POVÍDÁME SI S ...
- Paní Lacinová, můžete nám nejprve něco o sobě povědět?
Bydlím v Havlíčkově Brodě a mám toto město moc ráda. Patnáct let pracuji v Krajské knihovně Vysočiny. Jsem ráda mezi knihami, ale zároveň i mezi lidmi.
- Byly knihy Vaší zálibou už od malička? Vzpomenete si na tu nejmilejší knížku?
Knihy mám ráda už od malička. Kniha u nás nikdy nechyběla pod vánočním stromečkem nebo jako dárek k narozeninám. Maminka pracovala mezi knihami celý život, takže i mne toto prostředí ovlivňovalo. Za svou nejmilejší dětskou knihu považuji Děti z Bullerbynu od Astrid Lindgrenové.
- Vypadá to, že se „blýská na lepší časy“ a nová knihovna se v Brodě opravdu stavět bude. Co by v ní - podle Vás - nemělo chybět, na co se těšíte?
Těším se na to, že pro lidi i knihy tam bude důstojný prostor. Stejně jako kniha potřebuje péči, i člověk potřebuje místo, které využije po svém.
Někdo pro tiché studium, další pro setkání s přáteli. I knihovníci a knihy budou v jedné budově a ne rozstrkaní po městě.
- Co Vám vadí a co Vás těší na čtenářích, kteří si vypůjčují v knihovně?
Dovolím si použít část mailu, který přišel od naší kolegyně
(v současné době na mateřské dovolené): máme úchvatné čtenáře, kteří vrací pocintané knížky, a přijde jim to na pohodu, kteří chtějí doporučit něco fakt pěkného na čtení, kteří poprskají celý pult s tím, že jdou od doktora, a tak si ještě chtějí něco půjčit, než zalehnou, kteří nechápou význam slov průkazka je nepřenosná, které ovšem milujeme, protože co bychom si bez nich počali, že. Knihovničina je zkrátka služba, a já mám ráda, když někdo přijde, pochválí, co jsme mu minule doporučili nebo nám oznámí, že to máme fakt špatně zařazený nebo tuto knihu nemáme půjčovat nikomu citlivému.
- Kdybyste měla možnost strávit jeden den ve společnosti některého z dřívějších či současných autorů (autorek), koho byste si vybrala?
Na to bych si netroufala, raději bych strávila den s lidmi, kteří čtou podobnou literaturu a povídali bychom si, co nás zaujalo, rozzlobilo nebo pobavilo.
- Jak relaxujete, jaké máte koníčky?
Relaxuji s knihou. Někdy je těžké mému okolí vysvětlit, že když mi nechají trochu času na čtení, pak se budu zase 100% věnovat jim. Také ráda poznávám zajímavá zákoutí České republiky nebo relaxuji prací na zahradě.
- Co Vás v poslední době nejvíce potěšilo?
Těší mne naše čtyři vnoučata. Poslední se narodilo vloni na Štědrý den, takže byl opravdu štědrý.
- Ráda cestujete? Máte na Vysočině oblíbená místa?
Cestuji ráda, a to hlavně po Česku. Hrozně ráda se vracím na Lipnici. Na podzim jsme si s manželem vyšlápli na kole do Havlíčkovy Borové. Ale také ráda poznávám Prahu. Takovou tu ne turistickou.
- Jaké tři knížky byste si vzala na dovolenou na pustý ostrov?
Takovéhle výběry nemám příliš ráda, ale určitě by to byla kniha Zdeňka Jirotky Saturnin, Anna Karenina a atlas České republiky nebo světa. Když někam jedu, jsem ráda v „obraze“.
- Na závěr prosím o Vaše oblíbené motto - citát..
…a čím jsem byl, byl jsem rád (Jan Neruda).
Moc děkujeme za rozhovor, přejeme jen to dobré a těšíme se na další setkávání s Vámi.