lednových oslavenců, takový běžný milý šrumec. Paní předsedkyně Heilandová byla nemocná, tak se její úlohy ujala zástupkyně Mančina, všechny uvítala a začala informovat. Například o tom, že brodští zahrádkáři nám na konci minulého roku poskytli sponzorský dar 5.000,- na naši činnost. Následovala zpráva o hospodaření pobočky, nevedli jsme si vůbec špatně! Díky sbírce Bílá pastelka a psím kasičkám máme dostatek peněz na výlety a akce. V pátek 27. února pojedeme do Jihlavy do divadla, zájemce jsme si zapsali do seznamu. Protože letošní rok SONS oslaví 30. „narozeniny“, jsou v plánu nejrůznější akce. A my budeme slavit v pondělí 4. května. V Krajské knihovně Vysočiny v Havlíčkově Brodě vystoupí i v rámci Dnů umění nevidomých nám už známá Alena Terezie Vítek. Moc se těšíme. Ke konci roku 2025 ukončil členství Mirek Wasserbauer, dnes jsme přijali Petru Hoškovou, je nás tedy zase 45. V prosinci proběhl koncert Radka Novotného. Takže ti, kteří se ho zúčastnili, nám povyprávěli, jak se jim to líbilo a že si  ho moc užili. To nás moc těší! Hodiny běžely, my jsme diskutovali, povídali, dovybrali členské příspěvky, předali časopisy a ve 14 hodin za námi přišla spisovatelka, překladatelka, zakladatelka a pořadatelka Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě, paní Markéta Hejkalová. Přivítali jsme ji mezi sebou po pár letech už podruhé. Přišla nám představit svou novou knihu Století na vlnách, povyprávěla i přečetla úryvky. To hlavní na nás ale čeká, až si ji přečteme, poslechneme. Kdo by chtěl, může i v bodovém písmu! Paní Markéta byla tak laskavá a knihu o pěti svazcích, nám darovala. Děkujeme ještě jednou, moc si toho vážíme. Kdo se ztratil v Laponsku. Tak se jmenuje dětská kniha, kterou paní Hejkalová začala psát ve Finsku, před dvěma lety se k ní vrátila a dopsala ji. Tu nám také přinesla ukázat. I leckteří nekoukaví členové byli rádi, že si oba tituly mohli osahat, cítili vůni papíru a slyšeli šustění stránek. Došlo i na otázky a odpovědi. My se budeme těšit, že se třeba zase někdy sejdeme a užijeme si další hezké společné odpoledne.