Rubriky


Žaloba na ČT - anketa

Publikováno 24.01.2019 21:31 Volejník Rudolf


Vážená zrakově postižená veřejnosti, členové i nečlenové SONS,

v září 2012 se prezident SONS obrátil se zdvořilou žádostí na generálního ředitele České televize, aby zvážil možnost překládat slovem do úředního národního jazyka cizojazyčné zpravodajské vstupy tak, jak tomu bylo přibližně do roku 2011 a jak to činí všechny světové televizní stanice. Dostalo se nám odpovědi vedoucího zpravodajství, ve které jsme byli blahosklonně a otcovsky poučeni o nutnosti vzdělávat národ a o snažení ČT uspokojovat potřeby jejích vážených nevidomých diváků. V praxi se však nic nezměnilo a my jsme si položili otázku podobnou té dnešní (viz níže), zda nevidomým lidem opravdu vadí, když slyší malajštinu, turečtinu, angličtinu, korejštinu atd., atd. a nedovědí se třeba to, proč si prezident Turecka myslí, že jsou všichni Kurdové teroristi, nebo zda má větší tlačítko Kim či Donald Trump. V únoru a v březnu 2013 proto SONS ve své síti oblastních odboček provedla anketu s otázkou "Vadí mi, když se v televizním zpravodajství cizojazyčné vstupy nepřekládají do češtiny?". Z 508 respondentů pouze čtyřem praxe ČT nevadila. V květnu 2013 jsme tuto skutečnost generálnímu řediteli ČT sdělili, včetně další podpůrné argumentace (v jednom ze sledovaných týdnů se ve zpravodajství ČT mluvilo čtrnácti jazyky). Jelikož se nám už žádné odpovědi nedostalo, obrátili jsme se na dozorující orgány: na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání a na Radu pro Českou televizi (pozor, jedná se o dvě různé instituce s velerozdílnými pravomocemi). U Rady pro rozhlasové a televizní vysílání jsme byli vyslyšeni, nicméně zároveň poučeni, že tato Rada nemá České televizi co přikazovat. Rada pro Českou televizi má sice ČT co přikazovat, ale soudí, že není třeba cokoli měnit. A my pokračujeme u ochránkyně práv, jejíž pracovnice přesně pochopily, oč nám jde, že nechceme z televize dělat rádio a že nám jsou odpírány informace v důsledku jinde ve světě nevídané praxe. ČT zřejmě ochránkyni práv vyhodnotila jako partnera či protivníka pozoru nehodného a veškerá jednání zamrzla. To už se psal rok 2016 a IX. celostátní shromáždění SONS přijalo k počínání ČT poměrně ostře laděné prohlášení, které sdělovací prostředky ignorovaly díky existenci daleko zajímavějších skandálů a kauz. I poradili jsme se s právním útvarem ochránkyně práv a rozhodli, že nezbude než Českou televizi žalovat pro diskriminaci. Háček byl však v tom, že takovou antidiskriminační žalobu smí podat pouze fyzická osoba. Musel se tedy najít někdo z nás, kdo ponese kůži na trh. Žalobu nakonec podal Mgr. Václav Polášek, volený statutární představitel SONS za jednomyslné podpory Republikové rady a dalších osob – členů i nečlenů SONS.

První soudní jednání proběhlo dne 4. prosince loňského roku za účasti asi 25 osob z našich řad, které svou přítomností a příkladným korektním chováním soudci sdělili, že stojí pevně na straně žalobce. Soudce vyslechl argumenty obou stran a doporučil, aby spor žalobce a žalovaná vyřešili formou mimosoudního ujednání v podobě přiměřeného kompromisu; soudce očekává, že obě strany ze svých výchozích stanovisek poněkud ustoupí a dojdou k vzájemné dohodě. Pokud se tak ve stanovené lhůtě nestane, rozhodne soud.

Dne 8. ledna 2019 jsme se v souladu s pokynem soudce sešli v České televizi na prvním jednání. ČT opět vyzdvihla zvukový popis použitý ve zpravodajství jakožto nástroj k řešení celého problému. Postoj žalobce v této věci je následující: „ČT si již mnohokrát vyslechla naši zásadní tezi a to, že nechceme audio popis tam, kam nepatří, tedy do zpravodajských relací, a toho se držíme. Ale televize zase trvá na „vzdělávání národa aj.“ a neustále se snaží situaci řešit „vylepšováním“ audio popisu. Je to, jako když si pořídíte krásnou košili a z nějakého důvodu si na zádech vystřihnete velkou díru; a až přijdete na to, že to není úplně ono či Vás na to někdo upozorní, začnete vymýšlet, jak díru zalátat (jestli je lepší taková nit či jiná technologicky vylepšená, či pokrytá platinou nebo zlatem) – prostě bylo by nejlepší díru nedělat a bylo by po problému… Tudy ČT jít nechce a tlačí nás pořád do svého „úžasného“ formátu zpráv.“

Jednání vyústilo v příslib právní zástupkyně ČT, že připraví návrh řešení; tento návrh jsme právě obdrželi.

A tady nastává chvíle, kdy i Vy všichni můžete přispět k rozhodnutí, zda žalobce návrh České televize přijme či odmítne nebo připraví protinávrh. Nezapomínejme, že tu nejde jen o kauzu občana Václava Poláška, který se domáhá svého práva, ale o věc nás všech, které žalobce v soudním sporu zastupuje.

Abyste si mohli učinit náležitý obrázek, je načase citovat zmíněný návrh ČT:

1. Využití technické platformy audiopopisů: Vzali jsme v úvahu, že osobám se zrakovým postižením vyhovují audiopopisy u seriálů apod. pořadů, avšak u pořadu Události apod. jim jejich obsah nevyhovuje. Navrhujeme, že využijeme AD jako technickou platformu, ale obsahově budou vybaveny tak, aby byly kvalitnější a vyhovovaly informačně lépe osobám se zrakovým postižením. Odstranili bychom rušivé vlivy. Pro audiopopisy by byl vyčleněn redaktor resp. editor, který by na informační hodnotu „nových“ audiopopisů dohlížel. Uvažovali bychom i o střídání mužských a ženských hlasů v rámci jednoho audiopopisů k odlišení přímé řeči.

2. Podcasting: Jde o zvukovou formu k pořadu Události, přístupnou na webu České televize za 1 hodinu po odvysílání tohoto pořadu.

3. Zprávy pro zrakově postižené: Podobně jako vysíláme po dohodě se zástupci osob se sluchovým postižením výhradně pro jejich způsob vnímání určené zprávy, mohli bychom vyrábět samostatné zprávy pro osoby se zrakovým postižením výhradně pro jejich způsob vnímání.

4. Zprávy ve 23 s přemluvením cizojazyčné promluvy do češtiny: V úvahu by mohla přicházet varianta, že k pořadu „Zprávy ve 23“, který je zařazen do vysílání s časovým odstupem od Událostí, bychom zajistili přemluvení případné cizojazyčné promluvy do češtiny.

Pro naše rozhodování považujeme za stěžejní body 2. a 4., ve kterých ČT nabízí "podcasting" Událostí dostupný do jedné hodiny na internetových stránkách a zprávy ve 23:00 plně osazené do češtiny přemluvenými verzemi cizojazyčných zpravodajských vstupů; doporučuji, abyste v odpovědích na otázku, kterou vzápětí položím, brali na zřetel hlavně tuto okolnost.

Otázka pro Vás, členy i nečleny SONS zní: „má žalobce návrh České televize přijmout?“, Odpovídejte, prosím, „ano“ nebo „ne“; teprve poté přidejte vlastní komentář, pokud to považujete za nutné.

Kam a dokdy psát? Použijte, prosím, odkaz www.sons.cz/zalobanact-dotaznik nebo pište na adresu volejnik@sons.cz

Termín ukončení ankety: pátek 8. února 2019, 23:59.

Jménem žalobce i jménem Republikové rady SONS děkuji všem, kdo se nad věcí zamyslí a sdělí svůj názor.

R. Volejník


Podpora

Technické informace

812023 (od 28.10.2012)

Web technicky provozuje:

K jakémukoliv užití textů a obrázků uvedených na tomto serveru je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2012 - 2018 SONS ČR, z. s.

Ochrana osobních údajů (GDPR)

 

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.