Ve dnech 14.–17. června 2026 se skupina 24 osob se zrakovým postižením spolu se svými průvodci vydala na poznávací pobyt do Prahy.
Během čtyř dnů jsme navštívili řadu významných míst, která nám ukázala, že historie, kultura i příroda mohou být přístupné opravdu všem, pokud se najdou lidé ochotní přiblížit je i těm, kteří je nemohou vnímat zrakem.
Náš pobyt začal slavnostně. V kostele sv. Šimona a Judy jsme se zúčastnili oceňovacího koncertu s účinkujícími Petrem Bazalou, manželů Blažkových Kamile a Adama a Jakuba Blažka. po koncertu následovala večerní procházka Staroměstským náměstím. Kouzelná atmosféra historického centra Prahy byla krásným úvodem do dalších dnů.
Druhý den dopoledne jsme se vydali na Olšanské hřbitovy. Komentovanou prohlídku vedla paní Markéta Kučerová, která nás poutavě seznámila s historií tohoto významného pietního místa i s osudy mnoha známých osobností, které zde našly místo svého posledního odpočinku.
Odpoledne nás čekal jeden z vrcholů celého pobytu – návštěva Pražského hradu a výstavy Fragmenty paměti: Svatovítský poklad v zrcadle současného umění. Již při domlouvání návštěvy nás paní Kristýna Adámková upozornila, že vystavené exponáty jsou z bezpečnostních důvodů umístěny ve vitrínách a nebude možné je poznávat hmatem. Přesto jsme nabídku přijali, protože jsme věděli, že kvalitní výklad dokáže mnohé nahradit.
A naše očekávání byla bohatě naplněna. Paní Adámková nás po přivítání představila autorovi a kurátorovi výstavy Jiřímu Fajtovi, který se celé skupině věnoval s mimořádnou ochotou. Jeho poutavý projev, podrobné popisy exponátů i historických souvislostí a trpělivé odpovědi na všechny dotazy umožnily účastníkům vytvořit si velmi živou představu o vystavených dílech.
Velkým překvapením byla návštěva jeho odborné knihovny, kde jsme si mohli některé předměty prohlédnout hmatem. Zájem vzbudilo také originální designové křeslo, které si účastníci mohli osahat a lépe poznat jeho tvar i zpracování.
Další milé překvapení nás čekalo v salonku, kde paní Kristýna Adámková společně s paní Hejčovou připravily ukázku pomůcek určených návštěvníkům se zrakovým postižením. Reliéfy, materiály s Braillovým písmem i haptické modely názorně ukázaly, jak lze kulturní dědictví zpřístupnit lidem se zrakovým handicapem. Největší pozornost však právem patřila dvěma replikám Svatováclavské koruny, které jsme si mohli podrobně prohlédnout hmatem. Právě tento okamžik se stal pro mnohé účastníky jedním z nejsilnějších zážitků celého pobytu.
Večer jsme se přesunuli do hotelu Olšanka, kde proběhla oslava 30. výročí založení SONS. O příjemnou atmosféru se postarala country skupina Pěšáci ze Zlína a společenský večer byl příležitostí k setkání s přáteli z celé republiky.
Další den jsme zamířili do Botanické zahrady hlavního města Prahy v Troji. Program pro naši skupinu připravila metodička vzdělávání Mgr. Eva Novozámská, která se ukázala jako zkušená průvodkyně s mimořádným citem pro potřeby návštěvníků se zrakovým postižením.
Naše cesta začala mezi řádky Vinice svaté Kláry, kde vůni dozrávající révy doplňovaly rozkvetlé keře levandule. Pokračovali jsme do Ornamentální zahrady, kde jsme si mohli zblízka prohlédnout řadu nádherných bonsají, které zde zůstaly po právě skončené výstavě.
Po společném obědě následovala návštěva skleníku Fata Morgana. Po celou dobu průvodkyně poutavě popisovala jednotlivé rostliny, upozorňovala na jejich zajímavosti a nabízela možnost poznávání prostřednictvím hmatu i čichu. Účastníci si mohli osahat listy, kůru stromů i další přírodní materiály a rozpoznávat rostliny podle jejich vůně. Právě zapojení více smyslů proměnilo běžnou prohlídku v nevšední zážitek.
Skleník nás okouzlil nejen bohatou exotickou vegetací, ale také množstvím volně poletujících motýlů. Přestože je botanická zahrada rozložena ve svažitém terénu, byla trasa zvolena tak citlivě, že si ji mohli bez obtíží vychutnat všichni účastníci.
Večer jsme zakončili návštěvou Divadla Radka Brzobohatého, kde jsme zhlédli hudební komedii Vy nejste žena, pane!. Smích zaplněného hlediště i skvělé herecké výkony byly příjemnou tečkou za dalším bohatým dnem.
Poslední den pobytu jsme navštívili Mahlerovy sady se Žižkovskou televizní věží. Klidná procházka parkem poskytla prostor k ohlédnutí za uplynulými dny i k posledním společným rozhovorům před cestou domů.
Celý pobyt znovu potvrdil, že zpřístupňování kulturních i přírodních památek lidem se zrakovým postižením má obrovský smysl. Odborný výklad, možnost haptického poznávání a vstřícný přístup pracovníků navštívených institucí umožňují vytvářet si představu o místech a předmětech, které by jinak zůstaly pouze v rovině slov.
Za celou skupinu proto patří upřímné poděkování paní Kristýně Adámkové, panu Jiřímu Fajtovi, paní Mgr. Evě Novozámské, paní Hejčové i všem dalším, kteří se na přípravě programu podíleli. Díky jejich ochotě, profesionalitě a lidskému přístupu jsme si z Prahy odvezli nejen mnoho nových poznatků, ale především krásné zážitky a přesvědčení, že i osoby se zrakovým postižením mohou objevovat kulturní dědictví plnohodnotným způsobem, pokud jim k tomu někdo otevře cestu.
Ludmila Pavelková









