Rubriky


POVÍDÁME SI S ...

Publikováno 26.06.2016 21:03 Odbočka Havlíčkuv Brod


Obrázek

POVÍDÁME SI… TENTOKRÁT SE ZBYŠKEM KARAFIÁTEM

Možná, že ve vás toto příjmení vyvolá vzpomínku na dětství a půvabnou knížku Broučci, kterou napsal Jan Karafiát. Ke jménu našeho hosta také patří zvířata, ale mnohem větší a v jiných souvislostech.

Pan ing. Zbyšek Karafiát Ph.D. je ředitelem záchranné stanice v Pavlově u Ledče nad Sázavou.

 

  1. Můžete se nám, prosím, krátce představit? Jak jste se k práci v záchranné stanici dostal?

K práci na záchranné stanici jsem se dostal hned po skončení studií. Studoval jsem na Mendelově Univerzitě v Brně obor Agroekologie a následně postgraduální studium zaměřené na Technologii odpadů. Přitom jsem založil občanské sdružení Ornix, které si bralo za cíl propagaci ornitologie mezi širokou veřejností. V roce 2012 jsem vedl soubor přednášek: Nemusíš mě vidět, stačí dobře slyšet, pro lidi se zrakovým postižením v Brně. Když se objevilo výběrové řízení na místo ředitele záchranné stanice, musel jsem to vyzkoušet. A právě díky zkušenostem s vedením malé neziskovky a grantovými programy jsem místo na počátku roku 2013 získal. 

  1. Jaké byly začátky činnosti stanice? Co bylo impulzem pro její založení?

Stanice Pavlov o.p.s. vznikla na počátku 90. let jako Stanice ochrany fauny Pavlov, která byla součástí Agentury ochrany přírody a krajiny. Hlavním zaměřením stanice v té době bylo výzkum vydry říční, která byla na počátku 90. let ohrožena vyhynutím. Dále se stanice zabývala ochranou a záchranným programem pro Raroha velkého, Sokola stěhovavého, Puštíka bělavého a Norka evropského. Přitom zde fungovala jedna z prvních záchranných stanic pro volně žijící živočichy v ČR.

V roce 2008 státní úředníci usoudili, že vydru již není potřeba zkoumat a provoz zde AOPK ukončila. Díky podpoře veřejnosti a Kraje Vysočina vznikla v roce 2009 nezisková organizace Stanice Pavlov o.p.s., jejímž hlavním posláním je provoz záchranné stanice pro volně žijící živočichy, dále ekologická výchova a osvěta pro veřejnost a dále u nás probíhá záchranný program na Puštíka bělavého a Norka evropského.  

  1. Můžete nám představit některé ze svěřenců? Které druhy zvířat se k vám nejčastěji dostávají?

Areál záchranné stanice je 2,7 ha velký a nachází se na něm spousta výběhů a voliér pro zvířata. Máme zde například vydry říční Bárta a Fouse, lišáka Lukáše, orla skalního Adyho, či výra velkého Kubu.

Nejčastěji se k nám dostávají běžné druhy, které žijí poblíž člověka např. mláďata pěvců a poštolek, ježci, ale i netopýři či orli. Řešíme i otravy vyder a dravých ptáků, mezi nimi často i orlů mořských. Každé jaro máme nápor sebraných mláďat (srnčat, zajíců, malých drozdů a kosů).

  1. Jaké jsou nejčastější příčiny toho, že se zvířata dostávají do vaší péče?

Každá část roku má svá specifika. V zimním období k nám chodí netopýři, kteří zimují na nevhodných místech (školy, domácnosti, různé provozy), jaro a léto je typické pro mláďata, na podzim začnou chodit první ježci. Nejčastější příčiny, co řešíme, souvisí s činností člověka, dráty elektrického vedení, autodoprava, volně pobíhající domácí mazlíčci, rybářské háčky a vlasce a nejhorší lidská neznalost. 

  1. Koho máte ve stanici nejdelší dobu?

Náš nejstarší chovanec je Luňák červený – Pepina, v letošním roce má úctyhodných 25 let. Dostala se k nám jako čerstvě vyvedené mládě, které se popálilo na elektrickém vedení.

 

  1. Jaká část léčených či odchovaných zvířat se vrací do volné přírody?

Dlouhodobý průměr je 52 - 60 % zvířat navrácených zpět do volné přírody. Vždy závisí na druhu poranění. U popálení el. proudem téměř 99 % uhyne, naopak u zimujících netopýrů se téměř všichni vrátí do přírody.

  1. Dostávají se k vám i zvířata, odebraná majitelům kvůli týrání nebo nepovolenému chovu?

Tato zvířata se k nám dostávají, například orel skalní Ady nebo výři velcí byli zabaveni ČIŽP, kvůli chybějícím dokladům. Týraná zvířata se k nám nedostávají, pokud mezi ně nepočítáme ty jedince, které se snažili neodborně zachránit jejich nálezci a do stanice volají, až když už je příliš pozdě (např. srnčata nakrmená polotučným ředěným mlékem, zákysem atd.)

  1. Jak má postupovat člověk, který najde zraněné či nemocné zvíře, v jakém případě má kontaktovat vás, nebo případně policii?

Vždy pokud si člověk není jistý, měl by kontaktovat příslušnou záchrannou stanici. V ČR funguje unikátní systém záchranných stanic, pokrývající celou ČR. Více informací se dá nalézt na www.zvirevnouzi.cz. Komunikací s pracovníkem záchranné stanice mnohdy může předejít zbytečnému ublížení či úhynu zvířete.

  1. Kterého ze svěřenců máte nejraději, ochočil jste si některého?

Na stanici máme vždy kolem 100 – 120 zvířat, snažím se nepreferovat žádného našeho chovance. Ale je pravda, že mám velmi oblíbenou naši Žofku, je to sova pálená, kterou jsem odchoval od prvního týdne, a pomáhá nám s ekologickou výchovou. Je neuvěřitelně hodná k lidem a dětem, jen mě občas v době hnízdění hubuje, že se jí více nevěnuji.

  1. Co Vám v práci přináší největší uspokojení a dobrý pocit?

Pokud se nám podaří od mláděte vypiplat zvířátko až do doby vypuštění, je to nádherný pocit. Nebo při přednáškách a programech, kdy jsou žáci ohromení, že poprvé vidí netopýra, mládě srny či sovy, nezlobí a hltají každé slovo. Pořád věříme, že v nich můžeme vzbudit zájem o přírodu a co u nás uslyší, si také zapamatují. 

  1. Měli jsme možnost zúčastnit se vypouštění mladých poštolek na hradě v Ledči nad Sázavou. Pokud odchováte mláďata i letos, uskuteční se vypouštění opět na ledečském hradě, nebo jinde?

S tradicí veřejného vypouštění se začalo v loňském roce, krom poštolek stanice vypouštěla také veřejně kalouse ušaté, výra velkého a téměř 100 netopýrů. Uvidíme, jaká zvířátka k nám letos dorazí a určitě je budeme chtít vypustit za účasti veřejnosti

  1. Kdybychom chtěli stanici navštívit, co dobrého by vaši svěřenci od nás uvítali? 

Uvítáme dobře usušené tvrdé pečivo, staré noviny, případně sušené ovoce pro veverky. Pokud má někdo v mrazáku přebytek ryb, zkrmíme i ty :) V uplynulém roce se nám podařilo zrekonstruovat Ekocentrum při Stanici Pavlov s ubytováním, které je plně bezbariérové. Návštěvníci tak u nás můžou pobýt i delší dobu a zaposlouchat se do večerního houkání sov, či skřehotání rosniček. 

  1. V každém rozhovoru se ptám na tři oblíbené knížky. Čtete jen o zvířatech, nebo máte rád i jinou literaturu? Jak relaxujete?

Na čtení mi nezbývá mnoho času, ale moje knihovna se skládá z určovacích klíčů, různých atlasů zvířat, od malička jsem propadl ornitologií, takže větší polovina knih se zaměřuje na ni.

Nejčastěji relaxuji tak, že si pustím dobrý dokument o přírodě, můj oblíbenec je David Attenborou. Velmi rád cestuji, ovšem většina mých výprav je také zaměřena na pozorování ptáků,  např. Orlosupi ve Španělsku, vodní ptáci v Dunajské deltě, či nádherní Mandelíci v Maďarské stepi.

  1. Prosím o Váš oblíbený citát- motto.

Když něco opravdu chceš, tak to dokážeš!

Srdečně děkujeme za rozhovor a Vám, Vašim kolegům i všem dvou i čtyřnohým svěřencům přejeme hodně zdraví a pohody.

Za SONS HB Marie Heilandová

foto: www.stanicepavlov.euwww.facebook.com/stanicepavlov

Obrázky




 



Podpora

Technické informace

775929 (od 28.10.2012)

Web technicky provozuje:

K jakémukoliv užití textů a obrázků uvedených na tomto serveru je třeba souhlas provozovatele.
Copyright © 2012 - 2018 SONS ČR, z. s.

Ochrana osobních údajů (GDPR)

 

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.