VÝSTAVA VÝTVARNÝCH PRACÍ NAŠEHO ČLENA PAVLA

Velikou Pavlovou láskou jsou auta a světla v jakýchkoliv formách a podobách. Lampy, světla na automobilech, semafory, světýlka vánočních stromků ... Zná technické systémy jejich propojování a fungování, pozná vozidla podle světel, hlavně když to barevně bliká. Před několika lety začal kreslit zcela originální a osobité obrázky. Jak je nazvat? Snad barevné fantazie, snad jistý druh naivního umění, v němž propojuje technické kresby světelných zapojení a poezii obyčejných věcí. Stačí mu k tomu kancelářský papír, lepidlo, tužka, fix, pastelky. A velká dávka trpělivosti, nadšení a doslova mravenčí práce na detailech. Pod jeho rukama vznikají výtvory úctyhodných rozměrů, lepí dohromady třeba čtyři, šest nebo dvacet papírů podle toho, kam jej vede jeho fantazie a nápad. Pestré barvy, nejrůznější tvary včetně geometrických, ale v jeho obrázcích uvidíte vedle sebe kytičky, zvířata, půllitr piva a jiné a jiné. Postupem času Pavel zdokonalil jak techniku, výrazové prostředky i schopnost dokonalého propracování detailů.   

V říjnu loňského roku pořádala naše odbočka SONS tradičně výstavu kompenzačních pomůcek v budově AZ Centra. Řekli jsme si, že by bylo hezké využít tuto příležitost a prezentovat tam i Pavlovy obrázky. Na chodbě Senior Pointu jsme již měli výstavu děl zrakově postižených výtvarníků, bylo na co navázat. Návštěvníci Dne otevřených dveří si barevné maxi miniatury se zájmem prohlíželi a moc se jim líbily. Pavlovu maminku Janu napadlo obrátit se na Krajskou knihovnu Vysočiny a Hana Lacinová se ochotně ujala organizátorské role ...

V pondělí 15. července se konala vernisáž. Pavel s sebou přinesl rozpracovaný obrázek a ukazoval, jak jej tvoří a postupně přidává dílek k dílku. V patnáct hodin jsme se sešli mezi vystavenými obrázky s popisky, Hanka Lacinová nás přivítala a několika větami akci zahájila. Velkou radost způsobil našemu mladému tvůrci Josef Charamza, ředitel Střední průmyslové školy stavební v Havlíčkově Brodě, kde se Pavel vyučil. Vzpomínal, jak mu každé pondělí ráno v sedm hodin Pavlíkův úsměv vždycky zlepšil náladu. Bylo vidět, že pan ředitel má z úspěchu a veřejné prezentace prací svého bývalého žáka upřímnou radost. Podívat se na vnukovu výstavu přijeli také prarodiče, za odbočku jsme se zúčastnily Mančina a já. Od knihovníků i od nás dostal hrdý autor drobné dárky, jak jinak než kreslicí potřeby. Při prohlížení jednotlivých obrázků se nám dostalo podrobného vysvětlení, kde a jak konkrétní nápad vznikl a co představuje. Bylo to moc milé setkání a na Pavlovi bylo vidět, jak je spokojený a šťastný. Opravdu si to zaslouží a my všichni mu budeme moc držet palce, ať se mu daří v kreslení, v práci i v osobním životě. 

Na vernisáži jsme se sice sešli jen v komorním počtu, ale mnoho lidí mělo a bude mít možnost obrázky si prohlédnout až do 30. srpna.