VÍKENDOVÝ POBYT V DĚTENICÍCH

Tento pobyt jsme s Karolínou  plánovaly dlouho a pečlivě, protože laťka byla po loňském Klokočí sakra vysoko.  A aby bylo všem jasné, že to bude napínavé hned od začátku, neodjížděli jsme najednou, ale hezky postupně – na tři party.

     Napínavé bylo hlavně to, aby všichni dorazili na základnu (pronajatý domeček) v nějakém rozumném čase. A to se podařilo, HURÁ! Pak následovalo ubytování (hergot, schody!) a konečně kafíčko a mňamky z domova. A už začaly dotěrné dotazy: co, kde, kdy a s kým budeme dělat? Tak jsme celou partu vyhnaly ven na procházku po malebné vesničce a přilehlém okolí. Když nám už začínalo kručet v bříškách, vrátili jsme na večeři. Pak následoval velice „bohatý kulturní“ program: pantomima, při které jsme více či méně úspěšně předváděli a hádali řemesla (zajímavý, že Karolínu jako dojičku a mě jako krávu uhodli všichni, ale ve Slávkovi toho stěhováka neviděl nikdo, žé) a oblíbené, všemi milované BINGO (ručně pletené teplé ponožky se výherkyním hodily hned večer).

     Večerka se lehce protáhla, takže ráno se nikomu nechtělo vstávat. Ale Květa se nevzdala svého plánu na rozcvičku a z pelíšků nás tahala hudbou. A cvičit! Někteří (třeba já) jsme rozcvičku zazdili, ale většina cvičila ochotně a radostně zvedala na posteli jednu nohu, druhou nohu... Jinde než s námi opravdu rozcvičku v posteli nezažijete!

     Po snídani jsem vytáhla náš nový objev – hru kroket. Nakonec hráli kromě Růži Šípkové všichni a hra se nečekaně zvrhla v těžký souboj. Určitě si zase brzo zahrajeme.

      Protože jsme měli na půl dvanáctou rezervaci na oběd, kolem jedenácté jsem začínala být lehce hysterická, že to nestihnem!!! Zato můj protipól, flegmatik Karolína, byla v poho: “To dáme“. Dali jsme to!

      A pak už byl slibovaný středověk – velký turnaj s rytíři na koních (po turnaji se leckdo i projel na cválajícím oři), následovala prohlídka zámku, kterou nás provázela luxusně šilhající čarodějnice, a nakonec jsme skončili v pivovaru na ochutnávce Piva lásky. Podle mě nic moc, ale já jsem spíš na víno. Slabší jedinci (třeba já) padali vyčerpáním a byli odvedeni na základnu, opilci zamířili do Středověké krčmy. Na večeři jsme byli komplet, a hlavně: všem moc chutnalo nebo se nám báli říct, že ne. Po večeři přišlo opět BINGO a pak obdržel každý účastník medaili za výdrž a také Diplom se svým šlechtickým jménem. Takže od teď mezi sebou máme lady Cvičku, lady Pivoňku, lorda Kofoloně, lorda Slivoně a další. Bylo úžasný, jak jste si ochotně klekali a nechali se pasovat, díky! Večerka se protáhla do časných ranních hodin, takže rozcvička byla stejně veselá jako v sobotu.

     Nedělní program byl operativně pozměněn. Nechali jsme si poradit od domorodců a jeli se podívat do asi 6 km vzdáleného muzea motorek JAWA. Oči zářily nejen těm našim velkým klukům, bylo to fakt hezký. A pak už jen obídek a domů!

     Co říct na konec? Jako vždycky byla velká legrace a naši péči všichni přežili ve zdraví, naštěstí. Tak ahoj na nějakém příštím výletě!

Lenka