Křížem krážem Evropou - 2. etapa

Publikováno 21.10.2022 13:36 Hluší Zdeněk


 

Na 2. etapu jsme se vydali částečně po trase, kterou znají ti, kdož jezdí do Chorvatska k Jadranu.

V městečku Limbus nedaleko Mariboru, na severu Slovinska, se nachází [Slovenian Instructors Association - Centre for guide dogs and assistant dogs SLO-CANIS].

A kousek dál na sever, necelých 30 km od Grazu čili Štýrského Hradce - hlavního města rakouské spolkové země Štýrsko, v městečku Ilztal sídlí [Independence Dogs Austria, formerly Gerstmann Maria Assistenzhundeschule].

 

Uhnuli jsme pak do nejzápadnějších rakouských zemí Tyrolsko a Vorarlbersko (ta je druhá nejmenší co do rozlohy i počtu obyvatel; zde se mluví takovými dialekty, že i znalci němčiny z naší smečky by měli problém se domluvit). Nad Bodamským jezerem jsme překročili Rýn do Švýcarska.

Tam působí vícero členů IGDF. Nejblíže od Rakouska, v Regionu Sankt Gallen, jsme mohli navštívit [Stiftung Schweizerische Schule für Blindenführhunde] ve městě Goldach.

Druhou navštívenou „psí školou“ mohla být [Verein für Blindenhunde und Mobilitatshilfen (VBM)] ve městě Liestal na severozápadě země. Můžeme si mimochodem připomenout, že v roce 1959 právě tady zemřel hudební skladatel Bohuslav Martinů, nebo že v blízké Basileji donedávna žila černá labradorka Katty, sestřička našeho souputníka Kodyho z Mathildy...

Za třetí školou jsme se vydali na jih, do francouzskojazyčného regionu Vaud, kde ve městečku Lucens nedaleko Lausanne sídlí [Fondation Romande Pour Chiens-Guides d’Aveugles].

 

Od Ženevského jezera jsme pak stoupali k Velkému Svatobernardskému průsmyku ve Walliských Alpách. S nadmořskou výškou 2473 m je nejnižším místem mezi dvěma nejvyššími alpskými horami Mont Blanc a Monte Rosa. Tudy údajně prošel se slony Hannibal a daleko později Napoleon (a auta tudy projedou jen v létě, jinak musí využít níže proražený tunel). Mohli jsme se občerstvit v Hospicu svatého Bernarda (byl otevřen pro poutníky už roku 1049), kde se začali chovat tažní psi plemena bernardýn.

 

Aby nás v průsmyku nezastihly první říjnové vánice, rychle jsme sestoupili do nejřídčeji osídleného italského regionu Aosta a přišli do naopak lidnaté Lombardie. Tam ve městě Limbiate sídlí [Servizio Cani Guida Dei Lions]. Etapu jsme ukončili po 1785 km v nedalekém velkoměstě Miláně.

 

Na fotografiích nyní představíme naše nejmladší souputníky:


Obrázky

Jak přes řeku suchou tlapkou? Jogi má jasno – přece PŘÍVOZEM! Jak přes řeku suchou tlapkou? Jogi má jasno – přece PŘÍVOZEM!
Něžná Keshu vyhlíží brášku Kliffa. Něžná Keshu vyhlíží brášku Kliffa.
Po náročné vycházce se Kliff zajde s paničkou osvěžit do kavárny. Po náročné vycházce se Kliff zajde s paničkou osvěžit do kavárny.
 „Jak já se v té Evropě domluvím? Chtělo by to slovník!“ rozhodla Illy a zašla do knihovny. „Jak já se v té Evropě domluvím? Chtělo by to slovník!“ rozhodla Illy a zašla do knihovny.
 „Až vyrostu, budu velký jako táta Ary! A určitě budu vyhrávat, takže si ty stupně vítězů vyzkouším už teď!“ rozumuje Ingo. „Až vyrostu, budu velký jako táta Ary! A určitě budu vyhrávat, takže si ty stupně vítězů vyzkouším už teď!“ rozumuje Ingo.

 


Video