Návštěva Mikuláše, Čerta a Anděla

Publikováno 05.12.2025 11:23 Tábor Pobočka


Obrázek

Na Barborku svatou zastihli byste naši klubovnu velmi hlučnou. A proč vlastně? Tak vysvětlení bychom hledali hnedle dvě i více. Ale hezky postupně. Nejdříve se objevili první návštěvníci, kteří se usadili a kávičku si dali. K tomu jim Jiří zákusky i chlebíčky nadělil, a ještě skleničky něčím dobrým naplnil. Ono se totiž přihodilo, že v tento den před pár desítkami let se jeden z pracovníků pobočky narodil.

A mezitím, co se klubovna plnila, pracovníci naší pobočky si vzali volno a vypařili se snad ještě rychleji, než pověstná pára nad hrncem. To už v davu nervozita stoupala. Tak jak to letos s námi dopadne, projdeme u zkoušek pekelných, zastane se mě Anděl a dostanu nějaký ten dáreček od Mikuláše? No a kdyby to náhodou nedopadlo, dám si ještě rychle chlebíček a zákusek – kdo ví, co se dnes v pekle podává, jako strava nezdravá.

Minuty ubíhaly a atmosféra zhoustla tak, že by jí ani pověstný Rákosníček nerozkrájel. Ještě chvilička a už se na chodbě ozýval cinkot řetězů a tři nadpozemské bytosti se nezadržitelně blížily k otevřeným dveřím naší klubovny.  Ještě momentíček a už do místnosti vlétl skutečný čert s pytlem pro hříšné duše a s řetězy na rukou, to kdyby se chtěla nějaká hříšná nádoba vzpouzet. Za ním, jako světýlko naděje, objevil se anděl a Mikuláš. Ale co se nestalo. Sedící okolo stolu se rozesmáli a bytostem zatleskali. Oni si totiž do dnes myslí, že se jednalo o zaměstnance pobočky. Ale což, nechme je při tomto omylu a raději pokračujme ve vyprávění. Mikuláš, neustále odhánějíce dotěrného čerta, který už se chystal odnésti osobu napravo a pak zase nalevo, vedl rozhovory s každým, kdo se v tu chvíli v klubovně nacházel. Vypočítával jim dobré i špatné skutky a zvažoval, zda ještě šanci onomu hříšníkovi má dáti. A protože dobrotivý anděl se za všechny přimlouval, nakonec čert ostrouhal. A každý, kdo básničku či písničku přednesl, si pak domů malý dáreček odnesl. A když asi po hodince tři nebeské bytosti, i když přesněji řečeno, dvě nebeské a jedna pekelná bytost, zmizely, opět mezi členy Hanka s Kristýnou a Jiřím usedli. Živě se vyptávali, jaké to bylo, a co se vlastně za celou tu hodinku přihodilo. A to je ten důvod milý čtenáři, že přináším tuto skromnou reportáž, ačkoliv jsem vůbec nebyl přítomen.