Úspěchy našich sportovců
Vážení sledovatelé a příznivci,
i já bych se s vámi rád podělil o své zážitky a postřehy z Mezinárodního turnaje Paragames Breda 2019 v Holandsku viz příspěvky níže.
Nejprve dovolte, abych poděkoval sponzorům, bez kterých bychom se turnaje nemohli zúčastnit. Tato akce byla realizována z prostředků Světluška - Nadační fond Českého rozhlasu, dále Nadačního fondu Jana Šebka a Olomoucký kraj.
Bylo brzké páteční ráno, když se sedmičlenná skupinka Sigmáků včetně doprovodů a tlumočnice vydala na cestu. Nutno podotknout, že pro několik účastníků to byla vůbec první mezinárodní zkušenost, za kterou jsou velmi vděční. Cesta do Prahy utekla jako voda, autobus na letiště nám hezky navazoval a čekalo nás odbavení a let. Na letišti jsme měli objednanou asistenční službu, která nám velmi pomohla při obávaném a nepříjemném odbavení. Vše proběhlo bez jakýchkoliv problému včetně nástupu do letadla. I samotný let byl rychlý a příjemný. Po výstupu z letadla v Amsterdamu nás rovněž čekala asistenční služba, která nás převezla soukromým mikrobusem k příletové hale a provedli nás bočním východem, což nám ušetřilo zejména nepříjemnou mačkanici mezi lidmi. V příletové hale nás už netrpělivě vyhlíželi kamarádi Milan s Katkou, se kterými jsme se vypravili vlakem z letiště do centra Amsterdamu. Zde nám ukázali část centra a jako třešničku na dortu nás čekala plavba lodičkou vodními kanály, kterými je Amsterdam celý propletený. Byl to pro celou skupinu obrovský hodinový zážitek, za což jim opravdu moc děkujeme.
Večer jsme sedli na vlak a pokračovali asi hodinovou jízdou do města Breda, kde se Paragames konaly. Je třeba zmínit, že i v Bredě u vlaku nás čekala asistenční služba, která nám pomohla při východu z nádraží a nástupu do taxíků. Musím uznat, že asistenční služby a péče o handicapované spoluobčany a turisty v Nizozemí mají opravdu velmi vysokou úroveň.
Hotel byl čistý a krásný. Čekal nás zde pořadatel turnaje, který nám sdělil potřebné informace k soutěži a rannímu odjezdu.
V sobotu ráno po snídani nás auto odvezlo na místo konání turnaje. Paragames se konají každé dva roky. Letos se těchto her zúčastnilo celkem 18 sportů zdravotně postižených, přičemž showdownisté tvořili 10 % všech zúčastněných.
Nyní už přímo k turnaji. Akce se konala na zdejší střední škole, kde bylo velmi příjemné zázemí. Účastníci zde měli zajištěný nejen oběd, ale i další drobné občerstvení. Turnaje se zúčastnilo celkem 24 hráčů a 16 hráček z Německa, Francie, Belgie, České republiky a domácího Nizozemí. Hrálo se na sedmi stolech systémem skupin. Zápasy se vždy hlásily přes reproduktor a rozhodčí si hráče odváděli, což zajistilo hladký průběh bez zbytečného chaosu.
Já jsem ve své skupině skončil na 2 místě a podařilo se mi postoupit do čtvrtfinále, které se hrálo až v neděli. V tomto souboji jsem narazil na hodně známého a u nás obávaného Luboše Zajíce, se kterým se velmi dobře známe. Zápas byl dlouhý, ale nakonec jsem po třísetovém boji vyhrál a postoupil do semifinále. Tam mě čekal domácí Stefan, na kterého jsem narazil již v základní skupině a docela mě vyškolil. Jak se ale říká, každý zápas je jiný... V semifinále se mi tohoto hráče podařilo opět po velmi dlouhém boji porazit 2:1 a postup do finále byl na světě. Sám jsem tomu nemohl uvěřit, ale zároveň jsem se musel rychle připravit a soustředit na finálový zápas. Finále jsem hrál jsem s Belgičanem, kterého jsem téměř neznal. Hrálo se mi velmi dobře
a uvolněně. Po celou dobu jsem měl po boku své fanoušky, kteří fandili, jak se dalo. Jde vidět, že jsme dobrý tým, který se vzájemně skvěle podporuje. Finále se mi nakonec podařilo vyhrát 2:0 a vypukla velká exploze radosti... Chvíli trvalo, než jsem to vůbec vstřebal, neboť jsem to absolutně nečekal.
Jako krásnou památku jsem si z turnaje odvezl pohár a medaili. Pořadatel měl vše perfektně připraveno a zvládnuto. Prostředí bylo velmi příjemné a přátelské. Všichni jsme si odvezli cenné zkušenosti a poznatky z hry s hráči, které nepotkáváme tak často. Opět to pro nás byla velká zkušenost. Zajištěné auto nás odvezlo zpět na hotel, kde jsme si užili zbytek nedělního dne a připravili se na ranní odlet. Cesta vlakem z Bredy na letiště byla bez problémů a na letišti jsme si zařídili asistenční službu. Sice to byl docela oříšek, ale naše šikovná tlumočnice si se vším poradila na výbornou. Asistence nám pomohla s bezproblémovým odbavením a k letadlu nás odvezli speciální autobusoplošinou až k letadlu., plošina se zvedla do úrovně dveří a naše výprava mohla bez problémů nastoupit přímo do letadla. Byli jsme usazeni jako první a doletěli příjemným letem zpět do Prahy. I zde na letišti jsme měli asistenty, kteří nám pomohli z letiště na autobus. Poté jsme se vlakem vydali směrem na Moravu.
Byl to příjemný prodloužený víkend plný zážitků a nových poznatků, za což děkujeme.
David Hájek