Výzva pro odvážné

Zahoďte předsudky a objevte hmyzí svět.

Krekry ze cvrčků, červíci v čokoládě, nebo parmazánu. Kobylky, pálivé hmyzí dobroty? Že vám to připadá hnusné a nikdy byste se toho ani nedotkli? No a nechtěli byste to alespoň ochutnat?

Pro odvážné zájemce můžeme připravit ochutnávku zástupců světa hmyzu. Záleží jen na vás, kolik se nás sejde a jak si tento gurmánský zážitek užijeme. Možná jste už někde zaznamenali, že všechno maso, ať už je z čehokoli, chutná jako kuře. Tuhle hlášku známe z filmů. Na druhou stranu dle zkušeností ochutnavačů hmyzu, chutnají všichni broučci a broučice jako oříšky. No a kdo nemá rád oříšky?

Dejte nám vědět, jestli byste měli zájem a my objednáme balíček různých zvířátek a dáme si do čenichu.

Několik užitečných otázek, které usnadní rozhodování:

Proč bychom měli jíst hmyz?

Obsahuje plno bílkovin, železa, vápníku a navíc je jeho produkce velmi šetrná k životnímu prostředí. Jde navíc o vynikající způsob ozvláštnění jídelníčku.

Jak chutná jedlý hmyz?

V samotných produktech obsah hmyzu nijak nepoznáte. Ve vysušené formě se dá jeho chuť nejblíže přirovnat k oříškům.

Jak se jedlý hmyz usmrcuje?

Usmrcení hmyzu probíhá zcela humánně. Samotné usmrcení probíhá zchlazením, kdy živočich přirozeně přejde do stavu hibernace, a následným zmražením.

Jídlo budoucnosti?

Říká se, že hmyz je potravou budoucnosti. Že za několik desítek let už se bude jíst jenom hmyz místo masa z běžných hospodářských zvířat. Tato vize je pochopitelně diskutabilní a existují různé argumenty, které ji potvrzují i takové, které ji vyvrací. Pojďme se podívat na několik faktů, které nasvědčují pozitivnímu vývoji hmyzí stravy.

Ekologicky šetrný zdroj

Chov hmyzu je velmi šetrný k naší planetě v porovnání s chovem tradičních hospodářských zvířat. Hmyz vyžaduje mnohonásobně menší množství vody (až 22000 x méně) než běžné masné farmy na vyprodukování stejného množství proteinů. Stejně tak je to i s krmivem, hmyz potřebuje 12 x méně krmiva než dobytek. Pro chov hmyzu je potřebný jen zlomek areálu, který vyžaduje dobytek. Na produkci 1 kg proteinu potřebuje hovězí dobytek asi 200 m2, vepřový dobytek kolem 55 m2, asi 50 m2 drůbež. Hmyzu postačí pouhých 20 m2.

Do souvislosti s chovem dobytka se dává i produkce skleníkových plynů. Množství, které zejména přežvýkavci vyprodukují je ohromné. Chov dobytka se podílí až na 14,5 % skleníkových plynů z lidské činnosti. Hovězí dobytek vyprodukuje až 7 x tolik CO2 v porovnání s hmyzem.

Takže zařadit hmyz do jídelníčku jako alternativu běžných zdrojů bílkovin se ukazuje jako velmi ekologická strategie.

Hmyz vs. hospodářská zvířata

V současné době zdražování roste i cena masa. Chov teplokrevného dobytka je nákladný a zisk proteinů touto cestou se tak může prodražit. Hmyz je studenokrevný a je tak efektivnější v přeměně potravy na proteiny. Získat potřebné množství proteinů z hmyzu nemusí být tak nákladné jako u dobytka.

Jiným problémem současnosti je degradace půdy vlivem zemědělství. Hmyz není omezen na jediný typ stanoviště, proto mu nehrozí nebezpečí radikálního úbytku. Obývá lesy, pole i vodu.

Hmyz má vysokou rozmnožovací schopnost. Například samička cvrčka naklade v průměru najednou asi 200 vajíček. Během pár měsíců jsou na světě desítky dospělých cvrčků. Oproti tomu březost krávy trvá zhruba 9 měsíců a obvykle rodí jedno mládě, které dospívá kolem 10. měsíce života.

Hmyzí tělíčko se konzumuje celé. Nevzniká tak odpad v podobě kostí, vnitřností, šlach, kopyt či rohů.

Vitamínová bomba!

Neopomeňme, že tito bezobratlí jsou také zdrojem vitamínů. Vitamíny mají v organismu mnoho funkcí, od podpory imunity přes stimulaci metabolických procesů až po správnou funkci a tvorbu červených krvinek a nervového systému. V těle hmyzu najdeme vitamíny B1, B2 a B12, který se nachází pouze v potravinách živočišného původu. Dále tu nechybí vitamíny A, C, D, E a K. 

Ne každý ví, že potraviny živočišného původu jako jsou vejce, ryby, mléčné výrobky nebo maso, neobsahují žádnou vlákninu. Pro správnou funkci střev je nezbytná. Hmyz jí obsahuje velké množství! Vláknina hmyzu – chitin – tvoří jeho vnější kostru. Proto je na vlákninu tak bohatý.

Hmyzí tělo obsahuje živiny, které jsou nezbytné pro lidské tělo. A obsahují jich opravdu velké množství!

Sušené maso x cvrččí protein

Sušení masa bylo důležitou a přelomovou změnou v naší historii. Jednalo se o jednu z prvních úprav, která lidem umožnila skladovat maso po dlouhé měsíce a zároveň v něm udržet stejné hodnoty. V současnosti však sledujeme odklon od zaběhlých způsobů hospodářství k efektivnějším a ekologicky šetrnějším zdrojům bílkovin - jedlému hmyzu. Je tedy možné zcela upustit od tradičních potravin, jako je právě sušené maso a přejít například k potravinám na bázi cvrččího proteinu? A jak tato moderní surovina obstojí po nutriční stránce?

Zdroj obrázku cvrčka: www.nicepng.com

Zdroj většiny textu a prodejce hmyzích dobrot: https://www.grig.cz/