Aktuality v pobočkách (odbočkách)

Vážení členové a příznivci Oblastní odbočky SONS  Česká Třebová

dne 28. února na naší odbočce probíhalo Masopustní veselí a o tom si můžete přečíst více po otevření článku

Vážení členové a příznivci Oblastní odbočky SONS  Česká Třebová

přinášíme Vám upozornění na změnu provozní doby Tyflopomůcek Praha

PROVOZNÍ DOBA TYFLOPOMŮCEK PRAHA

Pondělí a úterý: 9:00 až 14:00,

středa a čtvrtek: 9:00 až 12:00 a 13:00 až 18:00

 Nově:

V pátek od 9:00 do 12:00

V úterý 27. února jsme se s našimi členy sešli, abychom strávili příjemné a zábavné dopoledne, věnované společnému tréninku paměti.

"Mám pocit, že lidé si myslí, že když člověk nevidí, tak musí lézt po zdech. Skutečnost se má tak, že slepci žijí, jak to jde," říká nevidomý opavský masér Petr Pavelek.

Zveme vás členskou schůzi, která se tentokrát koná 6. března 2024.

Pozor změna, tentokrát se v Muzeu sejdeme druhý čtvrtek v měsíci a posunuli jsme také čas o půl hodiny dříve. Přednáška bude na téma Práce restaurátora v muzeu. 

Zveme vás členskou schůzi, která se koná 7. února 2024.

Děkujeme městu Beroun za dotaci na nájem + služby rok 2023 na naše kontaktní místo

Díky tomu nás mohou klienti i nadále navštěvovat a my jim můžeme stále zprostředovávat lepší služby a věnovat se jim individuálně podle jejich potřeb.

Děkujeme městu Beroun za dotaci v roce 2023

na rekondiční pobyt lázně PODĚBRADY

Naši členové každý rok rádi pobyt využívají k seberozvoji a zlepšuje jim to život s hendikepem.

Martin Firon z Muzea Vysočiny v Havlíčkově Brodě je velmi dobrý vypravěč a my opakovaně a rádi využíváme jeho ochoty podělit se s námi o zajímavosti z historie. Přišel za námi také v pondělí 19. února odpoledne do zasedací místnosti, kde se sešlo sedmnáct zájemců o povídání o slavných osobnostech města. Mezi prvními přišel také Jiří Prokš, který se o našem spolku dozvěděl teprve nedávno a my jej rádi mezi sebe pozvali. Srdečná přivítání, navařit kávu a čaje, na talířky něco dobrého na zub, chvíli pohovořit a už je půl druhé. Pan Firon přichází a začínáme. Sedíme tentokrát v lavicích, pěkně jako ve škole.  

Více se dočtete v našem časopise. 

Z důvodu teplého a deštivého počasí, a tudíž nedostatku sněhu, byla Jizerská padesátka zrušena. Na moji Jihlavskou šedesátku nemělo počasí skoro žádný vliv. Šedesát jihlavských kilometrů jsem si v průběhu ledna a února rozdělil do deseti etap po šesti kilometrech na den, tak počasí se u mě měnilo a střídalo, jak na běžícím pásu. Slunečno, oblačno i zataženo. Teplo, chladno i mráz. Bezvětří, vítr, déšť a různé kombinace všech jmenovaných. Akorát sníh mě nezastihl. Nevadí, nemusím mít vše. Úplně stačil déšť. To na konci jedné z etap, jsme i s doprovodem byli pěkně mokří. Nebo v chladném větru nám hezky zčervenaly tváře. A když hřálo sluníčko, tak jsme se i trochu zpotili. Všechny etapy jsem odjezdil na Masarykově náměstí. Neměl jsem na nohách lyže, ale brusle. A nebyly to závody, ale klidné ježdění.

Milí přátelé,

přinášíme vám nové vydání našeho zpravodaje Sonsáček na jarní měsíce březen-duben 2024. Ve zpravodaji naleznete spoustu nových informací a také plno aktivit, na které vás tímto srdečně zveme. Budeme se těšit na vaši účast.

V případě zájmu o aktivity se prosím hlaste telefonicky nebo e-mailem.

Osvětová činnost naší odbočky spočívá v účasti na akcích měst a obcí. Jde většinou o prezentace sociálních služeb. Pravidelně se takovýchto aktivit účastníme v Novém Jičíně, Frenštátu pod Radhoštěm a Kopřivnici. Na těchto aktivitách seznamujeme zájemce s našimi službami, kompenzačními pomůckami a kolektivními aktivitami, které připravujeme.

DORÁŠEK - březen 2024
měsíční  ZPRAVODAJ

Ano. Vážně, to byl můj první masopust. Hanka mě pozvala, ale vůbec se mi nechtělo. Vymlouvala jsem se, že mi to mamka nedovolí. Byla jsem překvapená. Hanka to nevzdala a mamku doslova uprosila. Bude spát u nás a starší bráška nás pohlídá. Jela jsem. Přiznávám se. Nerada. Hanka mi u nich všechno ukázala. A tak jsem vlastně zjistila, jak moc doma pomáhá. Já sice taky, ale jinak. U nich byla zvířata. A dost. Nasmály jsme se. A já si všechno vyzkoušela. A dokonce jsem prošla. Bylo mi z toho tak nějak hezky. Asi ve mně přece jen něco z mamky a babičky bylo. K večeru jsme šly ještě pomoct s výzdobou sálu. Druhý den, už od rána chodily masky po dědině a muzika s nimi držela krok a vyhrávala. Zastavili se u každých dveří a bylo hodně veselo. Všichni museli do kola. Odmítnout tanec s maskou? To nesmíš! Ať je to medvěd, nebo čert. Pak už všichni skončili v hospodě v sále. S Hankou jsme se skoro nezastavily. Nepůjdeme už domů? Vždyť to teprve začalo. A taky to začalo. Párkrát jsem se snažila nenápadně vytratit ze sálu, ale vždycky mně popadl chlupatej, a už se mnou točil. To snad ne! Připadala jsem si, jak na kolotoči. Masky si mně podávaly pěkně dokola. Když pochovávaly o půlnoci basu, seděla jsem u stolu už bosá. Hanka se smála. Je poznat, že na zábavy nechodíš. Přiznávám se Hani. Je první a asi poslední. Počkej, vyspíš se a zítra bude dobře. Domů mě nesl čert, který mně celý večer naháněl a hlídal. Vyklubal se z něj Hanky bráška. Neboj se. Do pekla nepůjdeš. Jen domů. Spala jsem asi dřív, než se mi hlava dotkla polštáře. Druhý den jsme po obědě šlapaly k vlaku. Tak co nožky? Usmívala jsem se. Takže masopust za rok zase bude? Uvidíme Hani. 

Příspěvek napsala Marie Šmejkalová