DO TOKIA NA PARALYMPIÁDU – 1. ETAPA
Vyrazit, byť virtuálně, až do Tokia na zahájení letní paralympiády – to je výzva! Zvládneme to, když teď mnozí páníčci opět mohou pracovat a místo dlouhých procházek čeká pejsky stereotypní cesta na pracoviště a zpět?
To se asi honilo hlavou nejednomu přeborníkovi minulých pochodů. Naštěstí jsou naši psi dobří parťáci a umějí si pomáhat. A tak místo třicítky z minulé akce se na start postavilo hned 45 dvojic – pes a jeho člověk.
S vervou sobě vlastní se přihlásili i dva labradoří bráškové v předvýchově – Gray a Grimm. Když to jejich máma Chica zjistila, rozběhla se na start taky, aby na ty dva rošťáky dávala pozor. Vždyť je jim teprve rok! Babička Liffi moudře pokývala hlavou – jen ať se kluci učí od zkušenějších.
Přibylo i pár dalších labradorů, jedna goldenka, a hlavně 5 královských pudlů, kteří v minulých pochodech žádné zastoupení neměli.
A rozrostli jsme se i jinak – k Ivorovi z Nitry přibyl jeho bratr Indi ze Starej Lubovně a pudl Cézar z Levíc taky slíbil přiložit tlapku k dílu.
Jak už víte, vyrazili jsme 1. května od Hlavního nádraží v Praze. Ani jsme se nenadáli a byli jsme na 215. km v Brně, kde jsme přibírali další kamarády. Než se všichni shromáždili, tlouklo na Petrově poledne. Ti, kdo se divili, že je přece teprve 11 hodin, se o důvodu dozvěděli ze známé pověsti:
Hop a skok – a byli jsme na Slovensku. A že jsme cestou notně vyhládli, začali jsme se shánět po něčem k snědku – nejlépe po nějaké zdejší specialitě. A tou jsou – to ví snad každý – bryndzové halušky!
Postupně se k nám přidali slovenští kamarádi a netrvalo dlouho, byli jsme na kilometru 650 v Košicích. Odtud jsme se vydali na Podkarpatskou Rus. Pravda, mohli jsme si cestu zkrátit přes Polsko, ale to bychom nenavštívili Koločavu, místo spojené s Nikolou Šuhajem, známým především z „Balady pro banditu“.
A pak už jsme putovali Ukrajinou. Na kilometru 1434 nás čekal starobylý Žitomír, následoval Kyjev s řadou historických památek (to už jsme byli na kilometru 1575). Odtud jsme pokračovali do Černigova a ještě kousek dál. S Ukrajinou jsme se rozloučili jednou z mnoha lidových písní:
Za prvních 9 dní jsme ušli 1832 kilometrů. Ovšem víc než 10 000 jich máme před sebou.
Děkujeme všemkdo kromě výsledků zaslali i fotografie, hlavní poděkování dnes patří Martinu Hlaváčovi za zpracování mapek.
Obrázky