LITERÁRNÍ EVROPOU – 5. ETAPA (2) ČÁST DRUHÁ: FINSKEM

Tady studoval, žil a zemřel Frans Eemil Sillanpää (1888-1964) – jediný finský laureát Nobelovy ceny za literaturu („za hluboké pochopení a vynikající stylistické umění, s nímž líčil život prostého lidu své země a finskou přírodu v jejich vzájemných vztazích“ – citace z odůvodnění Švédské akademie 1939).

Psal pohádky, fejetony, eseje, povídky, novely a romány. Z těch zmiňme tři:

Prvotina „Život a slunce“ – příběh milostného trojúhelníku, ve kterém se již objevuje pro autora tradiční téma venkovského prostředí a jeho přírody.

V románu „Zbožná bída“ jako první z finských umělců odsoudil násilí bratrovražedné občanské války v zemi v letech 1917-1918.

Mezinárodně se proslavil románem „Umírala mladičká“ (vydaný 1931, zfilmovaný 1937). Příběh zmarněného života nechybí ani v naší KDD:

https://www.kdd.cz/file.php?id=30400

V Helsinkách se narodil i zemřel Mika Waltari (1908-1979), pseudonymem Kristian Korppi – spisovatel, překladatel, novinář, scenárista a dramatik.

Hrdinou jeho kriminální série je komisař Palmu; ale asi nejznámější dílo je historický román „Egypťan Sinuhet“.

[Knihy „Pád Cařihradu“ a „Nepřátelé lidstva“ přeložil Marek Světlík, který v 70. a 80. letech 20. století vyučoval jazyky na Gymnáziu pro zrakově postiženou mládež v Praze.]

Vedle Helsinek leží město Espoo, kde před pár lety zemřel Arto Paasilinna, autor humoristických románů, v nichž zobrazuje běžný život ve Finsku na venkově, který čtenáři většinou představuje z pohledu prostých mužů ve středním věku. Říká se, že právě díky Paasilinnově tvorbě se podařilo zvýšit zájem o finskou literaturu.

Při dalším procházení provincií Uusimaa jsme zašli do vesnice Sammatti. S ní je spjat Elias Lönnrot (1802-1884) – spisovatel, filolog a sběratel lidové poezie. Je známý sestavením finského národního eposu „Kalevala“.

Další helsinskou rodačkou byla Tove Janssonová (*1914) – spisovatelka, ilustrátorka, malířka a karikaturistka – autorka dětských knížek o muminech.

Ovšem za těmi jsme se museli vypravit po jižním pobřeží do lázeňského městečka Naantali u Botnického zálivu na západě, 10 km od města Turku.

[Ti, kdo s námi v roce 2022 putovali na Severní pól, už tyhle skřítky s bílou srstí, ocasem a velkým čenichem, kterým maličko připomínají hrochy, znali a nováčkům jednotlivé obyvatele muminího údolí ochotně představovali.]

A jelikož jsme pak křižovali Finsko na severovýchod, ve městě Tampere jsme narazili na mumínčí muzeum.

Přibližně 150 km severovýchodně od Tampere leží Jyväskylä, největší město v provincii Střední Finsko a ve Finské jezerní plošině.

Odtud pochází Sofi-Elina Oksanen (*1977) – romanopiskyně, dramatička a vydavatelka. Píše především psychologické romány, jejichž hlavními hrdinkami jsou ženy. (Několik jich je v KDD.)

Kuopio ve východním Finsku je administrativním centrem provincie Severní Savo. Pro naše putování je zajímavé, že zde v 19. století vznikly dva významné literární salony: salon Minny Canthové, která byla sama autorkou realistických a psychologických románů; a škola Järnefeltových, z níž se nejvýrazněji prosadil Juhani Aho, zprvu realista a mapovatel finské industrializace, později novoromantik.

Stočili jsme se na severozápad, abychom se dostali do Laponska, nejsevernější provincie ve Finsku. A v tamních velice řídce osídlených končinách jsme kupodivu mohli pomyslně navštívit 3 místa.

Těsně pod severním polárním kruhem leží administrativní a obchodní centrum Rovaniemi. Ve svých necelých třiceti letech zde zemřel Timo K. Mukka (*1944), jehož tvorba propojovala realismus, mysticismus a silné emocionální prožitky. Jeho nejznámější román „Země je hříšná píseň“ (1964) vyvolal kontroverzi kvůli otevřenému popisu sexuality a drsného života v Laponsku.

Město Ylitornio na břehu řeky Tornionjoki, která tvoří hranici mezi Finskem a Švédskem.

Narodila se tu Rosa Liksom (*1958), jejíž skutečné jméno je Anni Ylävaara. Ve své tvorbě často zobrazuje drsnou realitu severního Finska, život na periferii i podivné, groteskní postavy. Mezi její nejznámější knihy patří:

„Kupé č. 6“ – příběh o cestě vlakem přes Sovětský svaz (získal prestižní cenu Finlandia a byl zfilmován);

„Paní plukovníková“ – román inspirovaný životem finské spisovatelky a nacistické sympatizantky Anniky Idström.

 Ještě než jsme přešli Skandinávské hory do Norska, 130 km severně od Rovaniemi jsme navštívili rekreační obec Kittilä, kde se narodil Arto Paasilinna, jehož jsme už zmínili.

Našli jste mezi finskými autory svého oblíbence? Napište.

#VirtualniPochody

#LiterarniEvropou