René, já a Rudolf, chodíváme na golf

Publikováno 12.05.2025 10:45 Odbočka Šumperk


Obrázek

 

René, já a Rudolf, chodíváme na golf...

         Nebylo to nedělní odpoledne a rozhodně to nebyla ani nuda, jak pokračuje známá píseň. Bylo to pondělí dopoledne a my jsme si zašli na golf. Ona i tato věta je značně nadnesená, šlo zkrátka o takovou malou tréninkovou a poznávací seanci v místním golfovém klubu Rapotín.

         Celá akce byla naplánována ve spolupráci se šumperskou nemocnicí dokonce již na podzim, avšak kvůli nepřízni počasí jsme se k této krásné a do značné míry relaxační aktivitě dostali až letos v dubnu. A o co tedy šlo?

         Po počátečních pozdravech, ujištěních, kdo vše je v mikrobusu, jsme o desáté vyrazili na plac. Přivítal nás pan Martin Huf spolu s pomocníky a zaměstnanci nemocnice. Byli jsme usazeni do pohodlných křesílek s malým pohoštěním u místní klubovny, abychom si vyslechli krátkou teoretickou část. Za jaký konec se drží hůl, proč má golfový míček přibližně 300 ďůlků, co je to driving a co třeba putting. Následně jsme byli zcela náhodně rozděleni do dvou skupin. Jedna vyrazila na driving a druhá na putting. A co přesně tyto dvě podivná slova znamenají? Driving range, neboli odpalovací prostor, kde se cvičí dlouhé rány. Úplně ty nejdelší. Ti nejlepší hráči, jako vám jistě známý Tiger Woods, dokážou poslat míček až na vzdálenost 300 metrů. V našem podání to bylo jen o malinko méně. Pan majitel a trenér v jedné osobě všem velmi ochotně radil, aby se naše míčky vůbec odlepily od rohože. Vypadá to poměrně snadno, ale v golfovém odpalu můžete udělat přibližně 130 chyb. 

         Druhá skupina zůstala u puttingu, neboli krátké hře. Je to ten poslední úder na greenu, který pošle míček do jamky. Hůl (putter), kterým tuto ránu hrajete je do značné míry podobný minigolfové holi, jen většinou eternitový povrch nahradí dokonalý trávníček, střižený na 3 mm.

         Po asi hodince tréninku jsme opět usedli do pohodlných křesílek u klubovny, posilnili jsme se nad ohněm pečeným kabanosem a zalili ho zlatavým mokem. Se slovy díků a nadšenými úsměvy jsme kolem druhé nastoupili opět do mikrobusu a naše golfování tím skončilo.

Zaslal: Tomáš Kvapil