Ohlédnutí za TyfloArtem

Publikováno 09.10.2019 13:51 Filgasová Dagmar


Ohlédnutí za TyfloArtem, který se uskutečnil od čtvrtku 19. září do soboty 21. září 2019 ve Vsetíně.

Na TyfloArt jsme se těšili.  Ve Vsetíně jsme byli v loňském roce. Proč jsme jeli na festival znovu? TyfloArt, to je báječná příležitost setkat se opět se členy z jiných odboček SONS. Je to velká společenská událost.

 Mám ráda tento kout naší země, malebné Valašsko, kde se na poli rodí jen kamení, ale lidé mají srdce na dlani. Jeli jsme vlakem, byla to pěkná cesta. Počasí nám přálo, sluníčko se na nás smálo a když se za okny vlaku objevily kopečky Beskyd, v uších mi zněla melodie – Valašsko rád ťa mám, o tobě píseň zpívám. Ubytovali jsme se v hotelu Kamu a večer jsme se sešli v Kulturním domě na večeři. Vzájemně jsme se představili, to bylo fajn. Věděli jsme kdo a odkud přijel a co bude předvádět. Rozesmála mne skupinka, která se nazvala čumilové. To byli diváci, jejich úkolem bylo sledovat vystoupení, aby mohli referovat na odbočkách.

V pátek jsme si po skupinkách prošli vsetínský zámek. Milá a trpělivá průvodkyně nás provedla po výstavách. Obdivovala jsem, co naši předkové dokázali. Vytvářeli krásné věci – židle Tonetky. Dokázali zpracovat vše, co se na políčku urodilo. Viděli jsme, jak se pěstuje a zpracovává technické konopí. Někteří odvážlivci si to mohli vyzkoušet. Na chodbě zámku byly vystaveny fotografie. Vypovídaly o úspěších hokejistů - 80 let vsetínského hokeje. Mramorový sál vsetínského zámku je nádherný prostor s výbornou akustikou. Pak se V tom vsetínském zámku hrálo na cimbálku, jak zpívá Jarmila Šuláková ve své písní. A jak se to dělá? To nám předvedla cimbálová muzika Jasenka.

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm pro nás otevřelo svoje brány v sobotu. Nejnavštěvovanější částí Skanzenu je dřevěné městečko, které vzniklo přenesením původních valašských staveb z rožnovského náměstí. Reprezentuje tak tradiční architekturu Beskydska. S průvodkyní jsme se nejprve zastavili v kostelíku a na Valašském Slavíně, kde odpočívají slavní rodáci.

Vystoupení jsme sledovali v pátek v sále vsetínského zámku, v sobotu v sále Kulturního domu Vsetín.

Workshopy byly po oba dny v předsálí. Přilákaly hodně lidí a bylo co obdivovat. Chodili kolem stolů. Měli možnost si u našeho stolu vytvořit podzimní věnec na dveře. Nakoupili si dárky na památku.

Manžel přijel poprvé vystupovat na festival. Vybral si povídky ve slezském nářečí: Zde se žije bezstarostně, První hřích a několik dalších od pana Ondrusze. Pan Ondrusz vydal svoje pověsti i v Polsku v Braillu a výtěžek věnoval nevidomým dětem. Lidé se smáli a kdo nerozuměl, tak si to domyslel. To nám říkaly dámy z Čech. Líbilo se nám všechno, co jsme viděli. Každý se snažil ukázat to nejlepší. My máme rádi cimbálovou muziku. Hrálo se i na přání Když jsem šel z Hradišťa, prostě, co si kdo přál.

Byli jsme mile překvapeni, dostali jsme za účast na vystoupení a workshopech dárek. Děkujeme všem a těšíme se na příští TyfloArt. Vlastimila a Miroslav Popkovi.