Otevření sociálně aktivizačních služeb v terénní formě

Měsíc červen byl už přívětivý k realizování něktterých aktivit pro některé členy naší odbočky, ale pouze terenní formou. Počasí bylo taky přívětivé, nic už nebránilo s realizací pobytu v jarní přírodě.

První došly na řadu tandemy a brázdění okolních cyklostezek. Nejdříve zlehka po rovince a pak už i nějaký ten kopeček byl zvládnut.

Kupovidu na avizovanou turistiku zřejmě nemělo odvahu přijít se seskupovat mnoho lidí, ale důležié je začít, vše se časem poddá.

Stejně tak tomu bylo i na projížďce Ratíškovickou drezínou, po bývalé Baťově trati, kterou se dopravovalo uhlí. Nyní, tyto historické, šlapací drezíny jsou takovou příjemnou atrakcí. Na jednu drezínu se vejde šest lidí. Dvá z toho musí šlapat, jinak se nehnete z místa, jeden ovládá ruční brzdu a tří se pohodlně vezou. Na konci trati, která je dlouhá 1,5 km se šlapadla musí demontovat a nasadit na druhou stranu a pokud jsou ochotni odpočatí spolucestující šlapat, tak je tomu jenom dobře. Zpáteční cesta, logicky dlouhá 1,5 km, je totiž mírně do kopce a věřte, sedátka jsou nekonfortně nepohodlná. Takže v závěru vás nebolí nožky, ale sedinka.

Další naší vycházkou, za účelem poznávání krás našeho okolí byl menší výšlap Moravským Toskánskem. A tady přišla velká zrada v počasí, které se hned poránu tvářilo nevlídně. Takže se rozvrněly elefony na všechny strany a krásná akce se rušila. Jenže...jak už to bývá, počasí si s náma laškovně pohrálo a zachvíli začalo být krásně. I opět telefony vyzváněly všem přihlášeným zájemcům, že...
jdeme na to, ale odjezd se odkládá na odpolední čas. Bohužel, ne všem tato změna vyhovovala, ale i přesto krásnou, zvlněnou krajinou, kterou nenajdete už nikde v republice, kam  za účelem úlovku co nejkrásnějších fotografii se sjíždějí lidé z celého světa, se nás sešlo dost.