Rubriky


01/2018 Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS

Publikováno 07.12.2017 15:51 Zajíc Luboš


Informace a odpovědi na dotazy ze Sociálně právní poradny SONS 01/2018

Rubriku v roce 2018 zahájíme:

  • právními předpisy podloženou úvahou, zda jsou nevidomí povinni nosit bílou hůl, pokračovat budeme
  • seznámením s dávkami systému státní sociální podpory, konkrétně rodičovským příspěvkem, porodným a pohřebným a na závěr
  • přineseme několik informací k volbě prezidenta republiky.

Mají nevidomí nosit bílou hůl?

V následujících řádcích se pochopitelně nehodlám věnovat vysvětlování, jak zásadní a nezbytnou pomůckou je bílá hůl k efektivnímu samostatnému pohybu a orientaci nevidomých – ostatně o tom snad není pochyb, ale hlavně na TOTO TÉMA JSOU daleko povolanější odborníci - chci se však zaměřit na právními předpisy zakotvenou povinnost být při pohybu v exteriéru označen bílou holí.

Předpisem, který dává jednoznačný pokyn, je zákon o silničním provozu (z. č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), který v ustanovení § 67, jež je nadepsáno „Speciální označení vozidel a osob“, obsahuje odstavec 10 tohoto znění:

„Ke svému označení jako účastníci provozu na pozemních komunikacích užívají osoby nevidomé bílé hole a osoby hluchoslepé červenobílé hole.“

Říká-li právní předpis, že někdo něco dělá, pak to znamená, že to dělat má, resp. dělat musí, nechce-li ustanovení právního předpisu porušovat. Na důsledky, které s sebou může porušení této právní povinnosti nést, se zaměříme za chvilku, teď ještě doplňme znění zákona ustanovením prováděcího předpisu, které stanoví, jak má ona bílá, resp. červenobílá hůl vypadat. Konkrétně jde o vyhlášku Ministerstva dopravy č. 294/2015 Sb., která v § 21 odst. 2 upřesňuje:

„Speciální označení osoby nevidomé je bílá hůl, označení osoby hluchoslepé je hůl s bílými a červenými pruhy o šířce 100 mm. Bílá hůl i hůl s bílými a červenými pruhy musí být opatřena nejméně jedním reflexním bílým pruhem šířky 50 mm a nejméně souvislá třetina její délky musí mít průměr nejméně 12 mm.“

Od právním předpisem stanovených vlastností bílé a červenobílé hole se vraťme k tomu, jaké riziko hrozí nevidomému, který právní povinnost danou zákonem o silničním provozu poruší.

Občanský zákoník (z. č. 89/2012 Sb., v ustanovení § 2910 říká toto:

„Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

Co se rozumí absolutními právy? Lze přinejmenším uvést tato: právo na život, tělesnou integritu, zdraví, svobodu nebo vlastnictví.

Představme si tedy nevidomého, který půjde po jemu velmi dobře známé trase bez bílé hole, a cestou se srazí s chodcem, který si kvůli pádu na chodník poraní nohu. Tomuto chodci by se jistě podařilo vymoci náhradu veškeré utrpěné škody na nevidomém, který tím, že nebyl označen bílou holí, porušil právní povinnost, čímž došlo k porušení chodcova absolutního práva na zdraví.

Dokonce jsem se setkal s případem, kdy nevidomý chodec přecházel samostatně silnici, aniž by měl bílou hůl. A právě v této situaci byl sražen řidičem motorového vozidla; pokud by nevidomý bílou hůl s sebou měl, nejen že by se možná podařilo této nehodě předejít, ale také by s velkou pravděpodobností řidič plně odpovídal za způsobenou škodu, zatímco takto se snažil odpovědnosti zbavit, resp. Ji alespoň snížit poukazem na porušení právní povinnosti nevidomým.

Dávky státní sociální podpory - pokračování

Rodičovský příspěvek

Jak již bylo uvedeno v minulém článku, od 1. ledna 2018 dochází u této dávky k několika změnám. Neměnný zůstává limit, který může rodič na jedno dítě vyčerpat, jde o částku 220 000 Kč. Novinkou je však možnost čerpání částky 330 000 Kč, pokud se narodí dvoj či vícerčata.

I nadále platí, že pro stanovení výše a nároku na rodičovský příspěvek je rozhodující denní vyměřovací základ podle zákona o nemocenském pojištění. Velmi zjednodušeně lze říci, že jde o hrubý průměrný příjem za jeden den, který však ještě podléhá redukci dle stanovených redukčních hranic.

70 % třicetinásobku denního vyměřovacího základu je rozhodující i pro výpočet peněžité pomoci v mateřství, tedy dávky, která může výplatě rodičovského příspěvku předcházet. Rodič, jehož 70 % třicetinásobku denního vyměřovacího základu nepřesáhl částku 7 600 Kč, může volit měsíční výši rodičovského příspěvku právě až do částky 7 600 Kč, což dříve nebylo možné. Rodiče, jejichž 70 % třicetinásobku denního vyměřovacího základu částku 7 600 Kč přesahuje, (tedy ti s vyššími příjmy) si pak mohou zvolit měsíční výši rodičovského příspěvku až do výše uvedených 70 % třicetinásobku denního vyměřovacího základu. Důležité je říci, že pro výpočet nároku na rodičovský příspěvek lze vzít v úvahu denní vyměřovací základ kteréhokoliv z rodičů, tedy i toho, který o dítě nepečuje, tudíž je velmi pravděpodobný předpoklad, že u něj bude tato částka vyšší. Dále platí, že u rodičů vícerčat je rozhodující 1,5násobek uvedených limitů. Změnit si měsíční výši rodičovského příspěvku je možné vždy jednou za tři měsíce, a to na základě písemné žádosti.

Nárok na rodičovský příspěvek má i nadále rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, denně a řádně pečuje o nejmladší dítě v rodině. To mj. znamená, že pokud rodič nestihne vyčerpat celý limit na jedno dítě do doby, kdy se mu narodí dítě druhé, o nevyčerpanou částku „přichází“, příspěvek se mu začne vyplácet na další (nejmladší) dítě. I nadále lze dávku rozvrhnout maximálně do čtyř let věku dítěte.

Podmínka každodenní osobní a řádné péče je splněna i tehdy, pokud rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou, omezena je pouze návštěva jeslí, mateřské školy nebo jiného obdobného zařízení, a to pouze u dětí do dvou let věku.

Porodné a pohřebné

U těchto dávek k žádným změnám nedochází, proto jen připomeneme, že na porodné má nárok žena, která porodila své první nebo druhé dítě a rozhodné příjmy nepřekračují 2,70násobek jejího životního minima, resp. životního minima rodiny. Nárok na porodné má i žena, která převzala do trvalé péče nahrazující péči rodičů dítě mladší jednoho roku věku. V případě úmrtí ženy by nárok přešel na otce dítěte.

Částka na první dítě činí 13 000 Kč, na druhé dítě 10 000 Kč.

Pohřebné náleží osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo rodiči nezaopatřeného dítěte, výše pohřebného činí 5 000 Kč.

Volba prezidenta republiky

SONS obdržela oficiální informační leták od JUDr. Václava Henycha, ředitele odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra, který má za cíl informovat osoby se zdravotním postižením o možnostech a způsobu hlasování v nadcházejících prezidentských volbách; Tento leták byl inspirací pro následující informace.

První kolo volby prezidenta republiky proběhne v pátek 12. ledna od 14.00 hod. do 22:00 hod a v sobotu 13. ledna od 8:00 do 14:00 hod. Případné druhé kolo nás pak čeká v pátek a sobotu 26. a 27. ledna ve stejných časech.

Voličem je občan ČR, který alespoň v druhý den voleb dosáhl věku 18 let, pokud se tak stane až v druhém kole, může takový volič volit až v tomto kole.

Každý volič je povinen po příchodu do volební místnosti prokázat svoji totožnost. Voliči, kteří z nějakého důvodu nemohou volit v místě svého trvalého pobytu, mohou předem zažádat o voličský průkaz. To lze učinit osobně u obecního úřadu dle místa trvalého pobytu voliče, také však písemně. Písemná žádost musí být opatřena úředně ověřeným podpisem. Osobně lze o voličský průkaz žádat do 10. ledna do 16:00 hod., písemná žádost musí být doručena do 5. ledna.

Ve volební místnosti

Po prokázání totožnosti, případně po odevzdání voličského průkazu obdrží volič úřední obálku, do níž v prostoru k tomu určeném vloží hlasovací lístek. Hlasovací lístky volič obdrží buď do své poštovní schránky v místě trvalého pobytu, nebo je dostane přímo ve volební místnosti. Odebrání se do prostoru pro vložení hlasovacího lístku do úřední obálky je povinné!

Po opuštění prostoru určeného pro vložení hlasovacího lístku do úřední obálky vloží

volič tuto úřední obálku s hlasovacím lístkem před okrskovou volební komisí do volební

schránky.

Každý volič hlasuje osobně, zastoupení není přípustné. S voličem, který nemůže sám vybrat hlasovací lístek pro zdravotní postižení nebo z jiných důvodů, nemůže číst nebo psát, může být v prostoru určeném pro vložení hlasovacího lístku do úřední obálky přítomen jiný volič, nikoliv však člen okrskové volební komise, a voličem vybraný hlasovací lístek za něho vložit do úřední obálky a popřípadě i úřední obálku vložit do volební schránky. Hlasovací lístek se nijak neupravuje. Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou na předepsaném tiskopise, lístky přetržené, a ty, které nejsou vloženy do úřední obálky.

Poškození nebo přeložení hlasovacího lístku anebo provedení různých oprav na hlasovacím

lístku nemá vliv na jeho platnost, pokud jsou z něho patrny potřebné údaje. O neplatný způsob

hlasování jde, je-li v úřední obálce několik hlasovacích lístků.

Hlasování do přenosné volební schránky

Volič může požádat ze závažných, zejména zdravotních nebo rodinných, důvodů obecní úřad a ve dnech volby okrskovou volební komisi o to, aby mohl hlasovat mimo volební místnost, a to pouze v územním obvodu volebního okrsku, pro který byla okrsková volební komise zřízena. V takovém případě okrsková volební komise vyšle k voliči 2 své členy s přenosnou volební schránkou, úřední obálkou a hlasovacími lístky.

Druhé kolo volby proběhne tehdy, pokud žádný z kandidátů v prvním kole nezíská nadpoloviční většinu z platných hlasů odevzdaných v prvním kole.

Hlasovací lístky kandidátů druhého kola obdrží voliči až přímo ve volební místnosti.

 

Za Sociálně právní poradnu SONS v Praze přeje Šťastnou volbu

Luboš Zajíc


Podpora

Technické informace

763173 (od 28.10.2012)

Web technicky provozuje:

K jakémukoliv užití textů a obrázků uvedených na tomto serveru je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2012 - 2018 SONS ČR, z. s.

Ochrana osobních údajů (GDPR)

 

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.