Příspěvek na péči z hlediska nevidomých a slabozrakých
Příspěvek na péči z hlediska nevidomých a slabozrakých
SONS byla oslovena členkou Poslanecké sněmovny Ing. Radkou Maxovou, poslankyní hnutí ANO2011, prostřednictvím ředitelky Sociální Inkluze, z. ú. Štěpánky Vajnerové, abychom se zúčastnili semináře věnovaného příspěvku na péči. Naší organizaci byl určen desetiminutový časový prostor, v němž jsme měli vyjádřit výhrady a další představy o této dávce.
V první části semináře přednesli své příspěvky představitelé státní správy (MPSV, ÚP, LPS), ve druhé části pak zástupci dalších skupin, jichž se z různých důvodů příspěvek na péči týká (praktičtí lékaři, organizace osob se zdravotním postižením atd.).
Naši organizaci krátce představil prezident SONS Mgr. Václav POlášek.
Konstatoval, že SONS zastupuje zájmy zrakově postižených ČR, jsme spolkem s širokou členskou základnou, máme oblastní odbočky ve více než 70 městech ČR.
SONS z velmi vážných důvodů není členskou organizací NRZP.
Za obrovský problém považujeme vysokou nezaměstnanost zrakově postižených (dále „ZP“), sami zaměstnáváme desítky osob se ZP na chráněných pracovních místech.
Zbytek velmi omezeného času využil Mgr. Luboš Zajíc k prezentaci následujících čtyřech Bodů:
1. Koncepce příspěvku na péči (dále „PnP“)
Od počátku mají ZP určitý problém s koncepcí této dávky. Odráží se již v jejím názvu; nevidomí nepotřebují na prvním místě péči, spíše snad pomoc.
Zrakové postižení s sebou nese kromě nutnosti pomoci jiných osob zvýšené náklady na vykonávání mnohých činností, z nichž zdaleka ne všechny lze zařadit pod sociální služby, navigace, mytí oken, počítačový kurz, pomoc s administrativou zaměstnaným ZP, zpřístupnění písemných materiálu, náklady na péči o vodicího psa, atd.
2. Posuzování závislosti
Jsme přesvědčeni, že z hlediska zrakově postižených je daleko objektivnějším kritériem stupeň zrakového postižení stanovený lékařským posudkem. Příliš nevěříme v možnost objektivního individuálního posuzování založeného na sociálním šetření. Sociální šetření by mělo mít spíše zpřesňující význam, posouzení některých hraničních případů, klasifikace nároku u zrakově postižených by však měla být odvozována od stupně zrakového postižení.
Problémem je i trvání zákona na „každodenní“ pomoci. Neadekvátní je tento požadavek rozhodně v I. a II. st. PnP. Mnoho činností, při nichž potřebují ZP pomoc, není třeba vykonávat každodenně, nakoupit, roztřídit zboží, připravit stravu, naučit se zvládnout samostatně procházet nějakou trasu, , pomoci s korespondencí, s úklidem atp. Poskytnutí pomoci je možné i v delších časových intervalech, což nijak nesnižuje její intenzitu ani výši odměny pomáhajícím, tedy ani potřebnou výši příspěvku. Přesto to zákon dnes neumožňuje.
3. Výše PnP
Kromě nevidomých má většina zrakově postižených nárok na PnP v I. stupni. Pokles tohoto stupně z 2000 Kč na 800 Kč byl citelný. U tohoto stupně bychom nárůst považovali za velmi potřebný, u všech stupňů by měl být PnP navázán na vývoj inflace. Rozhodně nesouhlasíme s oddělováním výší PnP ve prospěch preferování péče registrovaných poskytovatelů oproti tzv. neformální péči.
Podpora neformální pomoci je nakonec pro státní rozpočet ekonomicky výhodnější.
4. Využívání PnP
Krokem špatným směrem bylo uzákonění institutu asistenta sociální péče. Nutnost písemné smlouvy v některých případech znemožňuje užití příspěvku na skutečně poskytovanou pomoc. Lidé (sousedé, známí) jsou ochotni nevidomým pomoci, přijmout za to nějakou neformální odměnu „dárek“, ale pokud mají sepisovat smlouvu, v níž se zavazují k pravidelnému poskytování pomoci, jejich ochota klesá k nule.
Mělo by být ponecháno na příjemcích, jak s příspěvkem naloží. Ke zneužití příspěvku v některých případech dojít mohlo, ale tato zneužití byla politicky zneužita až k místy demagogické argumentaci ve prospěch vyšší kontroly, ale hlavně dalšího zbyrokratizování poskytování dávky.
Závěr
Jsme rádi, že jsme dostali prostor k prezentaci našeho stanoviska. Ovšem zdravotně postižení jsou jen velmi malou skupinou osob, které příspěvek pobírají, většina prostředků jde na pomoc seniorům. Zrakově postižení jsou ještě další velmi malou částečkou ze skupiny zdravotně postižených. Každá ze skupin má určitou představu o tom, jak by dávka měla být nadále koncipována, nalezení řešení vyhovujícího všem je téměř nemožné.
Luboš Zajíc