POVÍDÁME SI.. TENTOKRÁT S ILONOU LOUŽECKOU
- Paní Loužecká, můžete se nám představit a něco o sobě říci?
Jsem vystudovaná zdravotní sestra a vychovatel pedagog volného času – mám ráda lidi a dění kolem lidí. Díky své práci mohu být neustále v kontaktu s nimi a uplatnit tak to, co jsem se snažila během studií získat … jinak jsem maminkou čtyř dcer, mám skvělého manžela a úžasnou rodinu. V práci jsem mezi bezvadnými lidmi, takže mohu s čistým svědomím říci, že jsem šťastná !!!
- Co Vás přivedlo do Senior Point?
Dne 1. 4. 2014 jsem nastoupila na pozici ředitelky Oblastního spolku ČČK Havlíčkův Brod – kromě daných věcí, které Červený kříž zajišťuje, jsem měla velký cíl… a to, zajistit klub pro seniory. Chtěla jsem prostě pracovat s touto věkovou skupinou. Bohužel prostory původní kanceláře mi tuto činnost neumožňovaly (prudké schody, malé prostory apod.). Zašla jsem tehdy za panem radním Hermannem a sdělila mu mé plány. Aniž bych tušila, sociální komise pod vedením pana místostarosty Ing. Kuželky měla v plánu zřídit Senior Point a nevěděli, kdo by jej mohl vést. Využila jsem tehdy situace a šla „do toho“. Fungujeme již třetím rokem a troufám si říci, že spokojenost je na obou stranách.
- Pro klienty připravujete spoustu aktivit a možnosti. Co všechno nabízíte?
Skutečně nabídka činností je velice pestrá. Kromě pravidelných aktivit, jako je zdravotní cvičení, zdravotní monitoring, pétanque, nordic walking a rukodělné dílničky, se mohou návštěvníci těšit na přednášky zaměřené na bezpečnost v seniorském věku, kurzy sebeobrany, přednášky o historii města, cestopisné přednášky, výtvarné kurzy apod.
Máme otevřeno každý den od 8 do 12 hodin. V pondělí a ve středu navíc ještě od 13 do 17 hodin. Je možné si k nám jen přijít a posedět, počkat na odjezdy autobusů nebo na plánovanou návštěvu u lékaře. Máme k dispozici dva počítače s přístupem na internet, kde si mohou senioři vyřídit veškerou korespondenci, vyhledat si potřebné informace. Pokud si neví rady, rádi jim pomůžeme a vyhledáme, co potřebují.
Je možné se u nás zaregistrovat v rámci projektu Senior pasů.
Spolupracujeme se sociálními službami města Havlíčkův Brod, Občanskou poradnou a dalšími organizacemi.
- Co podle Vašeho názoru seniorům nejvíce chybí, co postrádají?
Seniory, kteří k nám docházejí, bych rozdělila na tři skupiny – jedna skupina se skládá ze seniorů, kteří jsou více sami. Zemřel jim manžel, manželka… kamarádka a oni najednou nemají k sobě „toho správného parťáka“. U nás si mohou popovídat s podobně laděnými seniory, anebo jen tak si posedět u kávy, přečíst si noviny. V tom nejlepším případě se tito senioři zapojují pravidelně do činnosti a navštěvují nás téměř denně. Druhá skupina se skládá z velice aktivních seniorů, kteří se neustále vzdělávají a hltají nové informace. Třetí skupina je skupina seniorů, kteří nás navštěvují v nepravidelných intervalech – buď mají chuť přijít mezi další seniory, nebo mají cestu do Havlíčkova Brodu, anebo prostě chtějí využít některých služeb, které jim nabízíme.
- Jste také ředitelkou oblastního spolku Českého červeného kříže Havlíčkův Brod. Pomáhat lidem je zřejmě Vaše životní poslání, že?
Jak jsem se již zmínila – práce s lidmi mě baví a pomáhat druhým je součástí mého života. Od malička vyrůstám s tělesně postiženým strýčkem, o kterého se staráme společně s mojí maminkou a tatínkem – viděla jsem tuto pomoc od svého dětství a beru to jako samozřejmost, přirozenost. Vyrůstají s „touto přirozeností“ i naše dcery … kdybych jim mnohokrát vysvětlovala, jak je dobré pomáhat druhým – nikdy by to nemělo takový efekt, jako když to vidí u nás dospělých.
Při mateřské dovolené jsem chodívala jako dobrovolnice do přibyslavského pečovatelského domu cvičit seniory na lůžku a občas jednoho klienta na vozíčku vzala na výlet, procházku do přírody apod. Holčiny mi pomáhaly a opět to byly nádherné chvilky pro mě jako matku – není nad dobrý vzor. Dneska vím, že pomohou komukoliv a nikdo jim nemusí nic připomínat, vysvětlovat… prostě je to pro ně přirozené … a na to jsem neskutečně pyšná !!!
- Je hodně těžké skloubit vytížení prací a Vaši velkou rodinu?
Nebudu se chlubit tím, jak vše zvládám na výbornou – není tomu tak .. rozhodně doma nemám vše načinčané, tak jak tomu bývalo, když jsem byla matka na mateřské dovolené. Ale děti chodí v čistém, vyžehleném prádle. Snažím se vařit zdravější jídla, a to hlavně o víkendu. V týdnu děti i manžel obědvají v jídelně a v restauraci, takže řeším jen studené večeře. Pokouším se zavést v domácím prostředí co nejméně stresu.. když není něco ten den, tak se nehroutím (ale byly časy, že bych se snad i zbláznila z nedodělané věci) … prostě jsem přehodnotila hodně věcí – máme čtyři zdravé děti, spokojené manželství a bezva rodinu. Mám práci, která sice není finančně ohodnocena, ale asi opravdu není všechno o penězích… svoji práci miluju a pokud jsem spokojená v práci, doma a sama se sebou – troufám si říci, že se to vše odráží na fungování a skloubení práce i rodiny.
- Pokud Vám zbývá ještě trochu volného času, máte nějaké koníčky? Jak nejraději odpočíváte?
Moc času nemám – děti mají hodně kroužků. Dvojčátka chodí na mažoretky do velice úspěšného souboru, který často jezdí na různá mistrovství a soutěže. Ty dvě mladší mají zase plavání, zpívání, cvičení. Rádi jezdíme na kolech a kolečkových bruslích. V zimě milujeme lyžování a bruslení. Tatínek je velký závodník – lítá na motorovém paraglidingu – takže někdy lítám od jednoho k druhému… ale takhle mě to asi vyhovuje a je to způsob relaxace. Neumím odpočívat způsobem, že bych si lehla, koukala na televizi apod …. neuměla jsem to nikdy… ale je možné, že se to časem změní a budu šťastná, když si budu jen tak sedět a dívat se… takže abych odpověděla přímo na otázku.. nejraději odpočívám při aktivním zapojení do běžných rodinných aktivit.
- Máte ráda knihy? Můžete uvést tři Vaše nejoblíbenější?
Byly doby, kdy jsem knihy hltala… pak nastala dlouhá pauza a já nebyla schopna udržet víčka při čtení .. jeden řádek jsem četla několikrát a stejně nevěděla, o čem se tam píše…
Před dvěma lety nastal zlom a já „zhltla“ úžasnou knihu (pěkně tlustou knihu!!!) Zlodějku knih – parádní knížka, od které jsem se nemohla odrhnout.
Pak to bylo ještě pár knih ... ale nejvíce si užívám pohádek, které čtu holčinám.
Teď jsem opět v té fázi, že moc nestíhám a večer usínám dřív, než se položím.. takže vyčkávám na lepší časy …
- Kdybyste mohla mít tři přání, jaká by byla?
... bude to znít jako klišé … ale samozřejmě bych si přála, abychom byli všichni zdraví a šťastní a lidé se nezabíjeli v nesmyslných bojích…
Lidé začali být příliš konzumní a neustále „štěkají“, jak jim něco vadí, jak dělají všichni všechno špatně a jak strašně špatně si žijeme a špatně se máme. Tak mým přáním kromě zdravíčka by bylo, aby si lidé více vážili jeden druhého, měli se více rádi, usmívali se na sebe, chovali se k sobě slušně a nezáviděli si, naopak byli přející.
- Na závěr poprosím o Váš oblíbený citát - motto.
Chovej se k ostatním tak, jak si sám přeješ, aby se k tobě druzí chovali.
Děkuji za rozhovor, přeji hodně zdraví, štěstí, pohody a úspěchů v pracovním i osobním životě.
Za čtenáře Havlíčkobrodského Paprsku Marie Heilandová