Návštěva Tyfloartu
Malá skupinka členů naší odbočky se v pátek 1. října vypravila na slavnostní zahájení této přehlídky zájmové umělecké tvorby amatérských zrakově postižených umělců. Této mimořádné kulturní události se zúčastnilo více než 80 členů SONS a hostů z řad veřejnosti.
Mezi přítomnými byli i nedávno zvolení představitelé naší organizace, prezident SONS Mgr. Luboš Zajíc a viceprezident Jan Šnyrych, taktéž výkonná ředitelka Mgr. Veronika Pokorná a vedoucí odboček Ing. Romana Moravcová.
Po slavnostním úvodu festivalu, v jehož rámci účastníky pozdravil nový prezident SONS, pak již započal bohatý program, který pokračoval až do pozdních večerních hodin.
A co jsme si mohli poslechnout?
Hned v úvodu se představila šestnáctiletá nevidomá zpěvačka a hudebnice Věrka Strbačková. Zahrála několik skladbiček na harfu a také zazpívala jednu píseň v angličtině.
V průběhu festivalu pak společně z maminkou Lucií Strbačkovou moderovala celý program.
Poslechli jsme si také pražské kuplety v podání Ivy Mojžíškové a Libuše Zušťákové, několik sborových písní v podání mnohačlenného Vocal-klubu a ještě před naším odchodem na vlak několik šansonů v podání vsetínské zpěvačky Kateřiny Mrlinové s doprovodem klavíru a kontrabasu.
Novou festivalovou disciplínou byla také prezentace amatérských zvukových nahrávek. Přítomní si mohli poslechnout nejprve tři krátké nahrávky. První z nich s názvem „Daneček nás baví“ nahrála Miluše Peterková z Opavy, zvukově ji upravil J. Příborský. Daneček je papoušek druhu žako, který se naučil krásně napodobovat lidský hlas i další zvuky.
Následující dvě nahrávky byly již kompletně z „dílny“ J. Příborského - „Malá noční hudba - slavičí romance“ a „Zvuková pohlednice z italského přímořského letoviska Caorle“.
Nahrávky několika povídek ve vlastním podání pak ve stejné kategorii představila Olga Valentová.
Závěr prvního dne festivalu patřil cimbálové muzice Jasenka, k níž se spontánně přidali i členové Vocal-klubu.
Během přestávek v programu si mohli zájemci prohlédnout hmatovou výstavu obrazů z kůže, výstavu obrazů známé grafičky Markéty Evjákové a celou řadu stánků, u nichž si bylo možno i osahat různé dárkové předměty z dílen a kroužků odboček SONS nebo i jednotlivců, ať z keramiky, korálků, či různých přírodních materiálů. Tyto dárkové předměty nebo i zdobené perníčky si mohli účastníci na památku zakoupit.
A ještě dodejme, že v rámci sobotního galavečera vystoupila i oblíbená hudební skupina od nás z Olomoucka – KyklopBand. Samozřejmě si účastníci mohli i zatančit.
Tak co, zaujalo vás toto povídání? Věřím, že ano a tak se určitě do Vsetína napříště vydáte spolu s námi i vy.
Jan Příborský