Aktuality v pobočkách (odbočkách)

Dnes jsme si vyzkoušeli SUDOKU. Dnešní úvodní hodina byla věnovaná především těm, co SUDOKU vůbec neumí a těm, co SUDOKU nemají rádi. Nakonec z hodinky byly dvě hodinky a všichni co odcházeli měli SUKOKU rádi a základy již uměli.

V pondělí 17. srpna dopoledne si naši uživatelé služeb užili parádní bowlingové klání ve Vsetíně. Mezi hody a fanděním jsme stihli probrat uplynulé dny a také představit plán nadcházejících akcí.

V pátek 14. srpna 2026 se uskutečnil již 12. ročník celodenní akce Valašská olympiáda, která nabídla bohatý program pro všechny věkové kategorie. Ideální letní počasí přispělo k příjemné atmosféře a pohodovému průběhu celého dne. Akce se zúčastnili také významní hosté – místostarostové města Valašské Meziříčí Yvona Wojaczková a Petr Nachtmann a za obec Lešná starosta Jaromír Zavadil a místostarostka Hanka Škrlová.

Pomoc, podpora, prevence i inspirace na jednom místě.

Léto = pobyt venku = turistika. Mezi naše oblíbená místa patří Jelení louky nad Pecí pod Sněžkou.

Tak už i my…. Mezi naše nové aktivity jsme zařadili  „Naše kuchtění“.

I dnes jsme si pěkně zapřemýšleli. Jako každé pondělí jsem si v POSEZu zahráli SLOVNÍ POKER.  

Dnes vyhrála Lenka s 73 b.

Sportovně založené odpoledne v podání naší pobočky!

Ve středu 12. srpna jsme letos již podruhé navštívili galerii Pekelné sáně v Kroměříži zaměřenou na prezentaci současného českého a evropského umění.

Výroba slunečnic

Ve čtvrtek 27. srpna 2026 se vypravíme na vycházku do Velkých Losin s historičkou paní Lipenskou. Provede nás lázeňským parkem a přiblíží historii i zajímavosti tohoto jedinečného místa. Společně si projdeme hlavní část lázní, zastavíme se u významných objektů a vyslechneme poutavý výklad o místních tradicích a osobnostech a samozřejmě se zastavíme i na něco dobrého. Sraz v 8:15 hodin na nádraží ČD Šumperk, odkud se společně vydáme vlakem do Velkých Losin. Vstupné 50,- Kč.

V úterý 25. srpna 2026 pořádáme komentovanou prohlídku Expozice hudebních nástrojů v Ostružné, která patří k nejrozsáhlejším a nejzajímavějším sbírkám svého druhu v Česku. Uvidíme přes 700 nástrojů ze všech kontinentů kromě Antarktidy – od evropských houslí, kytar či akordeonů až po exotické instrumenty, jako je čínské erhu, indický sitár, africké bubínky, tibetská trubka rkang dung nebo nádherně zdobená barmská harfa saung gauk. Sbírku, která dnes čítá více než 900 kusů, vytvořil muzikant a nadšený sběratel Ing. Miloslav Muselík. Po prohlídce se zastavíme na oběd a vrátíme se domů.  Sraz  je v 8:10 hodin na nádraží ČD Šumperk. Vstupné 60,- Kč.

Kontakt pro přihlašování je 775 438 145  

Ve čtvrtek 20. srpna 2026 společně poznejme tajemství vesmíru v Planetáriu Ostrava. Zažijeme program Vesmír všemi smysly – poutavé putování mezi planetami a jejich měsíci, cestu časem i prostorem a fascinující příběhy ukryté mezi hvězdami, doplněné moderními projekcemi a jedinečnou atmosférou. Sraz je v 7:15 hodin na nádraží ČD Šumperk, odkud se společně vydáme na cestu; kvůli cestě expresem je nutné přihlásit se co nejdříve, abychom mohli včas zajistit místenky, nejpozději do 14. 8. 2026. Vstupné 150,- Kč.

Kontakty pro přihlašování jsou 775 438 145, 736 671 585

V úterý 18. srpna 2026 se setkáme na muzikoterapii s Bobinou, která se uskuteční venku v restauraci Na Krásném; čeká nás společné bubnování, zpívání s muzikanty, hra na ukulele i další rytmické nástroje, díky nimž si užijeme uvolněnou atmosféru a radost z hudby. Sraz je v 9:30 hodin před budovou SONS v Šumperku, odkud se společně přemístíme.

Kontakt pro přihlašování je 775 438 145 

V srpnu plánujeme další letní cyklovýlet, a to v pátek 14. srpna, sraz ve 12:45 hodin před SONSem. Zájemci, hlaste se prosím předem Jiřímu Jančíkovi na tel.: 775 438 147 kvůli zajištění řidičů a tandemů. Hlaste se prosím zavčas, protože počet míst je omezený.

         Plánujeme navštívit oblíbené přírodní biocentrum Hosenu u Bohuslavic, které je vhodné ke koupání. V případě horkého počasí si proto nezapomeňte vzít plavky s sebou. Během naší cyklovyjížďky si dopřejeme odměnu ve zmrzlinárně v Leštině u pomníku. Trasa by měla být o maximální délce 42 km.

Termín i cíl výletu se mohou změnit s ohledem na počasí a „odolnost“ účastníků.

Ne, nejde o ideální obvod pasu uchazečky o titul Miss čehokoliv ... Tato čísla vymezují minimální a maximální délku uloveného kapra, kterého si úspěšný rybář v havlíčkobrodském revíru může odnést domů. To byla jedna z mnoha zajímavostí, které jsme se dozvěděli od pana Václava Vyorala, dlouholetého člena a činovníka Českého rybářského svazu v Havlíčkově Brodě. Téma minulé přednášky Martina Firona znělo - rybníky na Havlíčkobrodsku, rybaření a vodní hospodářství tedy pěkně navázalo. Koncem devatenáctého století byly rybníky a řeky díky živelnému způsobu rybolovu doslova vypleněny. O chov a násadu mladých rybiček se nikdo moc nestaral. Do Německého Brodu přijel roku 1897 profesor Antonín Jan Frič, který inicioval vznik spolku, zajišťujícího nápravu. Mimochodem, tomuto vědci je připisován výrok „kapři si sami rybník nevypustí“, jehož smysl se týká něčeho úplně jiného, než ryb. V roce 1900 měl nově založený spolek přibližně šedesát členů, v současnosti jich má Český rybářský svaz v regionu již kolem sedmi set. Kromě úseku Sázavy a Šlapanky obhospodařuje 38 rybníků o celkové rozloze 35 hektarů. Pro členy platí poměrně striktní pravidla, určující jednak dobu, kdy se určité druhy ryb smějí lovit a kdy jsou naopak hájeny, vymezují délku či hmotnost úlovku, kterou si rybář smí ponechat i počet kusu na jeden den. Žijí zde i druhy ryb, které jsou chráněné a jejich lov je zcela zakázán. Pokud taková ryba zabere, musí ji rybář okamžitě vrátit do vody. Rybářská stráž i sami členové dbají na dodržování těchto zásad. Za jejich porušení hrozí „hříšníkům“ nejdříve pouze domluva, při opakovaném či velmi závažném prohřešku i odebrání rybářského oprávnění.  Havlíčkobrodští rybáři mají také štěstí v tom, že jejich spolku patří již dlouho nemovitost přímo v centru města, kde mají zároveň k dispozici vodní nádrže a sádky. Věnují se odchovu násad kaprů a štik, díky nim jsou stavy ryb udržovány v rovnováze. Dá se říct, že potom zaslouženě „sklízejí plody své práce“. Rybaření je tak trochu způsob života. Kombinuje hodiny a hodiny pobytu v přírodě, klidu a relaxace, aktivního odpočinku i chvíle vzrušení, pocitu uspokojení z úspěšného lovu. Koneckonců i zdravé a chutné zpestření jídelníčku. Pan Vyoral s sebou na ukázku přinesl i pár kusů rybářského náčiní, které jsme si mohli prohlédnout a osahat a on vysvětloval, k čemu co slouží. Zodpověděl také několik otázek a bylo znát, že ryby jsou opravdu jeho srdcovou záležitostí. Když nám ještě prozradil, že se mu blíží devadesátka, nechtěli jsme tomu ani věřit. Zatleskali jsme, poděkovali a na památku věnovali usměvavé sluníčko a drobné pozornosti. Děkujeme Františkovi za to, že nám zařídil takové zajímavé a pěkné povídání.

V roce 2016 vyšlo prázdninové číslo našeho - tehdy odbočkového, nyní pobočkového - časopisu bez názvu. Do té doby jsme téměř rok vydávali společně s jihlavskými kolegy Pohodu, ve které si členové mohli přečíst aktuality a příspěvky jak z jihlavského, tak havlíčkobrodského spolku. Především z technických a organizačních důvodů jsme se pak rozhodli, že se pustíme do vydávání časopisu vlastního. Prvním krokem bylo vyhlášení ankety , jak že se bude jmenovat. Přišlo přes čtyřicet zajímavých, nápaditých a leckdy opravdu vtipných návrhů, ze sedmi „finalistů“ vyhrál ten Eliščin - Paprsek. Na druhém místě Zornička a na třetím Slunečnice. V září 2016 vyšel první Paprsek. Je to neuvěřitelné, ale příští měsíc tedy zahájíme již jedenáctý ročník. Během deseti let stoupl jak počet čtenářů, tak - díky Vítkovi Dvorskému a Františku Kováříkovi - také posluchačů. Podstatně se zvýšil i počet stránek. Otiskli jsme mnoho zajímavých článků, například příspěvky od autorů a načitatelů audioknih, improvizovaných rozhovorů s mnoha přáteli a podporovateli. Velmi oceňujeme, že někteří z členů jsou ochotni podělit se o své zážitky a dojmy z výletů a akcí, Pepa neúnavně zásobuje vtipy a knihovničkou. Při jedné z porad pracovníků a předsedů SONS přišlo na řadu i téma pobočkových časopisů. Padl návrh, zda by název všech „informátorů“ v republice neměl být stejný, sjednocený. Proti tomu se zvedla poměrně velká vlna nevole a většina poboček hájila možnost, aby si každá mohla nadále vydávat časopis se svým oblíbeným názvem. Mnozí pracovníci nebo předsedové si stěžovali, že tvorba časopisů spočívá pouze na nich, členové že nic psát nechtějí. Proto máme velkou radost, že mnozí z vás příspěvky posíláte, a tak je Paprsek naším společným dílem. Upřímně vám děkuji. A moc, moc děkuji Mančině, která časopisu věnuje spoustu času a energie. Takže - vydáme se společně do dalšího desetiletí, ať s naším Paprskem trávíte příjemné chvíle a těším se na vaše příspěvky.