ZLATÉ ČESKÉ RUČIČKY A VELKÉ SRDCE K TOMU

Publikováno 08.04.2016 06:59 Odbočka Havlíčkův Brod


Obrázek

ZLATÉ ČESKÉ RUČIČKY A VELKÉ SRDCE K TOMU

   Při plánování a přípravě akcí samozřejmě vybíráme takové aktivity, u kterých nám nebude na překážku zrakový handicap. Nepůjdeme na výstavu fotografií, ale procházka přírodou nebo povídání se zajímavým člověkem- to ano. Ideální možností soukromého i společenského prožitku je pro nás hudba. Někdo má rád dechovku, jiný country nebo klasiku, jazz či rock n´roll, každý „podle svého gusta“.

   Na počátku je obyčejný špalek, kus syrového dřeva z břízy, dubu, buku, jasanu či jiného tvrdého dřeva. Můžete se na něj posadit, postavit květináč nebo na něm štípat dříví. Pokud se ale dostane do dílny Chantek pana Václava Lindla a je shledán vhodným, má šanci stát se příslušníkem šlechtického stavu hudebních nástrojů, zažít obdiv a potlesk, rozproudit či uklidnit krev posluchačů a znít rytmem jejich srdcí.

   Přesvědčili jsme se o tom v pondělí 7. března v učebně Krajské knihovny Vysočiny v Havlíčkově Brodě. Ve spolupráci s paní Vrběckou uspořádala naše odbočka besedu s panem Lindlem, spojenou s ukázkami hry na hudební nástroje, které vyrábí. Slovo „vyrábí“ je téměř nevhodné, slyšíte-li, s jakým zaujetím, přehledem a láskou hovoří o všech krocích a postupech při zpracování. Vyžaduje to nejen fyzickou sílu, soustředěnost a nápaditost, ale také velký cit pro dřevo a hudbu zároveň. Každý nástroj, který dílnu opouští, je originál a jeho tvůrce ho i po letech bezpečně pozná. Pánové- kutilové- se zajímali o finty, jak zabránit praskání dřeva, jak se dělá to či ono, jak brousit, lakovat a tak dále.

   Byly nám představeny různé druhy bubnů a jakýchsi dřevěných bedniček, ze kterých se vyklubaly rovněž úžasné nástroje…

   Díky úderům, poklepům a plácání rukou se všechny nástroje rozeznívaly neuvěřitelně pestrou škálou tónů a rytmů. Po počátečním mírném ostychu jsme se do hraní opravdu originálními rytmy zapojili i my amatéři.  Nejeden návštěvník Krajské knihovny byl asi překvapen zvuky, které se ozývaly z jindy tiché počítačové učebny.

   Sešlo se nás patnáct a několik dětí, členové SONS i zájemci z řad veřejnosti. Atmosféra byla naprosto uvolněná, k zážitku přispěla i výborná akustika místnosti, úžasný relax a setkání se sympatickými a milými hudebníky, panem Lindlem a jeho kamarádem panem Plodíkem, to vše přispělo k opravdu příjemnému zážitku.

   Byli jsme pozváni k návštěvě dílny, v rámci podzimních dnů otevřených ateliérů, nebo někdy jindy. Udělalo nám radost, že se hostům mezi námi líbilo a byli také spokojeni.