Z pera našich členů: Luhačovice ve stínu povodní

Luhačovice ve stínu povodní

         14. září 2024. Toto datum si bude asi většina z nás dlouho pamatovat. Odjížděli jsme na rekondiční pobyt do Luhačovic v silném dešti a nikdo nevěděl, co zůstane za námi, ani co nás čeká.

         V Luhačovicích samozřejmě pršelo jako všude, před promočením nás zachránili Rosťa Miller a syn Marušky Nedělníkové – odvezli kufry i nás z nádraží do hotelu Vltava. Večer proběhlo seznamování a také informace, že budou změny v programu vzhledem k povodním a počasí, takže spousta plánovaných akcí se nemohla uskutečnit.

         Naše vedoucí pobytu Soňka s Renatou tvořily a zajišťovaly náhradní program za pochodu s rychlostí blesku. Proto jsme místo plavby Baťovým kanálem měli exkurzi s ochutnávkou lázeňských oplatků v rodinné firmě KARE, kde jsme si i něco málo nakoupili. Nebo exkurzi do Slunečních lázní s průvodkyní Janinkou, která nám zaníceně vyprávěla o jejich historii spojené s architektem Dušanem Jurkovičem i o působení Leoše Janáčka. Samozřejmě jsme vyzkoušeli některé prameny v lázních, třeba doktora Šťastného nebo Vincentku na kolonádě. Deštivé dny jsme využili k výrobě chobotnic z vlny, musím říct, že se všichni snažili a chobotničky byly kouzelné nebo poslechu četby o Pověstech z Luhačovic z úst paní Dáši Protivové. Jindy jsme se zabavili u stolních her a soutěží, kde jsme se hodně nasmáli. Přijela za námi Michaela Ševčíková s mladou kolegyní z Tyfloservisu z Olomouce, které nám povídaly o bílé holi a chování k nevidomému. Vše bylo završeno procvičením chůze s bílou holí v areálu lázeňského parku. Navštívil nás také pan Patrik Benda ze Spektry s ukázkou digitálních pomůcek pro osoby se zrakovým postižením. Všechny akce se prolínaly s masážemi, návštěvou solné jeskyně a inhalacemi minerální vody. Někteří stihli vyzkoušet bazén v Městské plovárně, vrátili se sice unaveni, ale spokojeni. Pátek byl jedním z mála dnů, kdy se mohlo splnit, co bylo v plánu, a to výlet za poznáním na zámek Vizovice spojený se zajímavě komentovanou prohlídkou a možností ohmatání si některých exponátů. Pokračovali jsme exkurzí a ochutnávkou v čokoládovně, zakončenou nákupem čokoládových dobrot. Restaurace U Tonka nás překvapila nejen dobrým obědem, ale také výzdobou v podobě různého nádobí a předměty, které se dříve používaly. Následovala malá zastávka v prodejně R. Jelínka na nákup „desinfekce krku“ a návrat do Luhačovic. Poslední večer byl ve znamení zhodnocení celotýdenního pobytu a aktivity „Udělej radost“ i s malým mlsem, což byla sladká tečka za pobytem. Neměla bych zapomenout na volný čas, který každý trávil podle svého, buď procházkou po lázeňském areálu, nákupy v různých obchůdcích, posezením v cukrárně či kavárně nebo tanečními večery. Seznámili jsme se s novými lidmi, vznikla zde nová přátelství, a to je dobrý důvod pro pořádání takových pobytů.

         Myslím si, podle komentářů ostatních i mých zkušeností, že se všem pobyt v Luhačovicích moc líbil, i když někdy zprávy z domova nebyly vždy veselé.

Vlasta Prokopová