Šumperští členové opět v Hosticích a zase na výbornou

ŠUMPERŠTÍ ČLENOVÉ OPĚT V HOSTICÍCH

A ZASE NA VÝBORNOU

Čím dál oblíbenější se stává tradiční setkání členů a příznivců odbočky, které rok co rok realizujeme v krásném prostředí u hostické Koliby. Letos toto přátelské setkání připadlo na první červnovou sobotu a přálo nám i počasí. Možná právě zvolené datum nebo uspokojující meteorologická předpověď nám pomohly v tom, že do Hostic dorazilo téměř osmdesát lidí z naší členské základny společně se svými blízkými a strávili zde slunečné sobotní odpoledne. 

Účastníci se na místo sjížděli postupně. Jakmile většina nahlásila příchod, akce byla zahájena a zábava mohla začít. Připravili jsme program, do kterého se nám podařilo, a to bez větší námahy, zapojit každého.

Společně jsme si zazpívali, vymýšleli rýmovačky na svá jména, někteří nás rozesmáli dobrými kameňáky a vtipnými básničkami. Kdo chtěl, mohl se jít projít do lesa a seznámit se s tamější přírodou, vyzkoušet si zastřílet z laserové pistole naváděnou zvukem nebo si jen tak posedět v hloučku svých přátel a vést s nimi rozhovory o všem možném. Samozřejmě nechybělo ani grilování selátka, které se stalo neodmyslitelnou součástí tohoto setkání 

A taková akce, jako je ta naše, se musí zvěčnit. Proto jsme nově zřídili tzv. fotokoutek, kde se každý mohl proměnit v někoho úplně jiného. A komu se nechtělo do fotokoutku přijít, fotokoutek přišel za ním. Chvilky strávené před fotoaparátem nebude jistě nikdo litovat, protože si odnesl nezapomenutelnou vzpomínku.  

Jsme rádi, že se tato akce mezi vámi ujala. Takovou účast, jako byla ta letošní, jsme nečekali. A nečekal to ani pan Vicenec, který neodhadl váhu selátka a porce byly o něco menší než obvykle. Jsme si toho vědomi a budeme se snažit, aby se tato situace příště neopakovala. I tak jsme přesvědčeni o tom, že se vám pobyt v Hosticích líbil a užili jste si spoustu zábavy. Máme důvod věřit, že se v příštím roce opět v hojném počtu a za dobrého počasí setkáme.

A co si o setkání myslí naši členové?

Anna Kallerová

V sobotu 1. 6. jsem se zúčastnila, a to již po několikáté, setkání slabozrakých a nevidomých v Hosticích. Počasí nám přálo a kromě dobrého jídla a pití tu byla výborná atmosféra. Opět jsem se seznámila s novými lidmi a pozdravila se s přáteli, s kterými nemám možnost se častěji potkat. Jsem za to velmi ráda.

Za uspořádání této akce pracovníkům odbočky patří velké díky, protože se snaží a stojí je to hodně úsilí. A toto setkání není zdaleka jediné, co pro nás připravují. Do další práce jim proto přeji hodně trpělivosti a energie. Už teď se těším, až se zase budu moci nějaké akce zúčastnit.

Stejně jako Anička Kallerová, i já se setkání na Kolibě v Hosticích zúčastnila. Tentokrát to však nebylo jako pracovnice odbočky, ale jako řádná členka. Proto se s vámi ráda podělím o svůj názor, který jsem si z této akce udělala.

Psal se rok 2016, kdy jsem se zúčastnila setkání poprvé. Od té doby do Hostic jezdím pravidelně a letos to bylo z mého pohledu úplně nejlepší. Hlavně mám radost z toho, že je o tuto akci takový velký zájem. Sama moc dobře vím, co obnáší připravit akci takového rozsahu, a proto mě potěšilo, že i ostatní z vás jejich práci a snahu dokážou ocenit. Není nic horšího, když se objeví člověk, který hledá jen chyby a přitom v životě sám nic neorganizoval.

Z celého setkání mám velmi dobrý pocit. Lidé se bavili, navazovali nová přátelství, vyměňovali si zkušenosti ze života a byli rádi, že mohou být součástí této společnosti. Tohle všechno jsem stihla zaregistrovat, když jsem se pohybovala v jejich blízkosti a prohodila s nimi pár slov. A nemusela jsem na ně ani vidět. Stačilo vnímat uvolněnou atmosféru, která všude kolem panovala.

Děkuji všem organizátorům a dobrovolníkům za to, že se nám celé sobotní odpoledne věnovali a snažili se pro nás udělat maximum.

                                                                                                    Libuše Skálová