Na rekondici v Poděbradech

REKONDICE V PODĚBRADECH 2018

Rekondiční pobyty pořádané naší šumperskou odbočkou jsou určeny pro osoby s těžkou vadou zraku a jejich průvodce a jsou zaměřeny na navrácení duševních i fyzických sil, které jsou s ohledem na zrakový handicap hůře udržitelné. 

Dlouho plánovaný týdenní rekondiční pobyt jsme zrealizovali v termínu od 9. do 16. září 2018 opět v Poděbradech a zúčastnilo se ho 22 lidí. Mezi účastníky se našli jak zcela nevidomí, tak i ti, co mají zbytky zraku.

Stejně jako minulý rok nám zázemí poskytl penzion Libuše, kde zdejší personál ochotně dělal vše pro to, abychom se cítili dobře. 

Po příjezdu do Poděbrad a ubytování následovalo odpočinkové odpoledne a klidný večer. Zatímco většina relaxovala, vedoucí pobytu pilovaly program rekondice. Při přípravě, která probíhala už několik týdnů před odjezdem, kladly důraz na individuální možnosti všech zúčastněných. Díky pečlivému plánování všichni stanovené body programu zvládli a nikdo nebyl o nic ochuzen.

A jak tedy naše rekondice probíhala?    Každý den jsme věnovali trénování chůze s bílou holí i s průvodcem, nácviku komunikačních a dalších sociálních dovedností, procvičování samostatného pohybu v cizím prostředí, stolování a rozvíjení sociálních vztahů. Veškeré nácviky probíhaly v rámci aktivit, které celý pobyt zpestřovaly.

            Trénovali jsme na procházkách lázeňským parkem i městem, v penzionu i na výletech. Projeli jsme se vláčkem na soutok Labe s Cidlinou, absolvovali jsme okružní plavbu na lodi Král Jiří do Nymburku a touha po informacích nás přivedla do Polabského muzea.

Kromě samotných Poděbrad jsme poznávali i nejbližší okolí .Zúčastnili jsme se právě probíhajících dožínek ve skanzenu Přerově nad Labem a jeli omrknout z filmu Slavnosti Sněženek známou Hájenku v Kersku.

Málo kdo si uvědomuje, že přítomnost různých stupňů zrakové vady s sebou přináší i další zdravotní problémy. Neustálé napětí, psychické vyčerpání a třeba i bolest hlavy a zad. K částečnému uvolnění či odstranění nám pomohli masáže, cvičení v bazénu a solná jeskyně, kde jsme procvičovali nejrůznější techniky vedoucí ke správnému dýchání. 

I když to tak nevypadá, každý měl prostor k vlastní zábavě a soukromí. Někteří prozkoumávali tajná zákoutí města, jiní se radovali s krásného počasí v parku na lavičce nebo uspokojili své chuťové buňky v oblíbené cukrárně či kavárně. Večery jsme trávili hrami pro nevidomé a slabozraké, povídáním a tancováním.           

Týden v lázeňském městečku přinesl celé naší skupince spoustu nových zkušeností, nádherných zážitků a přátelství.

Poděkování za velmi dobrou organizaci pobytu patří holkám z odbočky a Městům Šumperk a Zábřeh za umožnění jeho zrealizování.

Tento článek jsem tentokrát nepsala z pohledu pracovníka odbočky, nýbrž členky, která chtěla na rekondici v Poděbradech strávit svou dovolenou. Snad za všechny můžu říct, že všechno od ubytování, přes zvolený program po obsazenstvo pobytu bylo naprosto úžasné a v dobrém slova smyslu nezapomenutelné. Těm, co váhají, zda se v příštím roce zúčastnit či nezúčastnit, pobyt s čistým svědomím doporučuji.

Libuše Skálová