Podzimní strašení

Kdo má rád podzim, užívá si i svátky s ním spojené. Ponuřejší deštivé dny nemusejí slibovat jen deprese a smutky. Taková procházka zamlženou podzimní krajinou zasypanou šustivými závoji různobarevného listí pročistí mysl. A můžete rovnou přírodu obrat o materiál na tvoření podzimně laděných věnců a různých dekorací.

Pohyb nebolí, a když jo, najdete třeba nejbližší kavárnu a s pomocí oříškového dortíku a horkého pomeranče se zázvorem vyženete z kostí chlad a z těla možný, do té doby skrývající se neřád.

Přestože nás blížící se dušičky nutí trochu zpomalit a zavzpomínat na ty, kteří už tu nejsou, v kolektivu u nás se spíš zasmějeme. Na své blízké vzpomínáme celoročně a víme, jak moc by je těšila radost ze života, který se pro nás nezastavil a každým dnem píše nové kapitoly.

Už v minulých letech se u nás našli pěstitelé dýní, a tak jsme si mohli vyrobit vlastní výzdobu. A pokud je dýně třeba ještě navíc vhodná na polévku, o to lépe.

Letos se k nám zatoulala jedna obří, kterou jsme patřičně zpracovali. A když už dušičky, přidali jsme ještě několik duchů.

Vždy se totiž snažíme krom těla zapojit i mozek a kolikrát jsou to právě naši tvořiví klienti, kteří nás inspirují.

Na jednoho ducha budete potřebovat:

čistou bílou ponožku, vatovou výplň, bylinky (my měli levanduli), provázek a špejli. To všechno logicky zkombinujete, dozdobíte očima, které můžete buď namalovat fixou, nebo nalepit kupované. Sehnali jsme je v jednom z obchodů, kde mají úplně všechno, takže otázka: „Prosím vás, máte oči a čumáky,“ je vůbec nepřekvapila.

Bylinkový duch může viset ve skříni, nebo ho zapíchnete do květináče. Klidně by s vámi mohl jezdit autem, nebo sídlit doma na wc, kterážto místnost bývá duchů plná celoročně, takže jeden navíc už se ztratí.

Tak příště zase u něčeho jiného.