Oblastní odbočky Kraje Vysočina

  Mlýn Poštolka ve vesničce jménem Víska působí již na první pohled starobyle a útulně. Velká zahrada, spousta stromů a kočičky, zvědavě si prohlížející příchozí. Když náš autobusek zaparkoval u plotu, paní Iva Georgievová již stála mezi dvířky a vítala nás. Chvíli jsme se procházeli po zahradě a paní Iva nám vyprávěla, jak se do mlýna dostali, jaká to byla ruina téměř zasypaná odpadky, bez oken a jakéhokoli zázemí. Potřeba a touha po klidu od stresu ve městě, přírodě a prostém životě ale zvítězily.

Máme za sebou kurz první pomoci, výlet do sklárny, muzea a další. O tom všem se dočtete v našem časopise.

Do bývalého cisterciáckého kláštera, nyní zámku pánů Kinských ve Žďáře nad Sázavou se členové odbočky SONS vydali v úterý 25. září. Prohlédli si reprezentační síň starého opatství, Baziliku minor Nanebevzetí Panny Marie a studniční kapli. V ní se nachází studna, vytesaná ve skále v době založení kláštery ve 13. století. Putování po stopách stavitele Jana Blažeje Santiniho bylo zajímavé i díky velmi milé a vstřícné paní průvodkyni. Následovala procházka po cyklostezce na břehu Pilské nádrže se zastávkou u sousoší českého lva a moravské orlice v nadživotní velikosti od Michala Olšiaka. Poslední zastávkou bylo muzeum v Bobrové, kde se návštěvníci mohou obdivovat 1 200 panenek mnoha velikostí, stáří, z mnoha koutů světa a s mnoha zajímavými příběhy. Popisovat nemá smysl, raději prohlédnout fotografie, nebo ještě lépe za paní Roháčkovou do Bobrové zajet...

Tentokrát jsme se vydali do sklárny Crystal Glamour a. s. v Okrouhlici na Havlíčkobrodsku, kde šikovné lidské ruce dávají vzniknout čisté a jemné kráse českého olovnatého křišťálu. Téměř tři hodiny jsme obdivovali, jak se napohled naprosto všední směsi písku a jiných komponentů proměňují v jemně broušené sklínky, vázy, mísy, pohárky, zvonečky, půllitry, lampičky a jiné.

V pondělí 10. září se členové oblastní odbočky SONS Havlíčkův Brod sešli ke druhé části školení první pomoci, tentokrát praktické. Za asistence lektorky Českého červeného kříže si vyzkoušeli umělé dýchání, nepřímou masáž srdce a seznámili se s přístrojem AED (defibrilátorem). Zopakovali si nejdůležitější zásady poskytování první pomoci, které je dobré si zapamatovat.

Kopretiny roztančily skoro celou louku,

věnečkem svým okouzlily skoro každou holku.

Děvčátka, která věneček z nás na hlavu si posadí,

ve vílu se promění a s kouzly si poradí.

Rozběhni se po louce, květy, barvy počítej,

u lesa pár jahod červených do pusy si dej

a pusu sladkou, voňavou od nich měj,

prostě jen tak přírody si užívej a přiznej si, že právě teď, je to NEJ…..

                                                                                                      Báseň napsala Mária Šmejkalová

Dne 2. 6. jsme se s Jihlavskou odbočkou vydali v hojném počtu navštívit zámek Karlova koruna. Program byl naplánován, tak, že jsme měli objednaný autobus, kterým jsme se vydali z jihlavského Masarykova náměstí na naši plánovanou cestu. Měli jsme krásné slunečné počasí. A také panovala skvělá nálada. Když jsme dorazili do Chlumce Nad Cidlinou, procházeli jsme kolem zámku. Zámek v Chlumci nad Cidlinou včetně okolního parku byl vystavěn v letech 1721 až 1723. Architektonický návrh zámeckého areálu vytvořil významný barokní architekt Giovanni Santini-Aichl a hlavním stavitelem se stal František Maxmilián Kaňka. Zámecké sídlo Karlova Koruna bylo postaveno na zakázku jako letní sídlo pro nejvyššího kancléře Českého království Františka Ferdinanda Kinského (1668–1741). Zahrada, jejíž dominantu tvoří v nejvyšším bodě zámek s hospodářskými budovami, byla založena jako barokní, až později byla proměněna na krajinářský park a následně v průběhu času byla přeměněna na krajinářský park. Dnes má park rozlohu více než 18 hektarů a jeho současná podoba vznikla postupnými úpravami v průběhu staletí. V polovině 18. století přibyla u zámku v zahradě kaple Zvěstování Panny Marie a mezi další větší změny se počítá výstavba empírové oranžérie v letech 1815 až 1820, jejímž architektem byl Jindřich Koch, který projektoval i letohrádek v pražské zahradě Kinských. Oranžerie se v parku u zámku Karlova Koruna dochovala dodnes a navíc před ní dnes najdeme i novodobější kašnu. Při návštěvě Karlovy Koruny si určitě nenechte procházku parkem po upravených cestách a cestičkách ujít. Můžete se projít překrásnou alejí, která vede od hlavní brány až nahoru k zámku. Uvidíte střídající se louky se samostatnými i skupinově vysázenými stromy. Na ploše parku roste více než 20 druhů listnatých a kolem sta druhů jehličnatých dřevin. Najdete tu například také borovici černou či lísku tureckou a mnoho dalších běžných i méně obvyklých stromů. Od 11 hodin jsme měli objednanou prohlídku zámku. Průvodce, který si nás na nádvoří vyzvedl, byl velice příjemný a zodpověděl na všechny dotazy, které naši členové měli. Dověděli jsme se o historii zámku. Každého, kdo přijíždí k městu Chlumec nad Cidlinou z jakékoliv světové strany, uvítá silueta zámku Karlova Koruna. Malebný barokní zámek již po tři století neodmyslitelně patří k panoramatu města na břehu řeky Cidliny. Stejně tak je se životem města spjat i rod Kinských. Karlova Koruna - k jeho stavbě přizval hrabě František Ferdinand Kinský vynikající umělce své doby, českého architekta italského původu Jana Blažeje Santiniho - Aichela a pražského stavitele Františka Maxmiliána Kaňku. Stavba se uskutečnila v letech 1721 -1723. Na počest návštěvy císaře Karla VI. byl zámek pojmenován Karlova Koruna. Zámek nese typické prvky Santiniho osobitosti a geniality. Ke středovému válci o dvou patrech připojil tři jednopatrová křídla čtvercového půdorysu. V severní části mezi křídla vsunul Santini otevřené schodiště k prvnímu patru, zepředu kryté vyzděným pláštěm se třemi vchody. Dokonalá centrální kompozice je patrná již z umístění zámku do krajiny a to ještě bylo zdůrazněno třemi alejemi ke třem branám park.

Nedostatek prostorů v zámku vedl k výstavbě hospodářských budov v jeho okolí - Tereziánský trakt a Lichtenštejnský trakt. Na počátku 19. století vystavěl stavitel Koch empírovou oranžerii. Chlumec a Kinští jsou pevně spjati se slavnou tradicí parforsních honů a chovem koní. Lov zvěře patřil k nejoblíbenějším radovánkám šlechty. Značný význam měl titul nejvyššího lovčího Českého království, jehož majitel se zodpovídal za stavy zvěře na královských panstvích a dohlížel na přípravy štvanic s královskou účastí. V této funkci se často setkáváme se jménem Kinských - neboť chlumecké panství společně s panstvím pardubickým a poděbradským tvořilo obrovské území vhodné pro honitbu. Po roce 1948 byl zámek v držení československého státu. A byla zde vybudována expozice Baroko v Čechách, kterou zaštiťovala Národní galerie. V roce 1992 dochází k restitucím. Majetek se navrací do rukou původních majitelů - rodině Kinských. Expozice Národní galerie byla nahrazena novou, interiérovou zámeckou expozicí, která se týká dějin rodu Kinských a chovu koní na Chlumci. Po prohlídce jsme se vydali do restaurace, kde jsme si dali něco dobrého k obědu. Když jsme byli dostatečně odpočatí, všichni jsme se vydali zpět do autobusu, který nás odvezl do našich domovů. Výlet se nám vydařil, všichni byli spokojeni a my se těšíme na další výlet.