Výprava na Severní pól - 6. Etapa (Návrat)

Publikováno 09.02.2022 20:37 Hluší Zdeněk


Obrázek

Ze Špicberk jsme se vydali asi 250 km na jihovýchod k Ostrovu Naděje (Hopen) v Barentsově moři. Snad jsme potěšili pár lidí, kteří tu provozují norskou meteorologickou stanici. Ale pozor! V zimě žije na ostrově početná populace ledních medvědů, kteří za mírnějšího počasí moc nehibernují. Navíc jsou poněkud zmutovaní vlivem sovětských jaderných pokusů na nedalekém souostroví Nová Země (Novaja Zemlja).

[Dejme si na kuráž další vikingskou muzikU:

 https://drive.google.com/file/d/1yGASUuWHj6y65Xq6yaZ96LAso-Y1VIj_/view ]

 

Pak nás čekalo zhruba 650 km k severnímu pobřeží Norska. Hammerfest v kraji Finnmark je nejseverněji položeným městem nad deset tisíc obyvatel na světě. Na strategický význam zdejšího přístavu ukázali už Britové, když ho obsadili za napoleonských válek - ovšem tím udělali z Norů Napoleonovy spojence. Za druhé světové války tu měly základnu německé ponorky, které napadaly zásobovací konvoje do sovětských přístavů.

 

Cestou na jih jsme překonali Skandinávské hory, už poněkud nižší, než když jsme přes pohoří šli ze Švédska do Norska. Kousek od vrcholu hraniční hory Halti se nachází nejvyšší bod Finska (1324 m n.m.).

Vešli jsme do země s nejčistším ovzduším na světě. Podle Světové zdravotnické organizace připadá ve Finsku na jeden kubický metr vzduchu v průměru pouze 6 mikrogramů pevných částic (polétavého prachu). Tak snad jsme nikdo neměl dýchací šok.

[V České republice je to 15 mikrogramů. Avšak lidé v Praze, v Podkrušnohoří a na Ostravsku o tom mají jiné mínění...]

Bezkonkurenčně nejčistší vzduch je pak v tamní nejsevernější provincii Laponsku (Lapland), konkrétně v národním parku Pallas-Yllästunturi (je 3. největší ve Finsku).

 

Abychom se dozvěděli více o Sámech (u nás známějších pod pojmem Laponci), navštívili jsme město Inari, kde je centrum sámské kultury a velké sámské muzeum. Jestlipak poznal někdo z nás rozdíl mezi inarijskou, severní a skoltskou sámštinou?

[Finská zpěvačka Karoliina Kantellinen se ve své tvorbě inspirovala laponskými joikami. Následující píseň pojednává o řece Salmi:

 https://www.youtube.com/watch?v=t3o8TFn74n0&ab_channel=kantelar ]

 

Sestoupili jsme na úroveň našeho Polabí či moravských úvalů a nemohli jsme minout Rovaniemi - administrativní centrum Laponska a co do rozlohy největší město v Evropě. V jeho severní části jsme překročili polární kruh (na 66°30‘ severní šířky) a podívali se v sídle Santa Clause na ustájení soba Rudolfa, nejpopulárnějšího ze Santova sobího spřežení (vždyť právě v tom týdnu byly Hromnice a tudíž konec vánočního času).

Město také drží světový rekord: před pár lety tu zaznamenali nepřetržitý sluneční svit 122 hodin (slunce ani na chvilku nezapadlo a nebylo zakryto mraky). Ovšem to bylo pochopitelně v létě; teď jsme rádi za to, že den trvá pár desítek minut.


Obrázky

Přes hory, přes doly, přes zamrzlé moře ... (Mapka 6. etapy pochodu ze Špicberk do Rovaniemi) Přes hory, přes doly, přes zamrzlé moře ... (Mapka 6. etapy pochodu ze Špicberk do Rovaniemi)
„Kde jste všichni?“ Diví se Spike. „Už tu na vás čekám takovou dobu!“ (Borderkolie sedí na sněhu a rozhlíží se) „Kde jste všichni?“ Diví se Spike. „Už tu na vás čekám takovou dobu!“ (Borderkolie sedí na sněhu a rozhlíží se)
„Taky si trochu odpočinu,“ rozhodla se Chantalka. (Mladá goldenka sedí na zasněžené louce; obloha je modrá, sluníčko svítí, Chantalka vrhá stín) „Taky si trochu odpočinu,“ rozhodla se Chantalka. (Mladá goldenka sedí na zasněžené louce; obloha je modrá, sluníčko svítí, Chantalka vrhá stín)
„A kudy teď?“ Váhá Adélka. (Černá kníračka v zelené košilce vodicího psa se boří do sněhové závěje; rozhlíží se, kudy vede nejkratší cesta za paničkou) „A kudy teď?“ Váhá Adélka. (Černá kníračka v zelené košilce vodicího psa se boří do sněhové závěje; rozhlíží se, kudy vede nejkratší cesta za paničkou)
„S paničkou je mi dobře kdekoliv!“ Pochvaluje si Bianka. (V altánku: světlá goldenka stojí na zadních, jako by chtěla svou paničku obejmout) „S paničkou je mi dobře kdekoliv!“ Pochvaluje si Bianka. (V altánku: světlá goldenka stojí na zadních, jako by chtěla svou paničku obejmout)