Oblastní pobočka (odbočka) Jičín

Závěrečnou akcí měsíce byl ve středu 31. července výlet do Paleoparku v Nové Pace. Jedná se o zábavně-vzdělávací park s naučnou stezkou geologického dědictví oblasti a venkovní expozicí s nejrůznějšími artefakty a zkamenělinami. 

Paleontologický park se nachází v okrajové části Nové Paky, vznikl na místě významného naleziště zkamenělin. U vstupu se nás ujal průvodce parku, který nás seznámil s tím, co všechno tu návštěvníky čeká. Ukázal nám také české granáty, drobné tmavé kamínky, které po prosvícení zářily temně rudou barvou. Návštěvníci mají možnost si sami zkusit v parku tyto granáty rýžovat. Jsou tu k dispozici také mikroskopy, aby si zájemci mohli kameny prohlédnout pod velkým zvětšením, což využili i naši členové. Dále jsme zde viděli nejrůznější modely fosilií, jejichž strukturu, tvar a velikost bylo možné prozkoumat i dotykem. Některé zkameněliny jsou ukryté v písku a zemině a návštěvníci si je mohou vyzkoušet najít pomocí připraveného archeologického náčiní. Prošli jsme naučnou cestou s množstvím informačních tabulí o geologii a pravěké fauně a flóře. Park je vybudován na mírně svahovitém terénu a je velice vkusně upraven. Středem protéká uměle vytvořený potok do níže položeného jezírka. Z mostu přes jezírko se nám nabídl pěkný pohled na celý areál.

Po skončení prohlídky jsme se odebrali do centra města, odkud byl výhled na novopacký klášter a Suchardův dům. Poseděli jsme ještě v místní cukrárně a zakončili tak výlet do Nové Paky.

V sobotu 27. července proběhl pravidelný trénink v bowlingu. Sešli jsme se v Nové Pace v restauraci U Stránských ke společnému obědu a poté jsme se přesunuli do Sportovního centra. Bowlingu se naši členové účastnili s velkým sportovním nadšením.

Ve čtvrtek 11. července jsme se sešli v klubovně k pravidelnému cvičení na židlích, které se těší velké oblibě. Pod vedením naší členky jsme vyzkoušeli nejrůznější cviky a protáhli a procvičili celé tělo. Na konci cvičení byl ještě čas si oddechnout a posedět v klubovně. Zazpívali jsme si několik tradičních písniček a popovídali o programu a dalších aktivitách pro naše členy.

Na závěr měsíce června jsme podnikli delší procházku Lipovou alejí do Lodžie v Libosadu. Vyrazili jsme v 10 hodin dopoledne od naší klubovny a přes město se vydali k Lipové aleji. Procházka příjemně ubíhala, přálo nám počasí a ve stínu lip se nám šlo dobře. Došli jsme až do Libosadu a procházku zakončili příjemným posezením u kávy na zahrádce místní kavárničky. Odtud pak odvezl naše členy autobus zpět do Jičína.

Ve středu 5. června se ve velké zasedací místnosti Městského úřadu v Jičíně konala beseda s ochranářem Prachovských skal, panem Milošem Zemanem. Pan Zeman nám povyprávěl něco z historie tohoto území a vývoji vlastnictví oblasti Prachovských skal. Po Valdštejnově smrti v roce 1634 získal Velišské panství Jindřich hrabě Schlik a Velišské panství se stává součástí majetku tohoto významného rodu. Součástí majetku rodu Schliků jsou Prachovské skály i v současnosti.

Dozvěděli jsme se, čím vším mnozí návštěvníci Prachovským skalám škodí a jak je důležité tuto oblast a její přírodu chránit. Často se tu objevují věžičky postavené z kamenů, které ale ničí domov hmyzu, co se pod kameny ukrývá. Lidé také s oblibou „podepírají“ skály různými klacíky, vyškrabují do nich nápisy a v poslední době se začaly na skalách objevovat dokonce grafiti, které skály nenávratně poničí.

Ve velké oblibě je tato oblast také u horolezců. Někteří se chovají ohleduplně, jiní zase na přírodu skalního města moc nedbají. V současnosti se plánuje také otevření nové naučné stezky. Stezka by měla být přístupná i lidem s pohybovým omezením a handicapovaným lidem. Na stezce má být vybudováno několik informačních tabulek, které by v budoucnu měly být doplněny i o informace v Braillově písmu.

Na závěr besedy byl prostor i pro dotazy našich členů, kterých bylo opravdu dost. Někteří by rádi v budoucnu Prachovské skály navštívili a to právě díky snadnějšímu přístupu pro návštěvníky s pohybovým omezením.

Hned na začátku měsíce, v sobotu 1. června, se konala v kavárně U Amose vernisáž naší členky, paní Jany Pokorné. Vernisáž navštívilo množství lidí a paní Janu přišlo podpořit i několik dalších našich členů. Majitelka kavárny pronesla úvodní řeč a zahájení vernisáže doprovázela vnučka paní Jany hrou na kytaru. Poté byl prostor pro dotazy návštěvníků. Jana Pokorná tvoří obrazy dle vlastní představivosti a inspiruje se tím, co sama prožila. V jejích obrazech je ukryto nějaké poselství či myšlenka. Některé z obrazů byly během vernisáže prodány a celkově zde panovala příjemná atmosféra.

Na závěr měsíce, ve čtvrtek 30. května, jsme se vypravili na výlet do Úpice do místní hvězdárny.

Tady nás čekala zajímavá přenáška vedená panem Petrem Ulrichem. Dozvěděli jsme se spoustu informací a zajímavostí o naší sluneční soustavě i vzdáleném vesmíru. Hvězdárna má k dispozici množství haptických modelů planet, slunce a dalších objektů vyskytujících se ve vesmíru. Tyto modely během přednášky kolovaly mezi našimi členy, což bylo velmi přínosné.

Během přednášky jsme se zblízka podívali na to, co se děje na povrchu Slunce nebo jak probíhají fáze Měsíce. Viděli jsme snímky z planety Mars, kde se nachází nejvyšší hora Sluneční soustavy, vulkán Olympus Mons s těžko představitelnou výškou 25 km a průměrem 624 km. Nachází se tu také největší kaňon ve Sluneční soustavě, Valles Marineris. Tyto extrémy jsou způsobeny geologií Marsu, která se od té pozemské liší. Pan Ulrych nám přiblížil, jak a kde se ve vesmíru rodí nové hvězdy a jakými způsoby naopak zanikají. Vysvětlil nám, co se děje na plynných obrech jako je Jupiter či Saturn a jaké procesy probíhají v kometách při průletu kolem Slunce.

Na závěr nám ještě provedl ukázku síly slunečního záření. Na pozemku hvězdárny se nachází velké parabolické zrcadlo, které soustřeďuje sluneční paprsky do jednoho ohniska. Jako ukázku pan Ulrich přiložil k ohnisku kus dřeva, které ve chvíli vzplálo. Teplota v ohnisku může dosáhnout až několik tisíc stupňů Celsia. Po návštěvě hvězdárny jsme se zastavili na společný oběd v České restauraci ve Dvoře Králové nad Labem.

Poslední část přednášky o Novém Zélandu se konala v pondělí 27. května.

Ve středu 15. května jsme se v hojném počtu sešli ve velké zasedací místnosti Městského úřadu v Jičíně. Na téma historických pohlednic města Jičína nám opět přišel vyprávět pan Oldřich Havlíček. Navázali jsme na minulou přednášku, podívali jsme se pod Čeřovku, kde bylo dříve vojenské cvičiště. Samotný vrch Čeřovka byl v minulosti téměř vytěžen, nakonec byla ale těžba ukončena, aby byl kopec zachován a zůstala na něm také nepoškozená rozhledna Milohlídka. Do současnosti zde zůstal rozlehlý bývalý čedičový lom, který byl po určitou dobu využíván jako venkovní divadlo a nyní se zde občas pořádají hudební festivaly. Z vytěženého čediče byly zhotoveny dlažební kostky pro Valdštejnovo náměstí. Protože ale čedič nebyl kvalitní materiál, byl později nahrazen žulovými kostkami. Díky pohlednicím jsme viděli, jak dříve vypadal rybník Kníže a přilehlé koupaliště, které několikrát změnilo svou podobu. Podívali jsme se také na původní podobu budov a areálu jičínské nemocnice, který v nedávné době prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Mezi pohlednicemi byly významné budovy města, kostel sv. Ignáce, biograf Český ráj, Lepařovo gymnázium, Masarykova obchodní akademie nebo Průmyslová škola. Zajímavostí byla pohlednice z veletrhu, který se konal v ulici 17. Listopadu v místě křižovatky u kina a obchodní akademie. V dnešní době by už podobná akce na tomto místě nebyla možná, protože se jedná o frekventovanou komunikaci. Pan Havlíček nám ukázal i několik raritních pohlednic, at´už záměrně upravených nebo chybně zpracovaných. Vydavatelé si mnohé pohlednice upravovali podle svých potřeb, objevily se například dvě verze pohlednice kašny na Valdštejnově náměstí, kde na jedné si hrají děti a na druhé byly děti vyretušovány. Další z pohlednic byla zrcadlově obrácená nebo se na pohlednici objevila budova, které se v Jičíně vůbec nenachází. Celé město se hodně změnilo a mnohé ulice bychom v minulém století ani nepoznali.