Lázně Jupiter v Bechyni

Publikováno 29.03.2021 11:40 Odbočka Pelhřimov


Obrázek

Bechyně 21

            Tradiční předjarní ozdravný pobyt v bechyňských Lázních Jupiter jsme tentokrát absolvovali pouze ve čtyřech, takže jsme se vešli do jednoho auta. A zajímavá byla už cesta tam. Spolehlivá navigace našla nejkratší cestu a my jsme vyjeli. Jenže jsme si neuvědomili, že technika není ještě tak daleko, aby navigace brala v úvahu i stav vozovky.

            Počasí bylo příznivé, silnice suchá, tak nám cesta krásně ubíhala až do okamžiku, kdy jsme vjeli na uzoučkou silnici vedoucí lesem. Rázem jsme měli před sebou vysokou ledovou bariéru s vyjetými dvěma hlubokými kolejemi. Kdyby jel někdo proti nám, nedalo by se vyhnout, a celou cestu spodek auta drhnul o led mezi kolejemi. Až v Bechyni před cestou domů jsme zjistili, že máme utržený výfuk. Další problémy už nepřišly a šťastně jsme dojeli na místo.

            Na recepci nám změřili teplotu, připomněli roušky a desinfekci, předali klíče od pokojů a upozornili nás, že se tam hodně změnilo. Například přijímací kancelář je v nové budově vedle lázeňského areálu. Na masáže se chodí i do Vlasty a na jedné bývalé masérně v Přemyslovce je tabulka Suchá masážní vana. Ale asi jako první nás zaujal nový automat na kávu na konci chodby. Výběr nápojů byl široký, ale všechny byly s cukrem, který zůstával na dně kelímku, tak jsme chodili na  kávu se lžičkou. Mohli jsme si přinést i vlastní hrníček a platit šlo kartou, což jsme pochopitelně hned vyzkoušeli. Automat nás natolik zaujal, že jsme málem přehlédli novou pohovku, na níž jsme kafíčko mohli vychutnávat.

            Procedury byly prakticky stejné jako loni, jen nám v hlavě vrtala ta suchá vana, kterou nám nechávali až téměř na konec. Je to lůžko, na kterém ležícímu člověku do zad střídavě větší či menší silou buší vaky naplněné vodou a tím ho masírují.

            Zbývá zastavit se u neopomenutelné součásti pobytu, u jídla. Chodili jsme tradičně k Drakovi, ale ne do velké jídelny, nýbrž k výčepu. Posadili nás k velkému kulatému stolu, přivítacím obědem byl  řízek, od druhého dne jsme si mohli vybírat, ale všechny porce byly obrovské. Překvapení pak přišlo při snídani. Nebyl švédský stůl, ale talíře s obrovskými kupami jídla, nad kterými vzdychal i největší jedlík. Určitě se těch pár dní na naší váze podepsalo.

            Počasí nám celkem přálo, ale užili jsme si i sníh a klouzačku. První den bylo skutečně krásně, tak jsme se šli projít do města. Město bylo jak mrtvé, všechno pozavírané, i Informační středisko, kde jsme doufali, že koupíme nějaký suvenýr, abychom něco přivezli svým blízkým. Tak jsme se museli spokojit s obligátními oplatkami z Jednoty, kterých tam naštěstí měli skutečně bohatý výběr.

            Domů jsme dojeli až na ten výfuk v pořádku, pochopitelně rozumnější cestou. Snažili jsme se za těch pár dní si odpočinout a nabrat síly do dalších dnů. Snad za rok budeme moci si pobyt zopakovat za příznivějších podmínek.

                                                                                                                                                                                                                                                 napsala: J. Hanušová

Obrázky

před hotelem Drak před hotelem Drak
na procházce na procházce
nápojový automat nápojový automat