Galerie

8.4.                      v 10:00 hodin

Trénink paměti online

12.4.             v 10:00 hodin

Literární online setkání

12.4.             ve 13:00 hodin

Klubové setkání online

12.4.             ve 14:00 hodin

Online beseda s Jirkou Mojžíškem, nevidomým kutilem na téma - Jak dělám hry, hračky a pomůcky aneb od cirkulárky pod postelí k 3D tisku.

19.4.             ve 13:00 hodin

Klubové setkání online

20.4.             v 8:23 hodin

Vítání jara- Horákova jarní Bezdynka v Haluzickém polesí.

Za dodržení aktuálních vládních nařízení směřujících k vaší bezpečnosti se můžete zúčasnit se 30. denním opožděním 36. ročníku jarní vycházky ke studánce Bezdynce. Přivítáme jaro a studánku odemkneme. Špekáčky na opečení a domací pochutiny jsou vítány. Odjezd vlakem z kyjovského nádraží 8:23 hodin do Jestřabic. Návrat vlakem z Jestřabic v 13:27 nebo 15:27 hodin do Kyjova.

26.4.             ve 13:00 hodin

Klubové setkání online

26.4.             ve 14:00 hodin

Online beseda.

Vážení členové a naši příznivci, milí přátelé,

navzdory situaci přejeme všem opět pokud možno radostné a klidné Velikonoce. Užijte si svátky v kruhu nejbližších a hlavně zůstávejte zdraví!

Myslíme na Vás a těšíme se na brzké setkání v lepších časech. 

Pracovníci Oblastní odbočky SONS Kroměříž. 

Jelikož přáním a cílem Oblastní odbočky SONS ČR v Kroměříži je, mimo jiné, také zkvalitnění a postupné rozšiřování nabídky sociálních služeb pro naše zrakově znevýhodněné členy i všechny ostatní uživatele, kterým tyto služby poskytujeme, rozhodli jsme se využít příležitosti a zažádat o grantový příspěvek z Nadačního fondu Světluška Kaufland ve výši 100 000,- Kč pro spolufinancování projektu nákupu braillské tiskárny pro naši odbočku.

V této přednášce se dozvíte, jaké způsoby, metody a techniky využívají ke čtení lidé, kteří mají problém se zrakem. Rozebereme si optické pomůcky, které se využívají k práci s textem, podíváme se na kompenzační pomůcky s hlasovým výstupem, povíme si také o Braillově bodovém písmu, kterým se knihy dají také číst.

Ukážeme si digitální zvětšovací zařízení se speciálními programy, díky nimž může zrakově postižený převést text do digitální podoby.

Dále se dozvíte o speciálních knihovnách určených přímo zrakově postiženým, jaké formáty zde najdete a jak je zrakově postižení čtou.

Přednáška se uskutečnila ve spolupráci s Obvodní knihovnou Skvrňany a M-Klubem v Plzni, blogem Blindička aneb Život prakticky nevidomé ženy a organizací Tyfloservis, o.p.s..

Přednáška má 60 min.

Článek vyšel původně na webu http://www.blindicka.com/.

Když u nás padl návrh na pořádání besed při pravidelných online setkávání našich členů, hned mi jako vhodný adept naskočil Ben. Znám ho osobně, vím že onemocněl cukrovkou, že v souvislosti s ní je jedničkou v republice a to stačilo na zvednutí telefonu a domluvit besedu. V takovém případě pak připojení se na online režim nabízíme široké veřejnosti zrakově postižených lidí, jelikož téma může být pro někoho zajímavé, pro jiného poučné a pro dalšího zas inspirující. Trefa do černého to v tomto případě byla! Besedy se zúčastnila necelá třicítka zájemců, mezi nimi i vážná zájemkyně ze Slovenska o tuto technologii a zjistilo se, že řady nevidomých s touto pomůckou se rozrůstají.
A o co vlastně šlo? Benjamín Levíček je  totiž prvním  pacientem v České republice, který jako nevidomý s cukrovkou začal používat mobilní inzulinovou pumpu. Hladinu inzulinu v krvi si začal dávkovat pomocí mobilního telefonu v 16ti letech a v podstatě si vše vyběhal sám. Stal se tak zářným příkladem toho, že když je člověk motivovaný, neexistují pro něj překážky. Pokud se k tomu připojí podpora ze strany lékaře a nejbližšího okolí, není důvod, proč by nevidomý nemohl za pomoci vhodných technologií ovládat třeba zrovna inzulinovou pumpu.

A co všechno jsme se dozvěděli?

V České republice se pumpa dává pouze diabetikům 1. typu. Tato mobilní verze pro nevidomé je  diskrétnější a pohodlnější. Chytrým telefonem s využitím hlasové čtečky displeje se pumpa ovládá bleskurychle. Zatímco inzulinová pera znamenají nutnost několika vpichů denně, u pumpy zbývá jediný vpich jednou za  tři dny. V mezičase je pumpa propojená s tělem a nepřetržitě 24hodin denně dodává do těla inzulín dle bazálního profilu nadefinovaného specificky podle potřeb lékařem. Pacient si pak  kontroluje svůj krevní cukr pomocí glukometru několikrát denně. Někdy sám pozná, kdy potřebuje dávku snížit či zvýšit oproti nastavenému bazálnímu profilu a to kvůli stresu, fyzické aktivitě nebo sacharidům v jídle a díky inzulínové pumpě může okamžitě reagovat.
Ale  ...  ovládání pumpy není jediná věc, která je pro nevidomého prvotní překážkou. Každé tři dny je potřeba vyměnit kanylu a zásobník. První věc při troše zručnosti zvládne každý, vyměňování zásobníku pak není tak úplně jednoduché. Musí se totiž z lahvičky inzulín natáhnout a podle rysek poznat, kolik jej v zásobníku je, což je poslepu prakticky nemožné. Tento problém lze vyřeši tak, že si zásobníky předplníte, nebo vám pomůže vidící osoba. Jak je známo, trénink dělá mistra, tak i toto lze poměrně dobře nacvičit.

Naše pravidelné pondělní online setkání vyšlo právě na Mezinárodní den žen. A to je příležitost, kterou třeba využít. Dopředu jsme avizovali, ať si muži, ale i ženy připraví k tomuto svátku básničku, kterou když přednesou, budou zařazeny do soutěže a mohou očekávat sladkou odměnu.
A jak to ve finále dopadlo? V úvodu setkání předseda odbočky všem svým členkám přednesl krásnou zdravici i písničku přihodil - děkujeme! A už brzo poputují čtyři odměny, snad i sladké budou, k těm zaslouženým!

Ale my jsme se na tento svátek připravili i s předstihem. Když není dáno připravit malou oslavu v režimu offline, nemůžeme se sejít, tak padlo rozhodnutí, že těm našim členkám uděláme krapet radosti přáníčkem s trojrozměrnou, hmatovou, papírovou kytičkou. Výroba byla celkem náročná. Než jsme dodělali všech těch 70 kousků, tak  nám v rámci zpřísněných krizových opatření zavřeli prodejny s papírenským zbožím a nám začal chybět barevný papír, vypsala se nám fixa, došlo lepidlo...ale se vším jsme si poradili a radost všem ženám kyjovské odbočky udělali!

1.3.                v 10:00 hodin

Literární setkání online formou

1.3.         ve 13:00 hodin

Klubové setkání online formou

8.3.                 ve 13:00 hodin

Klubové setkání online formou
Online soutěž o nejkrásnějí recitovanou báseň k MDŽ. Připravte si báseň, kterou nám zarecitujete, těšíme se na přednes nejen mužů, ale i ženy dostanou příležitost. Nejhezčí vyhrává sladkou odměnu.

8.3.                ve 14:00 hodin

Online beseda s Benjamínem Levíčkem, 17tiletým nevidomým studentem o inzulinové pumpě a mobilní aplikaci, díky které se může věnovat všem svým aktivitám.

11.3.               v 10:00 hodin

Trénink paměti online formou

15.3.               ve 13:00 hodin

Klubové setkání online formou

22.3.              ve 13:00 hodin

Klubové setkání online formou

22.3.               ve 14:00 hodin

Beseda s pracovníkem TC Olomouc na téma - Poštovní služby a jejich přístupnost, odesílání balíků a poštovních zásilek bez zrakové kontroly.

27.3.               v 9:28 hodin

Vítání jara- Horákova jarní Bezdynka v Haluzickém polesí.
Za dodržení aktuálních vládních nařízení směřujících k vaší bezpečnosti se můžete zúčasnit 36. ročníku jarní vycházky ke studánce Bezdynce. Přivítáme jaro a studánku odemkneme. Špekáčky na opečení a domací pochutiny jsou vítány. Odjezd vlakem z kyjovského nádraží v 9:28 hodin do Nemotic. Návrat vlakem z Jestřabic ve 13:27 nebo 15:27 hodin do Kyjova.

29.3.               ve 13:00 hodin

Klubové setkání online formou

31.3.               ve 13:04 hodin

Vycházka na medvědí česnek do Veselí nad Moravou.
Odjezd vlakem z Kyjova ve 13:04 hodin.

Přímý kontakt s našimi členy, klienty, už nám schází počertech hodně. Osobní kontakt, prima atmosféra při pravidelných aktivitách, kde se pokaždé každý o kousek posune, či jednorázové poznávací, vzdělávací akce nemůže nahradit semo-tamo ucho na telefonu.
V této prapodivně nelehké době jsme vděčni za online setkávání. Jenže, nelze takto komunikovat úplně se všemi našimi milými. Někdo asistivní kompenzační pomůcky nevlastní, někdo potřebuje individuální přístup s těmito novotami, což jsme schopni zajistit. A díky této nové službě kterou zajišťuje naše pracovnice se počet našich pravidelných pondělních online setkávání pravidelně zvyšuje. Každý týden se nám ohlásí nový, zaškolený účastník.
Ale nezústáváme jenom u pravidelného pokecu kde, kdo nebo co, snažíme se minimálně 2x měsíčně tato setkání rozšířit i o besedy. Zveme na ně zajímavé lidi, kteří obohatí náš obzor, kteří svým obsahem přinesou informace využitelné v našich životech a taky účast na těchto besedách nabízíme ostatním zrakově postiženým zájemcům z celé republiky, připojí se k nám i ze Slovenska.
V únoru jsme mezi nás pozvali předsedu Aktiv klubu SONS ČR, z.s. Vojta Železník nám prozradil jak přišel k myšlence sdružit mladé, aktivní, zrakově postižené lidi. Dozvěděli jsme se více o činnostech Aktivklubu, účasti na cestovatelském festivalu, který se uskutečnil v roce 2019 v Olomouci. Poutavé bylo vyprávění o cestách Aktivklubu do zahraničí, především o Miláně a Barceloně. Jelikož se naší online besedy zúčastnili i slovenští zrakově postižení a nebylo jich málo, bylo pro ně překvapující, že mladí  "aktivisté" mají za sebou i putování po Velké Fatře.
Druhou pozvanou byla pracovnice Tyflopomůcek v Praze, paní Suková. Tato profesionálka každým coulem velmi hravě odprezentovala nabídku jejich prodejny včetně novinek. Nechyběla ani názorná, zvuková ukázka některých kompenzačních pomůcek a informace o novém přístupu do online prodejny. Docela obsáhlá byla i debata ze strany zúčastněných posluchačů, která bez tří byla rovná třicítka :-). Většina dotazů se kupodivu točila kolem kuchtění, ale jak se ukázalo, byla velkým přínosem pro pána, který zřejmě teprve velmi krátkou dobu přišel o zrak a vyřešil si zde rozhled v oblasti společenských her. A to je přesně ten důvod, proč tématické besedy děláme touto rozšířenou formou - tak u některé neshle!

Vážení přátelé,

jelikož nám současná situace nedovoluje, abychom se scházeli a trávili společné chvíle, rádi bychom Vám touto cestou alespoň připomenuli, jak se v průběhu uplynulých pěti až sedmi let proměnilo prostředí i aktivity naší odbočky.

Takové malé zavzpomínání jak jsme na odbočce fungovali před deseti lety. Vzpomínání na to, co jsme prožili, na co jsme vzpomínali a naopak, na co jsme se mohli těšit. Jelikož naše Očko z Kyjova vycházelo čtvrtletně, bylo poměrně obsáhlé a mnozí z vás jej znali v podobě wordové, tak nyní přinášíme vzpomínkové číslo ve zvukové podobě. Jooo, tenkrát jsme ještě kopírovali pásky, něco málo už šlo i na CD, ách ta nostalgie...

Vyhraďte si minimálně dva večery, navařte kotle čaje, zachumlejte se do teplé deky a zaposlouchejte se... přeskakovat je dovoleno :-)

Na svátek Boženy se v Kyjově trénovala paměť. Vzhledem k nouzovému stavu to nešlo nijak jinak než vyzkoušet online formu. Podařilo se! Pan lektor  byl ochotný přijet do Kyjova na odbočku, jelikož není momentálně vybaven výpočetní technikou a nemá zkušenosti s online trénováním. Byl to jeho první online trénink a nabyl další zkušenost, která se mu i přes prvotní trému s tím, jak to bude probíhat a zda-li se vůbec někdo přihlásí, líbila. Přihlásila se překvapivě hezká skupina paměťářů, někteří s námi trénovali úplně poprvé, což bylo velice příjemné překvapení.  Členové oblastní odbočky si trénováním paměti procvičili své mozkové závity :-). U některých to bylo znát, že jim trénování přes nepříznivou epidemiologickou situaci chybí. Jestliže se nebudeme nadále moci sejít na klubovně, budeme v tomto online trénování pokračovat i nadále.

Vážení přátelé,

k naší činnosti patří, mimo jiné, také besedy a přednášky pro studenty odborných škol a seznamování širší veřejnosti s potřebami, úskalími a zvládáním každodenního života se zrakovým postižením.

4.1.                ve 13:00 hodin

Klubové online setkání

11.1.               ve 13:00 hodin

Klubové online setkání

18.1.               ve 13:00 hodin

Klubové online setkání

25.1.               ve 13:00 hodin

Klubové online setkání

26.1.               ve 14:00 hodin

Beseda s Jaroslavem Kavanem, firma ADAPTECH na téma -

Všední dny v nevšední práci. Aneb pohled do zákulisí výroby pomůcek. Beseda, kde se zábavnou formou dozvíte vše co předchází dodání speciálních pomůcek až k Vám domů.

21. prosince jsme na pravidelném online setkání s našimi členy ukončili rok 2020. Poněkud netradičně, ostatně tak, jak netradičně jsme jej skoro celý trávili.

Pracovníci jsme se sešli na pracovišti a v úvodu jsme my reálně, pro ostatní pouze zvukově připili na lepší zítřky!  Padlo jedno šáňo a také jedna příjemná zpráva - Městské kulturní středisko v Kyjově pořádalo každou adventní neděli Adventní koncert ze střechy Domu kultury. Během čtyř neděl se na střeše vystřídalo několik hudebních či pěveckých těles a ta svá vystoupění vždy věnovala některé z kyjovských organizací. A právě na zlatou adventní neděli děti ze ZUŠ Kyjov hrály a zpívaly pro naši organizaci. Bylo to velmi milé, příjemné pro nás. Takže jsme o tom všechny informovali a nahrávku jim přeposlali.

Jinak se koledovalo, vánočkovalo, prostě příjemné dvouhodinové setkání bez obrazu, pouze s hlasem. Budeme se těšit na reálné stisky rukou a klábosení z oka do oka.

V prosinci jsme ještě stihli se společně sejít na výtvarné dílně a vyrobit si malého andělíčka z přírodních materiálů. Tělíčko bylo z malých větviček břízy, hlavička dřevěná a křídélka z husího peří. Nápomocni byli asistenti, kteří pomohli nevidomým tvůrcům vše slepit tavnou pistolí. Všechno nelze dělat bez kontroly zraku a hlavně bezpečně. A práce s tavnou pistolí je jedna z těchto činností. Proto si vážíme každého dobrovolníka, který je ochoten pomoci k radosti těch, kteří pomoc potřebují.

Letos nám toho nebylo dopřáno mnoho. Nebylo možné se ani sejít s našimi členy na vánoční besídce, kde si vzájemně popřejene hezké svátky, rozdáme dárečky, odměníme co se dá, vše zpestříme kulturou. Takže letos sice bez setkání, ale nechtěli jsme naše členy ochudit o to popřání. Každý proto dostal do poštovní schránky tištěné přání i v Braillově písmu a v další várce pak poštou šlo dárkově balená bublinková obálka s malým dárkem - jak jinak, než že jsme rozdávali desinfekci, kterou nám obratem dodal Honza Pakoš z ústředí v Praze.
Aspoň takovým způsobem jsme chtěli dát najevo, že na naše v této nelehké době myslíme a vážíme si je.